Den kobylek

Maličko mi vyrazilo dech, když jsem se při sledování filmu (a dle závěrečných titulků) dozvěděl, že "Den kobylek" byl u nás vysílán již za komunistů. Hodně neamericky (neamerickým režisérem) natočená obžaloba Hollywoodu, maloměšťáctví a rozmařilého způsobu života je tak nemilosrdná, že někdejším našim distributorům přišel snímek k duhu. Herecké obsazení je dokonalé, i když film nemá de facto hlavního hrdinu a postavy jsou spíše figurkami. Ovšem z každé sálají emoce a snad se neobjeví jediná, která by se dala zapomenout. S Homerem ve skvělém podání Donalda Sutherlanda budete soucítit, Adoreho zase z duše nenávidět (v českém dabingu mu dětský hlásek Aťky Janouškové nečekaně ještě přidal na slizkosti a odpornosti). Závěr se zvrhne do hororově brutálních šílených orgií a mně okamžitě vytanul na mysl podobný film - "Mulholland Drive". Těžko stravitelné dílo, které se vám jistojistě nevykouří z hlavy. Film, který zaručeně není na jedno podívání. Zatím za 80%. (17.12.2008)

Schlesinger udělal přece jen alespoň jeden dobrý film. Westův román, stejně jako toto jeho filmové zpracování, možná není ani tolik příběhem, jako obrazem. Obrazem čehosi. Co asi Schlesingera na třicet let staré předloze zaujalo? Jak ho známe, nejspíš se chtěl opět strefit do Ameriky, konkrétně do hollywoodského pozlátka. Nic proti tomu nemám. Velký filmový průmysl je zřejmě opravdu jakýmsi magnetem povrchnosti a pokleslých charakterů, a v tomto filmu se vlastně žádné jiné nevyskytují. Proto je to tak hnusné. --- Ale pokládám za omyl tuhle nemravnou čeládku spojovat konkrétně s Hollywoodem. Ten je bezpáteřný jedině a pouze v tom smyslu, že vyrábí a prodává zboží dokonale šité na míru zákazníkova vkusu. Čím větší show, čím více kraválu, tím větší tržby. --- A v tomto smyslu, takto rovněž zákazníci, bychom asi neměli nad nikým a ničím ohrnovat nos. Amerika je největší, proto když blbne, je to nejvíc vidět a má to největší dopad. To ale nutně neznamená, že ostatní blbnou méně. Je nutné jmenovat příklady efektních a hloupých hollywoodských (a jiných) filmových slátanin, které na těchto stránkách slaví stejné úspěchy jako v té Americe, jejíž pokleslost je zde tak nemilosrdně odhalena? --- Je užitečné si to připomenout: k bezcharakternímu „umění“ nevyhnutelně patří bezcharakterní lidé. Jako tvůrci i jako zákazníci. Tento film to ukazuje. (01.10.2011)

,,VZRUŠUJE MA KEĎ HĽADÍM NA PRÁZDNY INVALIDNÝ VOZÍK, ALE JA SOM LEN ČERPACIA STANICA, JEŽIŠ JE MAJITEĽOM NAFTOVÝCH POLÍ A MODLITBA JE BENZÍN." __ Vrcholom vydareného českého znenia by už bolo, ak by Sutherlandovho Homera Simpsona daboval Vlastimil Bedrna, ktorý to prepožičal hlas trpaslíkovi. Povedzme si však rovno, že film len veľmi ťažko ponúka niečo, čím by na väčšine svojej plochy vedel upútal a jeho celkové napredovanie sa odvíja od toho, že v podstate ani nie je veľmi čo rozprávať, nakoniec viaceré načrtnuté línie idú do stratena (náboženskí fanatici...). V literárnej predlohe mohlo všeličo inakšie a filmová adaptácia je iba nesprávne uchopená, pretože v podstate ide o príbeh Faye (viem si predstaviť, že o pár rokov skôr by túto fiflenu dobre stvárnila aj Faye Dunaway) a ,,(naivných) mužov v jej živote". Ako už bolo napísané, úchvatný záver je akoby odinakiaľ a pre mňa patrí medzi najnezabudnuteľnejšie filmové zakončenia. Vzhľadom na predchádzajúce komentáre ho netreba rozoberať, stálo by však na zváženie, ako by bol film hodnotený, ak by sa takto nekončil. Zaujímalo by ma, či sa to ozaj pri premiére ,,Bukaniera" udialo? (1003. hodnotenie, 87. komentár k filmu) (09.03.2016)

Kam se poděl smysl tvůrců pro dramatickou výstavbu filmového příběhu?? Tento snímek měl buď mít 4 hodiny, nebo (a to spíš) se měl snažit omezit počet v něm se vyskytujících postav a epizod, z nichž některé jsou opravdu naprosto zbytečné a rytmus vyprávění narušující. (Například nepropadejte mylné domněnce, že Donalda Sutherlanda uvidíte na plátně/obrazovce déle jak pět minut.) Schlesinger jinde dokázal, že má na víc. Dějová linka tohoto filmu se zřejmě nedokázala odpoutat od komplikované románové předlohy (aspoň tak dedukuji - Westův román jsem nečetl). (04.02.2006)

Klasické nastavování zrcadla a strhávání pozlátka, ač děj zprvu připomínal spíše Nerudovy Malostranské povídky po "hollywoodsku".Ovšem jak se film překulil přes svou polovinu, sled nepochopitelných událostí nabíral na intenzitě natolik, že konečná gradace násilí a davového šílenství by neměla překvapit, ale mě naprosto šokovala - nečekané, znepokojivé a smutné. (18.02.2009)