Půlnoční mše

Klasický případ toho, kdy je nutné zatnout zuby a vydržet prvních pár dílů, protože ty další jsou skvělé. Na počátku je to pomalé, sází to jen na malé náznaky toho, co přijde a to může někoho odradit. A vlastně, když to přijde, není to zase tak epické, ale přesto je to svým způsobem uspokojivé. Určitě by ale neuškodilo zbavit se pár zdánlivě filozofických, ale ne zrovna zábavných rozhovorů. Vlastně, pokud by to mělo méně dílů, asi by se zase nic tak hrozné nestalo. (23.10.2021)

Líbí se mi jak Flanagan umí být originální a ani tady nezklamal. Některé dialogy/monology jsou vybroušená zamyšlení, které mě bavilo poslouchat. Jindy ale zase moc tlačí na pilu s emocionálními výlevy, které je utrpení dokoukat. Obecně se mi moc líbí zapracování náboženských textů do klasických hororových klišé - ostatně je otázka nakolik byly tyhle pradávné příběhy Biblí inspirovány - ať už vědomě či nevědomě. Ale zároveň je scénář silný právě v tom, ukázat, že texty v Bibli a nejspíš i dalších náboženských textech se dají neskutečně ohýbat a naroubovat prakticky na cokoli. Potud tleskám, jde o můj nejzásadnější problém se všemi náboženstvími - přináší tolik dobra, kolik je dobra v člověku, který ty texty interpretuje... Přes ta pozitivní slova mě tahle série nebavila. Často si říkám, že chápu, proč mnoho scénáristů/režisérů dnes volí raději televizní sérii, než film - víc prostoru na prokreslení postav a tím pádem dramatičtější katarze... tohle je ale krásný příklad, že méně je někdy více... Myslím, si, že by tomu daleko více slušel tak dvouhodinový film... protože jsem se minimálně půlku seriálu bavil. Flanaganovi ale stále fandím! Je málo tak originálních a snaživých hororových tvůrců. (29.01.2022)

Co si budeme povídat, první tři díly jsou nuda. Seriál se z počátku vleče a než se dočkáme něčeho tajemného a hororového, jsme skoro v půlce. Náboženství, jenž přeroste v doktrínu, je děs běs. V pomalém tempu s depresivní náladou, svírající obyvatele pobřežní vísky, se odvíjí drama, které vyústí v až biblický konec. Porozumět rétorice příběhu, který se hodně opírá o kostel, nemusí být snadné. Tomu se přizpůsobil i děj, který je plný dialogů, kdy přítomný hororový prvek začne fungovat dost pozdě. Celé to drží hlavně obsazení. Nicméně po příběhové stránce je to postupně dost rozjetá zábava, která končí vcelku hororově. Finále jako takový paradox, kdy se z ostrova dostává novodobý Adam a Eva, kteří sice mohou znamenat naději pro ostrov a přežití, zároveň v sobě ale mohou nosit vir, co všechno zničí, bylo asi to uplně nejlepší. - "The more that we know, the less we bend." (20.10.2022)

Scenáristicky skvelé, všetky tie dialógy, z veľkej časti teologické, sú skrátka zlato. Nie úplne postačujúce mi to prišlo herecky. Na jednu stranu Flanaganove stálice hrajú svoj štandard a s nimi Rahul Kohli podáva výborný výkon, na druhú  tí televízni herci nie sú dostatočne charizmatickí, konkrétne Zach Gilford možno podal aj životný výkon, do áčka to ale furt neni dosť. A Hamish Linklater, zo všetkých najistejší si to strašne užíva, vyslovene ma bavilo ho sledovať, ale sorry, strašne je vidieť, že to celé hrá. Najlepšia mi prišla dialógová tretia epizóda, najslabšia piata, pretože z väčšiny stála na Gilfordovi. Celkovo je to hrozne divná ... vec, Flanaganovi to furt žerem, len nabudúce by to už možno šlo aj bez tých zvierat. Záver epický. (04.10.2021)

„ŽIJEME V POŽEHNANÝCH ČASECH…“ ///    Ostrůvek Crockett je Bohem zapomenutej kus země… na kterou se ovšem znenadání (?) rozpomněl… Je to pomalý, budujeme si vztah k postavám… a snažej se ohromit zázrakama a strašit „něčím“ tajemným. Líbí se mi monology pátera Pruitta, asi proto, že su neznaboh. Nevadí mi to pomalý tempo a postupný dobírání se pravdy. S Flanaganem totiž nemám zásadní problém. Bohužel to přestane postupně platit a úplně nejvíc to začne srát v poslední části. Jakoby Flanagan podlehl vlastnímu mesiášství. Normílní člověk si přece nemůže myslet, že strach naženou sáhodlouhý monology, byť plný Boha. To, co dřív fungovalo, přešlo v nesmyslný megalomanství a autorovo sebemrskačství, který nevyvolalo zděšení, ale nasrání. Navíc – ty lidi se chovaj jako debilové. Vždyť přece v klidu mohli… Ale to uvidíte sami. Chtěl jsem jít vejš, ale kvůli poslednímu dílu to jebu.     ///  NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Přemejšlím, jak dostat lidi do kostela. 2.) Vím, že JSI!. /// Thx za titule „Jakub Ženíšek“.     /// PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  *  NAPĚTÍ  ** (09.11.2021)