Neviňátka

9-ročné norske dievča Ida sa s rodičmi a autistickou sestrou Annou prestahujú do nového mesta. Anna jú dráždi, napriklad svojej sestre pchá úlomky skla do topánok, lebo si myslí,že necíti bolest. Ida sa čoskoro začne hrať so svojím susedom Benom a Anna sa spriatelí s Aishou. Kvarteto,ktoré je skryté pred zrakmi rodičov, čoskoro zistí že má telepatické schopnosti, napriklad Ben je schopný hýbať vecami myšlienkou.Ked začnú testovať svoje čersrvé schopnosti , nevinná hra sa mení na nočnú moru a začnu sa diat zvlášne veci. Režiser Vogt ukazuje že,  deti sa nerodia s morálnym kodexom, alebo empatiou, ale učia sa to od svojich rodičov. Ćo sa stane ked,  sa deti tieto veci od rodičov ešte nenaučili, ale zrazu objavia väčšiu silu ako dospelí. Detsky predstavitel Bena je hviezdou filmu, jeho konanie vyvoláva zimomriavky. Výbornä je aj Anna (Alva Brynsmo Ramstad) je ako autistiske dievča tiež vyborná. Výborný psychologický horor,ktorý sa rozhodne oplatí vidiet. Ani Stephen King by to nevymyslel lepšie. (11.01.2022)

Mladá rodina sa presťahuje na sídlisko. Dve dcéry si tu nájdu nových kamarátov, s ktorými začnú tráviť čas. Deti postupne zisťujú, že sú vzájomne prepojené a majú zvláštne schopnosti. Skupina má ale svoj slabý článok, ktorý ich dostane do obrovských problémov. - Surová, precízne zahraná a patrične nepríjemná hororová dráma zo severu. Horory, v ktorých sú hlavným zdrojom zla deti, mám velmi rád. Na The Innocents mi najviac imponovalo to, že sa dej odohráva počas každodenného života rovno pod dohladom dospelých, a nie na nejakom izolovanom mieste, ako tomu v hororoch tohto typu býva. Nesadlo mi to úplne na 100%, ale pozerám, že filmy, na ktorých sa tento režisér podielal, vyzerajú väčšinou velmi zaujímavo, takže sa tento kúsok oplatí vidieť. Tiež dúfam, že sa k hororu ešte vráti, pretože má velmi netradičný štýl, čo sa v dnešnej dobe nevidí velmi často. (07.03.2022)

Nemálo krát použitá zápletka, kde malá skupinka ľudí zistí, že má určité zvláštne schopnosti. Postupne ich objavujú, testujú, naberajú dovednosti. Samozrejme príde ku klasickému zvratu, kedy sa niekto vydá na temnú stranu sily a začne škodiť ostatným. Čím sa Neviňátka odlišujú je skvelý detský casting (veriť sa dalo všetkým a všetko) a kulisy nórskeho sídliska. Najväčšie mínus je rozťahanosť. Minimálne polhodinu by išlo vyhodiť a príbehovo by som o nič neprišiel. Zároveň keď už mali odvahu zobrazovať detské násilie s bolestnými či až fatálnymi následkami, tak finále odprezentovali pomerne v kľude. Bol tu potenciál k skutočne hororovému rozuzleniu, ktoré mohlo dojmy posunúť o level vyššie. (08.01.2024)

„Ty s mámou byste něco takového nikdy neudělali, že ne?“ - „Neudělali! Ido, samozřejmě, že ne! Neměla bys tak přemýšlet. Samozřejmě bychom ti nikdy neublížili. Víš…její matka byla nemocná, měla…bludy v hlavě.“ Jenže proti bludům v hlavě se těžko brání, když vám je tam někdo nečekaně nastrčí…Režisér Eskil Vogt mě zaujal už svou prvotinou Slepá. Od Neviňátek jsem tedy čekal podobně neotřelou podívanou. A dostal ji. Není to přímo horor, ale to znepokojení diváka, kam až dítka (především tedy Ben) mohou zajít, narůstá. Už zhruba po hodině film navíc postoupí na novou úroveň zla (soused), která ale snímek posune někam, kde předtím nebyl, i co do pravidel samotného fikčního světa. Vůbec to fungování schopností dětí v tomto dílku občas hapruje, což je škoda. Kapitola sama o sobě je pak závěrečný epický (ne)souboj, který ale má cosi do sobě přesně v téhle podobě (s reakcemi ostatních dětí). Celkově ovšem tenhle film díky místy mrazivé atmosféře a dost zajímavému pojetí nemám sílu strčit do průměru, takže dám ještě slabší 4*. (13.06.2024)

Nuda na sídlišti aneb začíná to trháním nožiček mouchám a končí doživotím.  Eskil Vogt nabízí zajímavou alternativu vývoje sériového vraha, pracovně bych ji nazval  jepičí superzmrd.  Docela znepokojivé a pochopitelně, že i seversky chladné a ujeté výletování  dětskou psýché, kde střepy v botách autistické sestry zdaleka nejsou tím nejhorším projevem nevinné dětské duše.  Objeví-li pak  malý a ještě neochmýřený vrážek (hezká to zdrobnělina, že?  Můj vlastní copyright!)  při hrách s kamarádkami ve svých patiích tele a pohybově je taky setsakra telenadanej, je na průser samozřejmě zaděláno, naštěstí i pro něj. A přitom to začne tak nevinně, křupnutím kočičí hlavy... No, zdráhal jsem se děckám, tedy kromě autistky, ta byla naprosto libově zahraná!, uvěřit i jen to, že jsou děcka, jak jim přeříkávání textu a ksichtění se nešlo, ale jinak jsem byl s mrazivou alternativou malých zmetků  vlastně spokojenej a tak si nakonec dupnu i čtyřikrát... (20.02.2023)