365 dní

...aneb kterak polská dziewczyna pro pirohy k znásilnění svolila. Kéž by byl film aspoň tak špatný, aby byl dobrý: herecké výkony omrzí po první půl hodině, společenská korektnost byla podobně pochybná už u 50 odstínů, vysokorozpočtové záběry na honičky městem a na luxusní lodě působí jako z Jamese Bonda anebo marvelovek... Ve výsledku nudný mišmaš, který za ten čas ani peníze nestojí. Snad další části budou větší bizár. (15.06.2021)

Keď sa nasilu snažíte vtlačiť príbeh do porna, ktoré vlastne ani tým pornom nie je, tak to tak aj dopadne. Romantiku tu hľadajte v mínusových hodnotách, medzi hlavnými postavami je iba sexuálne napätie, nič iné. Prvoplánová zápletka s ešte prvoplánovejším záverom je tu tiež. Nevysvetliteľné a zbytočné prvky v deji, vrátane zbytočných vedľajších postáv sú taktiež prítomné. Ak ste zvedaví, nájdite si niekde zostrih iba erotických scén, ale vlastne, to si už rovno radšej zapnite nejaké to porno. (12.06.2020)

Má-li se 365 dní srovnávat s 50 shades, tak odstíny nebyly tak debilní. Měly lepší příběh, postavy a i ty erotické scény stály občas za to. Tady to celé stojí a padá na dominanci Massima, který Lauru chytne pod krkem a slabší divačky už vydávají zvuky úžasu. Sexuální akce jsou tu pořádné asi dvě a z toho jedna je natažená na dlouho, aby oko chtivého diváka bylo uspokojeno. Postava Laury a její herečka je silně nesympatická, moc nedává smysl její chování a Massimo je chvílemi roztomilej s chvílemi dost na přesdržku. Ale dávám jednu hvězdu aspoň za ty břišáky a bad boye, s tím si šplhnul trochu víc, než Dornan. Spíš se mi chtělo většinu filmu smát a ten konec je fakt špatnej.. (21.06.2020)

Tohle si komentář ani nezaslouží, ale budiž... Po mnoho let vznikalo spoustu adaptací, které se opíraly o silné předlohy. Přeci je, když už někdo napíše knihu, postavy jsou promyšlené a od základu vybudované, takže napsat scénář je už brnkačka, ne? No a pak je tu film 365 dní, který ukazují, že i podle předlohy lze natočit totální koňské lejno. Nevím, zda je tady vina přímo na straně knihy, ale nehodlám to v tomto případě zjišťovat. Co ale vím, že sledujeme dvě naprosto nerelisticky napsané postavy, kterým by divák měl z nějakého záhadného důvodu asi fandit, aby si k sobě našly cestu. Přestože scénář sám naznačuje nějaké možnosti, jak by toto hledání si cesty mohlo proběhnout, nestane se tak. Místo toho se Laura vrhá do náruče svému únosci asi v polovině stopáže po událostech, kde si nejste jisti, zda k Massimovi opravdu začíná něco cítit, nebo se cítí jen provinile. Nadcházející sexuální scény, přestože jsou žhavé a dobře natočené, mohou v nejednom divákovi vyvolat pocit, že tohle není úplně v pořádku. Nechápání celého jejich vztahu vychází do velké míry i z dialogů, které jsou nepřirozené, plytké a působící jako z nějaké fan fikce. Massimo je prostě mafinán, má okolo sebe rodinu, vlastní kluby, na všechno má lidi, atd. Všechny jeho věty a chvástání se působí prostě tak genericky, že by takhle nekreativní snad nebyla ani AI. Přidejte k tomu náhodné hudební předěly, které jsou místy přerušeny jen na pronesení dvou vět, a občasný text písní naprosto nesouvisející s dějem na obrazovce a voila, máte bizarní výtvor, oproti kterému Padesát odstínů šedi působi sakra dobře. (27.04.2024)

V první polovině téměř nefunkční příběh bez příběhu a scénáře, ve druhé půli se sesypalo to málo, co film v té první nastavil a ve finále nezbylo vůbec nic. Chtělo by to být jako Padesát odstínů šedi, ale základní problém je v tom, že i slavnější americký film má lepší scénář a je alespoň trochu uvěřitelný. Tady se na sebe nabalují příšernosti, u kterých má člověk chuť si jen ťukat na čelo. Nefunguje herci, kteří vlastně nejsou herci, nefunguje scénář, nefunguje dramaturgie, nefunguje jakákoliv emoce, kterou bych k těm dvěma mohl cítit. Anna Maria Sieklucka je přitažlivá a kameraman očividně věděl jak jí natočit, aby vypadala dobře, ale to je upřímně to jediný, co bych mohl vyzdvihnout. Závěr je dost wtf právě proto, že si divák nemá absolutně jak vypěstovat nějaký vztah. Je mi upřímně úplně jedno jak dopadnou. Po první ještě trochu koukatelný polovině, která byla plná krásných míst a trochu toho neznáma a hry "máš rok na to, aby ses do mě zamilovala", je pak ta druhá jak z obyčejného romantického filmu, kde se dokonce tvůrce snaží i o vtip. Akorát jsem se nesmál a jen čekal až to skončí... A to nepovažuju Padesát odstínů šedi za takový odpad, jako ostatní. Tohle je ale o 2 levely níže. (05.07.2021)