Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Lhát se nemá! Zvlášť když se to neumí... Odborný asistent Akademie výtvarných umění Karel Klíma vede bezstarostný život. Má úspěch v práci i u své mladičké milenky Kláry, která se právě nastěhovala do jeho podkrovního bytu. Jednoho dne mu však přijde dopis od jakéhosi pana Zátureckého, který urguje odborný posudek své studie o Mikoláši Alšovi. Klíma nemůže rukopis najít, a tak Zátureckého odbude vyhýbavým dopisem. Netuší, jak moc si tím zavařil. Záturecký jej začne systematicky vyhledávat na fakultě i doma. Za každou cenu po Klímovi požaduje slíbený posudek, který má prý pro něj životní význam. Klíma se napřed dotěrnému chlapíkovi vyhýbá. Po čase jeho rukopis najde, ale zjistí, že jde o grafomanský výplod bez jakékoli hodnoty. Každý pokus zbavit se dotěrného autora je však neúspěšný. To, co bylo na začátku drobnou lží, teď pomalu začíná ovlivňovat veškerý Klímův život… Tragikomický snímek vznikl podle povídky Milana Kundery, uveřejněné ve sbírce "Směšné lásky". Film s typicky kunderovskou zápletkou o zcela banální události a o jejích nečekaně velkých důsledcích se stal celovečerním debutem scenáristy a režiséra Hynka Bočana. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (115)

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Zfilmovaná literatura často ztrácí na kvalitě děje i plasticitě postav, v našem případě je tomu však naopak. 1) Spoiler. Zatímco v Kunderově podání je asistent Klíma intelektuál, jakýsi spisovatelův komplic, kterému autor a potažmo i čtenář rozumí a s nímž sympatizuje (a jehož názory jsou tedy i názory všeobecně platnými, např. na úroveň Zátureckého práce), tak ve filmu tomu tak zdaleka není. Bočanův a Jiráčkův lektor je bohorovný mladík (žádný plachý, jak praví oficiální text distributora), který jen nerad říká jasné ne. Ve své posedlosti neodmítnout jde pak dál - vymýšlí si, lže, dokonce obviní Zátureckého ze sexuálního obtěžování své milenky. Sám se chová namyšleně, není schopen jednat ani, pravda, s primitivy z uličního výboru, klame svou milenku, kašle na svého přítele malíře a chová se (nejen na fakultě) jako rozmazlený fracek._____ 2) Spoiler. Hloupý grafoman Záturecký se ve filmu pak mění v troubovitého pracovitého a poctivého neumětela, jehož hlavní přednosti, vytrvalost a poctivost, mu v souboji s přezíravým intelektuálem nakonec získávají i část diváckých sympatií._____ 3) Díky poctivě rozpracovanému scénáři se tedy obě hlavní postavy posunuly z lehce načrtnuté jednobarevné karikatury do plastičtějšího charakteru._____ 4) Další rovinou filmu je společenská reflexe. Nejlépe je to vidět na práci na silnici, kdy několikaminutová sekvence obcházení výkopu řekne o povaze režimu a života v něm více, než mnohostránkový popis. Jednání uličního výboru je další praktickou ukázkou, jak socialistický životní styl fungoval._____ 5) 27letý Hynek Bočan dosáhl ve své filmové prvotině na jeden z vrcholů svého filmařského umění. Jistě k tomu přispěl i scénárista 30letý Pavel Juráček a 29letý Jan Kačer v hlavní roli. ()

sator 

všechny recenze uživatele

........zamyšlení nad těžkým osudem slušného člověka, jenž nenalezne sílu jednoznačně odmítnout dotěrnost sebejistého grafomana. Ten totiž plachému kunsthistoriku tak vehementně vnucuje své bezcenné spisky, až mu rozvrátí veškeré pracovní i rodinné jistoty... ............... Já to vidím přesně obráceně.. Zbabělost Dr. Klímy (J.Kačer) říkat lidem pravdu, rozvrátila život lidem kolem něho a nakonec jemu samotnému. Dávám 65 % ()

