25 let neviny

„V ROCE 2019 PODAL TOMASZ KOMENDA ŽALOBU NA POLSKÝ STÁT, ZA 18 LET NEODŮVODNĚNÉHO VĚZNĚNÍ…“ ///   … no a tak Tomek vypráví o místě, kde i krysa a šváb měli větší práva než on. Drsný vyprávění, tak jak to Poláci umí. Pak je tu „chrabrý“ vyšetřovatel a příběh se mění v detektivku. Ten film je otřesnej tím, že ten příběh psal sám život. Navíc je přesvědčivě odvyprávěnej, takže na konci nechyběj emoce.   ///  NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečných událostí. 2.) Já jsem nevinej!.  /// Thx za titule „bounas“.       /// PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  *** (25.06.2021)

Pro mě asi nej film za poslední dobu od našich černoprdelnických sousedů ze severu, co jsem viděla. A to točí kurva dobrý filmy. Rozsekalo mě to na hadry a poslední půlhodinu nešly krokodýlí slzy zastavit. Tomek je tak trochu, jako náš Otík Rákosník. Takovej hodnej prosťáček, který je ideální typ na nespravedlivé odsouzení, protože se neumí pořádně bránit. Piotr ho zahrál geniálně. Takhle zmanipulovat vyšetřování a odsoudit nevinného jen, aby byly velké prémie a pochvala, to chce extra velký koule, to se musí nechat. Z těch úřednickejch, státních zmrdů, kteří mají v rukou rozhodovaní o vinně a nevinně a kasírojou těžký love, jen vezmete za kliku od kanclu, mně bylo na zvracení. Zajímalo by mě kolik nevinných bylo a je neprávem odsouzených, to musí být síla. Navíc za znásilnění a zabití nezletilé, to je kriminál, jako peklo na zemi, protože na tomto zločinu si mukli, extrémně pochutnají a odsouzeného si vychutnají, až do konce. Dlouhověkost nelze očekávat. Tomek si prošel očistcem, aby se díky jednomu opravdovému a šlechetnému policajtovi nakonec po dlouhých letech zachránil. Ale naprosto zlomený a poznamenaný hrůzami vězení. Scéna, kdy se vrátí domů a u jídla se ptá, jestli si smí vzít kolu, to jsem byla fakt hotová. Peníze nemůžou tuto křivdu a utrpení ani zdaleka vyvážit. Tohle je skvost a jeden z nejsilnějších filmů z vězeňského prostředí a ještě podle skutečnosti. (27.05.2022)

„Zvykneš si. Jen nepočítej, nemysli na ty zasraný dny, nebo se zblázníš. Nevzpomínej na to, co se stalo. Nic si neplánuj. Existuje jen dnešek. Všechno se děje v tvý hlavě. Tam je tvoje skutečný vězení.“ Jenže mimo hlavu se Tomkovi dějí mnohem horší věci…Film na nic nečeká a pouští se do hlavního hrdiny. Nedůstojně, nekompromisně a brutálně. Na to, jaké nekončící peklo ho dál čeká, není vůbec připraven. Vztah diváka k Tomkovi se díky tomu utváří poměrně rychle, zvlášť, když je to takový hodný, nesmělý prosťáček od vedle. A stupňující se násilí a nespravedlnost (neustálé zpřísňování rozsudku je fascinující) udělá s emocemi publika své, divák věřící v jeho nevinnu mu fandí na 100 %, atmosféra strachu a beznaděje se člověku vryje pod kůži. Potud jsem film „žral“ bez výtek. Ale navzdory tvrzení tvůrců („na základě skutečných událostí“) jsem měl velký problém uvěřit zjevení 3 z 5 „Rychlých šípů“, kteří šli proti systému. Je to sice můj vlastní problém, ale brání mi to dát vyšší hodnocení, proto za mě „jen“ silné 4*. (04.09.2022)

Nečekal bych Shawshank a možná je to tak dobře. Dočkali jsme se nějakého dalšího polského zázraku, který dokonce v českých vodách nečekaně rezonuje v tabulce. A to ani nevyšel v kině. Film je natočený ve vší výsosti ve zcela skvělém stylu, ale asi bych to nebral jako klasický filmový i scénářový zážitek. Především v tom, že se ve filmu v polovině odnikud objeví deus ex machina detektiv, který to chce prostě vyřešit a nikdo moc neřeší kde a jak se vzal. To samé občas drhne v tom, že tři roky ve filmu projedou během dvou vteřin a režie moc ani nedává možnost z toho nějak čerpat. A nebo to vzít trochu hladce. Ale to je občas ten úděl. I tak jsem rád, že lidský a reálný  příběh se dostal i k nám. S tím, že Slováci a Poláci se stále drží toho, že se nebojí nahlédnout do reálných a sociálních témat poslední doby nebo národní doby obecně. Hlavně, že u nás běží další romantická hahamedie. (28.07.2021)

Jak se tohle může vůbec stát?? Jak? Je mi hrozně, je mi fakt otřesně, možná mi u sledování filmu nikdy ani nebylo hůř. Vlastně nejde o sledování filmu, to je reálně sledování lidskýho života, zničenýho života. A kvůli čemu? Kvůli lenosti a nadřazenosti pár idiotů na nesprávných místech. Zkus si jen na chviličku představit bejt neprávem obviněný, neprávem obviněný z čehokoliv. Hrozný co? A teď si představ bejt neprávem obviněný ze znásilnění a vraždy mladý holky a být za to odsouzen. Jak hnusně se k tobě asi budou ve vězení chovat, jakej tlak to bude na tvou psychiku, budeš mít strach, budeš chtít křičet na celý kolo a nebo se jít zabít? Jak dlouho tohle může člověk vydržet než tomu začne sám věřit? Tomasz Komenda to vydržel 18 let. Film je bez debaty perfektně natočenej, sledovala jsem každou minutu se zatajeným dechem, občas i vypnutým zvukem a nebo zavřenýma očima. Zachycuje realitu nelítostně a krutě. Ta realita je to, co mě tu dostalo. Čemu může obyčejný člověk věřit, když ani nejvyšší soud nezná spravedlnosti a dokáže vznést rozsudek postavený na tak chabých, vynucených a nepodložených důkazech. Je mi fakt zle, podobný pocity jsem měla při sledování Hon (2012) a tehdy jsem si říkala, že větší pocit zoufalství asi být už ani nemůže... zoufalství ve 25 let neviny (2020) je horší. Tomasz se nakonec spravedlnosti dočkal, ale ani všechny prachy světa  nemůžou vykompenzovat teror, jakým si musel projít. Kéž by existovala jen spravedlnost a justiční omyl byl jen vymyšlený pojem, nechci ani přemýšlet nad tím, kolik neprávem obviněných lidí dnes ve všech věznicích světa sedí a jak lehce se tam může člověk ocitnout taky. Přeju Tomaszovi jen klid do jeho života na svobodě. Života na svobodě, kterej mohl být úplně jiný a hlavně o 18 let delší. (25.09.2021)