Ptáci v trní

Četla jsem knížku je tu jak píše Lynn tlustá bychle kterou jsem se prokousla a stálo to za to. Tento seriál je hezký příroda je sice na můj vkus trošku suchá přípomíná horkou Saharu z čehož je mi vedro.Ale jsou tam i krásná města. Příběh je to romantický a napínavý a taky smutný Rachel Ward a Richard Chamberlain jsou užasní ráda se na to dívám je tu vytižená nádherná láska Meggie a Ralpha který se zmítá mezi láskou k Meggi a bohu. A taky život na Droghedě kde to její obyvatelé neměli jednoduché museli se potýkat se suchem a pak taky se zničujícím požárem a k tomu ještě se smrtí manžela Fiony a taky její přehlížení Meggi jako by ani nebyla snad jen pouhý vzduch vůbec jsem se nedivila že se zamilovala do Ralpha. Myslím že tehle seriál by také měli pouštět ve Vatikánu hlavně papežovi aby viděl jak je celibát zbytečný a jak je to proti přírodě a co vlastně způsobil. (09.08.2011)

film který mě neustále chytá za srdce, vůbec nevadí, že je to už starý, ale ráda se k tomu pořád vrací, ale nemůžu si pomoc, mám dojem, že pravá láska může být opravdu jen ve filmu, taková ta idealistická, ale v tomto filmu zakázaná láska je nejupřímnější, jakou jsem kdy mohla vidět a co je na tom, že on byl kněz? i kněží mají právo na lásku, tady je jasný důkaz co to může udělat s člověkem, když lásku nemá, jaké trápení a zničení člověka může celibát udělat (28.06.2010)

Tak koukám, že je tu pěkná antiromantická klika :D. No, já už si dávno všimla, že holdování červené knihovně je bráno jako známka špatného vkusu, ač absolutně nechápu proč, dvojnásob u lidí s pochybnými zálibami jako je slash. A tohle je pravá romantika. Všichni jsou neustále nešťastní a když se zdá, že by se jim přece jen mohlo něco podařit, umřou. (12.07.2010)

„Podle jedné legendy žije na světě pták, který zazpívá jen jednou za život, sladčeji než jakékoli jiné stvoření na této zemi. Od chvíle, kdy vyletí z hnízda, hledá trnitý strom, a neustane, dokud ho nenalezne. Potom se v těch nehostinných větvích rozezpívá a na nejdelší a nejostřejší trn se nabodne. Umíraje se vypne ve smrtelných mukách a krásněji než skřivan či slavík zazpívá jednu jedinečnou píseň, za kterou zaplatí životem. Ale celý svět zmlkne a naslouchá a Bůh na nebesích se usmívá. Neboť to nejlepší se vykoupí jen velikou bolestí… Alespoň tak praví ona legenda,“ to je úvod příběhu „Ptáci v trní“ od Colleen Mc Culloughové. Legenda je zmíněna i ve filmové sérii. Ta se sice navenek tváří romanticky – vztah Meggie a kněze Ralpha de Bricassarta, ovšem hlavně zachycuje každodennost ve farmářské rodině Clearyů, kde byla Meggie jako děvče od dětství v roli outsidera, a proto nachází útočiště u kněze. Život na farmě Drogheda v první polovině 20. století zobrazen realisticky. Zajímavost: představitelka Meggie (Rachel Ward) a její filmový manžel Luke O´ Neill (Bryan Brown)jsou i ve skutečnosti manželé. Mc Culloughová (1937) podobné téma zpracovala i ve svém románu Ve stínu zlaté hory (2003). (02.01.2009)

Hodnocení mě docela zarazilo. Kniha je považována za jednu z nejlepších rodinných ság a pro mne je toto i nejlepší televizní minisérie. Příběh rodiny Clearyových, kterým se do života připlete jeden ambiciozní kněz. Možná právě proto, že Chamberlain v mládí skrýval svou homosexualitu, dovedl tak dobře zahrát kněze, který tají svou lásku k Maggie. Všechno krásně dokresleno Manciniho melancholickou melodií. (19.07.2010)