Léto 85

Mohlo by se na první pohled zdát, že jde o francouzskou variaci na Dej mi své jméno, ale to by v režijní kolonce nesmělo být jméno Francoise Ozona, který si prakticky vždy pohrával s diváckými očekáváními. Šestnáctiletý Alex nečekaně potkává velmi přitažlivého Davida a prožívá s ním svůj první a žel i poslední vztah. Hned na začátku se totiž dozvíme, že David zemře. Ozon opět používá nespolehlivého vypravěče a divák touží dozvědět se, co se vlastně stalo. Ozonův snímek může nápadně připomínat pozapomenutý film Guse Van Santa Paranoid Park, ale je divácky mnohem příznivější a - řekněme si to upřímně - přitažlivější. Casting obou hlavních postav je výborný, mezi oběma mladíky je výborná chemie a hezky se na ně dívá. Soundtrack je taktéž výborný a cením si perfektní osmdesátkové výpravy - divák má pocit, že nesleduje retro film, ale nějaký skutečný příběh z osmdesátek, který je ale nadčasový a bez problému osloví dnešního diváka. Vynikající snímek, který můžu bez obav doporučit nejen Ozonovým fanouškům. (04.06.2022)

3* François Ozon nám ve svém posledním filmu přinesl netradiční příběh o bouřlivé lásce mezi dvěma mladíky v osmdesátých letech. Dobře vykreslená atmosféra, retro styl včetně hudby i herecké obsazení slušné. Jenom ten příběh se mi nedostal pod kůži a jen mnou prosvištěl bez nějakých výraznějších emocí. A tak není divu, že u mě skončí u průměrných třech hvězdiček a nemám ani důvod doporučovat. Stejně si své fanoušky určitě najde mezi festivalovými nadšenci a když už se nemůže do kina, tak si ho můžete pustit třeba na Aerovodu. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (02.02.2021)

Naprosto úžasné, ať svou romatickou částí nebo tou lehce kriminální. Anotace jsou poněkud zavádějící, ale to je ostatně jedno. Krásně vykreslena atmosféra 80. let (ač teda tu francouzskou znám jen z vyprávění). A především prvních lásek (to už znám dost jasně), což byl pro mě takový návrat v čase, kdy si člověk říká "no na tohle bych radši nevzpomínal, ale je to přesně tak". Skvělě vybraní herci, kteří odvedli perfektní práci (Lefebvre opravdu "k sežrání", Valeria Bruni Tedeschi snad od doby Crustacés & coquillages nezestárla), dobrá kamera, jen by zvukař mohl lépe sladit hlasitost. (17.11.2020)

Ozon se toho nebojí. Samozřejmě bych uvítal raději, kdyby se vrátil ke svému protežovanému tématu mladých krásných dívek, ale tak David taky nebyl špatný. Fajn retro (diskotéka, oblečení, účesy), ale ten krimi přesah je trošku slaboučký, i když scénář umně diváka natahuje a co se vlastně Alexovi stalo, zjistíte až asi tak v půlce. Pro přísné zapšklé heteráky silná káva, na kterou ani legendární Zkrocená hora nemá, hoši se toho filmování nebáli. (23.01.2021)

Nostalgické retro působilo v první polovině jako velmi poctivé, ale nijak ohromující. Nicméně v polovině, když hlavní hrdina ve vzpomínkách dospěje k bodu zlomu, zlomí se i atmosféra filmu. Najednou už jsem se nedívala na lehce sentimentální vzpomínku hořkosladké první lásky, ale na drásající vyrovnávání se s první velkou ztrátou. Scény nasákly emocemi a Félix Lefebvre hrál celým tělem i celým srdcem. Tanec smutku a bolesti v jeho podání přebil i Stewardovu skladbu Sailing, jakkoliv ta byla nadevše výmluvná. SHRNUTÍ: Do první lásky jdeš vždy naprosto neozbrojený. (08.10.2020)