Den kobylek

Z nudného dramatu se vivine něco, kde je mnoho odkazů na velmi hnusné životní situace z okolí Hollywoodu, chlastu, neúctě a mnoho další sviňáren. Donald Sutherland tu stvárňuju podle mě skvělého člověka, který je až tak hodný až si někteří můžou myslet, že je hloupí. Strpí kvůli obdivu mladé fifleny z holywoodu nemožné, ale pak mu prasknou nervy a je schopen "všeho". Když člověka něco štve pěkně dlouho a nervy prasknou, tak je možné opravdu vše. Opravdu jsem chápal Donaldovu roli))) (06.09.2010)

...to nejtěžší nakonec...pokud by to nejtěžší bylo přiznat pravdu ve chvílích kdy se vám nechce tak ta chvíle je tady...právě díky zařazení tohoto filmu do mé top 10 je jasné že kritik jsem naprosto mizerný...měla bych tolik důvodů Den kobylek strhat (už kvůli předloze jejíž kvality nedosáhl ani omylem)..mohla bych najít tolik věcí které se nepovedly (a hereckými výkony by to začínalo) ale nemůžu!!!...Den kobylek je přesně případ srdeční záležitosti která se vám napořád usadí v duši (nebo bůhvíkde) a o které nebudete ochotni diskutovat ze strachu že by vás kritika druhých mohla přesvědčit...jsou v něm dialogy které si pamatuju aniž bych film viděla víc jak dvakrát...scény u kterých přesně vím jak mi v tu chvíli bylo (např. šlechtění K.B před zrcadlem zatímco její otec umírá) a strhující závěr po kterém se mi chtělo jít okamžitě na vzduch i přes moje zásady o tom kdy se má odcházet z kina (samozřejmě po titulcích)...top 10 je zkrátka otázkou pocitů a toho co určité filmy udělaly s mojí duší... (06.03.2010)

Velice zajímavý film, ze kterého úplně čpí ta povrchnost a falešnost Hollywoodu 50. let. Skvělý výkon předvádí zejména William Atherton, herec známý spíše z vedlejších rolí si zde střihnul hlavní a zhostil se toho jedna báseň. Spíš než o nějaký souvislý příběh je to opět taková exkurze do té konkrétní doby a místa, jako znám třeba ze Sladkého Života. Závěr je exkluzivní, to se tu dočtete ve všech komentářích. Nezbývá než potvrdit ! (01.03.2016)

Úžasné filmové dílo, pro mne nejlepší film od Johna Schlesingera, lepší než Maratonec a Půlnoční kovboj. A nejde jen o ten závěr - film je sbírkou drobných ostrých střepů, odrážejících nejen famózně hrající ústřední trojku, ale celou řadu brilantně dotažených dalších postaviček s velmi silnými osudy. A závěr je famózní... a nejde ani tak o velkolepě pojaté kataklyzma přecházející do surrealistického poselství, ale o přímočaré poznání toho, že žádný z nás asi nezná meze svého já... A pro ty, kdo váhají nad tím, zda dát o jednu hvězdu víc nebo méně... doporučuji podívat se na galerii obrázků z filmu... (26.04.2006)

Na Dni kobylek mně vadila především násilnost jeho výstavby: příliš okatá hra s intertextualitou, nesourodost exploatovaných žánrových poloh, neproblematičnost sdělovaného. Tyto nedostatky se marně snaží vykoupit režisérův nesmlouvavě jednoznačný pohled a srovnatelně nekompromisní výraz, jehož naturalismus ovšem jen maskuje ideologii (jak je to nejpatrnější v posledních, alegorických obrazech filmu): tudíž do propasti jazyka padá i idea, nahrazena frází. V neposlední řadě mě k odmítnutí vede i nevěrohodnost charakteristik postav, dílem daná hereckou mělkostí většiny obsazených, resp. přehnanou, frapantní stylizací hrstky talentovaných, a vakuum, nevěrohodně imitující atmosféru doby jen jejími vnějšími rysy. (25.04.2014)