Otec

"The Father" je naozaj vynikajúcim filmom. Vo všetkých ohľadoch to môžem označiť ako vynikajúci film, ktorý si svoje oscarové nominácie naozaj zaslúži. Príbeh je o to fascinujúcejší, že celé je to reálne podané z pohľadu Anthonyho, ktorý postupne viac a viac stráca prehľad o realite a čo sa vlastne okolo neho deje. A to čo sa deje môže trvať len pár dní, alebo to môže v skutočnosti trvať niekoľko týždňov alebo aj mesiacov. Pretože jeho hlava mu mieša minulosť a budúcnosť dokopy a vôbec už nevie kedy sa čo vlastne udialo. A to napriek tomu, že má pocit, že je úplne v poriadku. A nie je predsa hlupák. Anthony Hopkins podáva fenomenálny výkon a veril som úplne všetky momentky. Najmä jeho záverečná časť v izbe, kde sa pýta sestry či pozná jeho mamu je tak od srdca až ma to dojalo. Úprimne dojalo. Olivia Colman je takisto vynikajúca. Vidno ako na ňu celá tá situácia dopadá. Jej otec je v skutočnosti ako ten rozbitý hrnček, ktorý uprace. Rozbitý na črepy. A hoci je to stále ten istý človek, tak už to nie je ten istý človek, ktorým kedysi bol. Neviem čo môžem a nemôžem reálne povedať, no je to skutočne film, ktorý odporúčam vidieť. Táto dráma je smutná, no nie je podľa mňa deprimujúca. A nepôsobí ani pateticky ani gýčovito. Pôsobí to ako skutočne spracované zo života. Hodnotenie: A+ (03.04.2021)

Zdrcující film. Ještě si dobře pamatuji, jak silně na mě zapůsobil pár let starý snímek Still Alice, který Alzheimerovu chorobu zkoumal v jeho počátcích. The Father však divákovi představí hrůzu Alzheimera v plné síle, plus se ho pokusí donutit ho prožívat s hlavním hrdinou. Zatímco ve Still Alice divák pouze sleduje člověka, který začíná trpět demencí, zde nahlédne přímo do jeho hlavy a vnímání, v rámci čehož prožívá onen zmatečný chaos s ním. Díky tomu tak některé postavy hraje víc herců, děj je vyprávěn zcela nelineárně, plus prostředí se často náhle zcela změní. Divák tak tápe ve tmě spolu s Anthony Hopkinsem, který zde předvádí jeden ze svých nejlepších výkonů své dlouholeté kariéry. Ale divák ví, že kouká jen na film. O to větší je pak onen pocit neskutečné lítosti a empatie, kterou divák k Hopkinsově postavě pocítí. I přestože je ale děj záměrně chaotický, divák se v něm nutně nemusí ztrácet. Díky skvěle napsaným dialogům si postupně v hlavě tvoří různá pojítka, která mu dopomáhají se v onom netradičním pojetí alespoň trochu orientovat. Výsledkem je tak emočně velice silné drama, které má pár naprosto srdcervoucích momentů, jež se dostanou člověku pod kůži. Rozhodně to stojí za zhlédnutí. Je to fakt skvěle natočené a dobře napsané. Je to ale zároveň neuvěřitelně smutné. Lepší 4* (26.03.2021)

„CO SE DĚJE TATI?“ … „DĚJE SE TADY NĚCO DIVNÉHO, VĚŘ MI, DĚJE SE TADY NĚCO DIVNÉHO…“   Když jste starej a nemocnej, jste na obtíž. Ale to není hlavním posláním tohohle dramatickýho kusu (ano, divadelní předloha je na tom kurevsky znát – což je vlastně dobře). Hlavním cílem tohohle „zmatečnýho“ příběhu je ukázat svět očima člověka, kterej trpí stařeckou demencí. Hodně zajímavý… navíc v dojemným závěru spatřuju onen pověstnej koloběh života… Hopkins by měl dostat Oscara!     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou divadelní hru od Floriana Zellera, neznám. 2.) Čekám, až si pro mě přijde Kemr.  ///  Thx za titule „Saurix“.                PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (09.01.2022)

Na vše se díváme ne očima druhých, ale stáváme se přímo starým mužem, jehož dny tvoří nesouvislé vzpomínky, mezi kterými probleskují útržky reality. Ve výsledku sami nevíme, co je skutečné a kde jsme, zažíváme zoufalství a cítíme se jako malý kluk, který chce prostě domov a bezpečí. Tohle by neměl zažívat nikdo. Hodně silný film. (03.08.2022)

Filmová výzva, žánry - divadelní adaptace. Mistrovský výkon Anthonyho Hopkinse - v 83 letech sehrát takový divadelní výstup plný dialogů a mimik znázorňujících a zdůrazňujících absolutní duševní zmatek, si zaslouží respekt, obdiv a ocenění. Snímek je navíc natočen tak, aby byl divák pohlcen tím všudypřítomným vnitřním chaosem, jenž se zarývá silně pod kůži a vyvolává v něm pocity paranoi, schizofrenie, bludů i halucinací. Při tom všem si musí každý klást otázky - kdo je kdo, kde se nachází pravda, která z těch postav skutečně žije či se v okolí Anthonyho vyskytuje a jak to bylo vlastně s druhou dcerou. Tvůrci museli Anthony Hopkinsovi nutně přihrát skvělou herečku, jež zvládne part jeho dcery. Olivia Colman nemůže být špatnou volbou. Konečně jsem mezi těmi Oscarovými snímky nalezl svého osobního favorita, kterému neváhám nasázet plný počet hvězdiček, a kterému budu z celého srdce za pár hodin fandit, aby urval co nejvíce to půjde. Anthony, Olivia a celý tým si zaslouží. (25.04.2021)