Den kobylek

,,VZRUŠUJE MA KEĎ HĽADÍM NA PRÁZDNY INVALIDNÝ VOZÍK, ALE JA SOM LEN ČERPACIA STANICA, JEŽIŠ JE MAJITEĽOM NAFTOVÝCH POLÍ A MODLITBA JE BENZÍN." __ Vrcholom vydareného českého znenia by už bolo, ak by Sutherlandovho Homera Simpsona daboval Vlastimil Bedrna, ktorý to prepožičal hlas trpaslíkovi. Povedzme si však rovno, že film len veľmi ťažko ponúka niečo, čím by na väčšine svojej plochy vedel upútal a jeho celkové napredovanie sa odvíja od toho, že v podstate ani nie je veľmi čo rozprávať, nakoniec viaceré načrtnuté línie idú do stratena (náboženskí fanatici...). V literárnej predlohe mohlo všeličo inakšie a filmová adaptácia je iba nesprávne uchopená, pretože v podstate ide o príbeh Faye (viem si predstaviť, že o pár rokov skôr by túto fiflenu dobre stvárnila aj Faye Dunaway) a ,,(naivných) mužov v jej živote". Ako už bolo napísané, úchvatný záver je akoby odinakiaľ a pre mňa patrí medzi najnezabudnuteľnejšie filmové zakončenia. Vzhľadom na predchádzajúce komentáre ho netreba rozoberať, stálo by však na zváženie, ako by bol film hodnotený, ak by sa takto nekončil. Zaujímalo by ma, či sa to ozaj pri premiére ,,Bukaniera" udialo? (1003. hodnotenie, 87. komentár k filmu) (09.03.2016)

Schlesinger udělal přece jen alespoň jeden dobrý film. Westův román, stejně jako toto jeho filmové zpracování, možná není ani tolik příběhem, jako obrazem. Obrazem čehosi. Co asi Schlesingera na třicet let staré předloze zaujalo? Jak ho známe, nejspíš se chtěl opět strefit do Ameriky, konkrétně do hollywoodského pozlátka. Nic proti tomu nemám. Velký filmový průmysl je zřejmě opravdu jakýmsi magnetem povrchnosti a pokleslých charakterů, a v tomto filmu se vlastně žádné jiné nevyskytují. Proto je to tak hnusné. --- Ale pokládám za omyl tuhle nemravnou čeládku spojovat konkrétně s Hollywoodem. Ten je bezpáteřný jedině a pouze v tom smyslu, že vyrábí a prodává zboží dokonale šité na míru zákazníkova vkusu. Čím větší show, čím více kraválu, tím větší tržby. --- A v tomto smyslu, takto rovněž zákazníci, bychom asi neměli nad nikým a ničím ohrnovat nos. Amerika je největší, proto když blbne, je to nejvíc vidět a má to největší dopad. To ale nutně neznamená, že ostatní blbnou méně. Je nutné jmenovat příklady efektních a hloupých hollywoodských (a jiných) filmových slátanin, které na těchto stránkách slaví stejné úspěchy jako v té Americe, jejíž pokleslost je zde tak nemilosrdně odhalena? --- Je užitečné si to připomenout: k bezcharakternímu „umění“ nevyhnutelně patří bezcharakterní lidé. Jako tvůrci i jako zákazníci. Tento film to ukazuje. (01.10.2011)

Tento film má jen pár chyb, ale podstatných. Tvůrci se totiž vůbec nedokázali shodnout jaké bude téma a jaký bude žánr. Někdy to není na škodu, tady to je viditelnou slabinou v jinak krásném snímku, který se odehrává na hollywoodském předměstí na konci 30. let, kde je valná většina lidí nějakým způsobem spojena s filmovým uměním. Jako hlavní je zde uveden Donald Sutherland, který se ve filmu první tři čtvrtě hodiny neobjeví. Ale jeho herectví nepochybně inspirovalo Toma Hankse k Forrestu Gumpovi. Dále je zde krásná naivní blondýnečka Karen Black, která předvádí asi nejlepší herecký výkon. (30.11.2009)

2/3 filmu jsou naprosto strašné, herecké výkony jsou doslova bolestivé (duo namyšlené dcerušky a střeleného tatíka mě několikrát svádělo k tomu, abych to vypnul a věnoval se něčemu užitečnějšímu), dialogy kulhají, scénář je hloupý a toporný, celé je to rozvleklé, nudné a nesourodé. Kdyby nebylo skvělého Sutherlanda a závěrečné kulminace s davovou hysterií a surrealistickou apokalypsou, tak dám bez přemýšlení odpad. (12.10.2012)

Faleš a přetvářka, laciné hollywoodské pozlátko... Za vší tou pompou a elegancí je jen obyčejný malý člověk, ten nejkrvelačnější tvor na Zemi. Myslím, že se tvůrci až moc rozmáchli, zbytečně to vzali moc zeširoka a pak to horko těžko udrželi pohromadě. Nakonec se jim to tedy nerozpadlo, ale mohlo to být jistě lepší. Herecký výkon Donalda Sutherlanda patří k tomu nejlepšímu v jeho kariéře. (10.02.2009)