Reklama

Pierre 

všechny recenze uživatele

Aneb jak to může dopadnout, když se budete bát říkat pravdu..Právě dávali k umrtí Jana Kačera, ale nezdá se mi to úplně dokonalé. Stejnomennou povídku Milana Kundery jsem shodou okolností letos četl v souvislosti s maturitní četbou a zhltl jsem ji jedním dechem. Ve filmu se mi zdálo, že nejsou všechny ty stupňující se lži pana Klíma doplňující se stejně tak neunavným zápalem pana Zátuleckého zdaleka tak svižné. Vleče se to. Navíc Kundera dokáže na papíře literalním jazykem lépe vysvětlit Klímovu motivaci, protože čtení dopisu měl přeci jen spojené i se vzpomínkou na pěkný večer, kterou si nechtěl kazit.:o Přiznám se, že některé ,,filmové´´ přidané motivy (jako groteskní schovávání se v hospodě přes bedny s lahvemi nebo opakovaný prvek s obcházením cesty)  jsem asi  ani nepochopil. Zaujaly mě ale některé stylistické pasáže Nové vlny (striptýz před oknem, pohled do jakési šedesátkové tančírny s mládeží), opakující se záběry na špízující ulici a  oslavovaná scéna s uličního výboru. Je to málo? Diskuze bude až potom. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Buď jste lhal jemu, nebo dnes lžete nám…" Na začátku všeho byla asi poměrně pochopitelná snaha docenta Klímy v podání Jana Kačera se vyhnout tomu, aby musel napsat nepříjemný kritický posudek na špatnou knihu jednoho dotěrného postaršího člověka jménem pan Zátorecký. Taková docela absurdní banalita či groteska. Podobná jiným absurditám z knih Milana Kundery (viz třeba Žert). Podobné je to i s důsledky. V tomto případě jsme svědky toho, jak se na jednu lež nabaluje další a další, až se z "oběti", která je vystavena něčemu, co by se dalo v dnešní terminologii nazvat skoro až "stalkingem", stává nakonec "pachatel". Obvinit někoho ze sexuálního obtěžování je docela síla. Klíma si ale zdá se z toho nic nedělá. Ani v okamžiku, kdy od svého profesora na fakultě slyší velmi moudrou myšlenku: "Vyvracet fámu, to je stejně nemožné, jako kdybyste chtěl věřícímu vymlouvat neposkvrněné početí" A tak vše končí až velmi absurdní stranickou schůzí, kde se ve velkém "pere špinavé prádlo". A vlastně ani tam ne. Možná to vše končí až v okamžiku, kdy Klímovi jeho (teď už vlastně bývalá) milá říká další moudrou myšlenku: "Už nikdy nelži, protože člověka, který lže, si žádná žena nemůže vážit". Pokud jde o samotné filmové ztvárnění jedné z povídek Kunderových Směšných lásek, je třeba Bočanovi vyseknout poklonu, jak se tohoto úkolu zhostil. Pokud je samotný Kunderům námět groteskně absurdní, tak obdobný dojem si může divák odnést i z tohoto filmu. Některé scény jsou přitom přímo k popukání (viz třeba scéna z hospody, jak se Klíma snaží schovávat před Zátoreckým). Pokud jde o ztvárnění této postavy Janem Kačerem, musím přiznat, že mě zde zaujal o trošku méně, než v jiných jeho filmech z 60. let (např. Návrat ztraceného syna nebo Údolí včel). Ale rozhodně nezklamal. Stejně tak jako rozhodně nezklamal celý tento film. ()

Master19 

všechny recenze uživatele

Neprávem přehlížená hořká komedie o tom, co může zavinit založení jednoho nevýznamného lejstra. Ztotožnění s hlavním hrdinou (ač ho hraje Jan Kačer) je velmi snadné a po chvíli budete jméno "Zátorecký" docela nesnášet. Krom povedeného příběhu zaujmou i drobné role Radoslava Brzobohatého, Jana Libíčka, nebo Jiřího Menzela. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (5)

  • Kláru (Štěpánka Řeháková) představuje Klíma (Jan Kačer) v ději jednou jako Novotnou, podruhé jako Pokornou. Rovněž ve scéně z bytu jejího otce je diplom na jméno František Novotný, aby ho vzápětí Klíma oslovoval jako Pokorného a o jeho dceři mluvil jako o Pokorné. V předloze nemá Klára příjmení. (sator)
  • Hynek Bočan chtěl do hlavní role obsadit polského herce Zbigniewa Cybulského, dokonce jel za ním osobně do Krakowa. Herec na nabídku kývl teprve po druhém přečtení scénáře, kdy ho režisér přesvědčil o svém záměru, jak hlavní postavu filmu pojmout. Cybulski se nakonec natáčení z časových důvodů stejně nezúčastnil. Bočan tedy na kamerové zkoušky pozval Jana a Třísku a Jana Kačera, kterého si do role Karla Klímy poté vybral. (mchnk)

Reklama

Reklama