Plechový bubínek

Známa predloha (ale nečítal som ju), zopár známych hercov, výborná výprava, dobre vybraný hlavný predstaviteľ a priemerný výsledok. Pod ten sa podpísala najmä prehnaná stopáž, zbytočné epizódy a dejové odbočky. Mohlo to byť lepšie. Určite si tento film nebudem pamätať ako výnimočné dielo, iba ako pokus, ktorý ostal niekde na polceste. (09.05.2019)

Považuji za štěstí, že jsem jako první viděl film a až pak četl knihu. Opačná varianta by zřejmě znamenala trošku zklamání. Film sám o sobě je takřka dokonalý. Před těma 14-ti rokama (kdy jsem ho viděl poprvé) jsem z toho byl v šoku, některé scény (nucené pojídání polívky, koňská hlava jako návnada, hudební sabotáž nacistického shromáždění, šumák, vtrhnutí rudoarmějců do sklepa) jsou opravdu silné a zanechaly ve mně dodnes nesmazatelný dojem. Knihu jsem tedy četl až po prvním shlédnutí filmu a veškeré dojmy se ještě znásobily – je ještě dokonalejší než film, který prostě nedokáže vizuálně ztvárnit Grassovy skvělé popisy a nádherný jazyk celého příběhu. Samozřejmostí je, že ve filmu toho z knihy dost chybí (film končí mnohem dříve než kniha). I přesto je však film neobyčejný zážitek a nemůžu jinak než za 5* (20.05.2009)

Poprvé jsem Plechový bubínek viděla tři roky zpátky a tehdy ve mě zanechal hluboké stopy. Po druhém zhlédnutí jsem dospěla k názoru, že se jedná o film, který se může vidět maximálně jednou za deset let, jelikož scény jsou tak nezapomenutelné, že při jakémkoliv menším intervalu budete přesně znát chronologické postavení scén, což je občas trošku na škodu. (03.10.2008)

Z Plechového bubínku v jakékoliv podobě jsem měl hodně rozporuplné pocity a tak nemohu říci, že by se mi vysloveně líbil. Někdy totiž znechucoval a hlavní postava byla občas velice protivná. To byl ale zřejmě záměr autora, nehladit jen po srsti, což je v pořádku, jen se pro mě jedná o hůře stravitelnou záležitost. U tohoto snímku bych vyzvednul zejména práci scénáristy J.C. Carriéra. Jelikož jsem četl i knihu, i když už je to dlouho, tak mám za to, že se mu skutečně podařilo převést ducha velmi obsáhlé knihy do filmového scénáře a nic podstatného nevypustit. Obdobně se to podařilo režisérovi Schlöndorfovi. Naprosto famózní je herecké obsazení, kde není jediný slabý článek. Herecký výkon Davida Benetta je až na hranici uvěřitelnosti, protože podává vyspělé herecké výkony, možná se jedná o jeden z nejlepších dětských výkonů všech dob. Po filmové stránce nelze filmu nic vytknout a tak jediným důvodem, proč nechci dát plný počet je už předloha tohoto filmu. (26.11.2010)

Film zdobí priam až Viscontiovská atmosféra, ktorá sa tak stala hlavnou doménou tohto multižánrového a ťažko uchopiteľného diela. Nádherne dobové exteriéry a interiéry len umocňujú celkovú pochmúrnosť snímku, čo sa týka výpravy ide teda o prvotriedne odvedenú prácu. Nemám námietky ani k hereckej stránke, aj keď mi miestami tá ukričanosť a ububnovanosť chlapca liezla mierne na nervy, no na druhú stranu ho chápem, ja by som tiež kričal. Dejovú linku umne dotvárajú rôzne bizarné a sureálne vsuvky (napr. Oskarov pôrod), ktoré ešte umocňujú celkovú depresívnu atmosféru Oskarovho života a života ľudí okolo neho v ťažkých predvojnových a vojnových časoch v slobodnom meste Gdaňsk. Pred očami diváka sa tak rozprestrie svet rozmanitých charakterov, úchyliek, obscénností, smutných udalostí, ale aj priateľstva a miestami i humoru na pozadí ťažkej doby a za hlučného protestu jedného chlapca, ktorý sa rozhodol, že nevyrastie, pretože takýto svet dospelých sa mu nepáčil. Nádhera. 89/100 (20.09.2017)