Na veliké řece

Tak pokračování Osady Havranů se mi líbilo o chlup více. Především se tu tvůrcům podařilo vylepšit atmosféru a místy se tu objevily i dramatické chvíle. Ne, samozřejmě že si u toho nebudete hrůzou zakrývat oči, nebudou se vám ježit chlupy – tohle je točené hlavně pro děti – takže vše v decentní míře. Bartoškův souboj s kupcovým synem byl asi nejsměšnější vložkou celého filmu. To já bych pěknou Veveřici nevyměnil ani omylem a když už tak bych jí u toho vodopádu pořádně „ztrestal“ abych z toho alespoň ještě něco měl. No vůl, co si budeme povídat. Ony si ženské v dnešní době furt stěžují na rovnoprávnost a jiné blbosti, ale nebyla to výhoda si jednu koupit za blbou ovci? (29.01.2015)

Tohle není Boj o oheň, nýbrž čistá sedmdesátá léta. Projekt zjevně provázely didaktické ambice - na scéně, architektuře a některých artefaktech, jimiž se kamera na úkor tempa vyprávění fetišisticky věnuje, je znát práce lidí, kteří stran historické věrohodnosti nebyli úplně mimo. S ohledem na diváckou přívětivost byly ale věrohodnosti stanoveny jasné, relativně úzké hranice: Sokolí oko Jiřího Bartošky je vyvoněný, zjemnělý a oholený metrosexuál s dobovým paťourem. Pralidé defilují v rákosí s kožených modelech od Teodora Pištěka, k popukání je sledovat něco jako Balet československé televize (v čele s Ljubou Skořepovou) křepčit okolo totemu. Nemenší haluz představuje soundtrack Zdeňka Lišky, který zní zajímavě, ale do autenticity se trefuje asi jako do androše Bičem Božím. Tímto oslím můstkem se dostávám ke hluboké ideologické stopě. Hlavní hrdina je nejen šlechetný, uvědomělý materialista, ale i vůbec daleko před mytickým myšlením své doby. Muselo dojít i na očerňování prehistorické buržoazie; ideologové nedbali, že měla v době bronzové kladnou historickou úlohu před sebou. Bizár. (23.10.2015)

O fous lepší zachycení jakési PŘEDPOKLÁDANÉ dobové atmosféry nežli v předchozím snímku "Osada Havranů" (1977) ... i dějová linie je o něco málo přitažlivější, neb se hraje s láskou a o lásku. Krom toho je přítomno i neznámé, nevstřícně naladěné, leč nadprůměrně inteligentní "zvíře" prý obřích rozměrů - patrně briskně uhodnete, oč (nebo spíš o KOHO) tady běží, ale to není na závadu, neboť účel je splněn. Nicméně - jak se sejde větší skupinka místních individuí a začne se nějak projevovat, je to k uzoufání ... sakriš, moji (a vaši) předci přece nemohli být retardovaní !!! Slabší 3* (09.09.2020)

Na veliké řece je pokračováním volného přepisu Štorchova dobrodružného literárního románu pro mládež Osada Havranů. Opět má tato adaptace vzdělávací charakter, na který je naroubován zdařilý dramaticko-romantický příběh. I když v idealizovaném zorném úhlu pohledu a se zjemněním dobových reálií. Znovu se zábavně vzdělávací filmový produkt zabývá způsobem života a obživy s obyčeji i s touhou po novém poznávání. Uzavírání partnerských vztahů a překonávání strachu z neznáma jsou stěžejní body, díky nimž vznikla napínavá romantická zápletka. Specifické pro tuto vzdělávací série je hudba (Zdeněk Liška) a jedinečné syntetické dobarvující zvukové efekty (Ivo Špalj), díky čemuž získali filmy svou jedinečnou atmosféru tajuplného bezprostředního dobrodružství, zmocní se diváka a nechává ho sugestivně nahlédnout do vzdálené minulosti člověka. Hlavní postavou je dospívající jinoch Havranpírko (dobrý Ludvík Hradilek). Tentokrát v touze po plnohodnotném společenském přijetí do společnosti vyráží po boku svého nejlepšího přítele zjednat osobní spravedlnost. Druhou hlavní postavou je Havranpírkův zasvěcovatel do života Sokol (velmi dobrý Jiří Bartoška), udatný lovec sousedního rodu s hlubokou privátní pohnutkou, která dvojici vrhá do nových nástrah života. Hlavní ženskou postavou je Šťastná chvíle (zajímavá Gabriela Osvaldová s hlasem Jany Andresíkové), mladá žena rybářské osady. Haněná a zostuzovaná svým okolím, a přesto stále obětavá a pokorná. Druhou hlavní ženskou postavou je Veveřice (velmi zajímavá Marie Sýkorová) s nezáviděníhodným postavením namlouvacího ceremoniálu i s vlastní vzpurnou volbou. Výraznou postavou je kupcův syn Kam (velmi dobrý Ivan Luťanský) s velmi osobním motivem, vedoucí všechny do strastiplného temperamentu dobrodružství. Z dalších rolí: spravedlivý a moudrý náčelník Havran (dobrý Bohumil Vávra), ostrakizovaný lovec v zoufalství samoty a symbol strachu z neznáma Divous (zajímavý Vilém Besser), Kamův otec a kupec Ger (příjemný Bořivoj Navrátil), hrubiánský nápadník Pazour (František Velecký), či obyvatelé rybářské osady Čihaj (Ľudovít Kroner) a Tlapa (příjemná Beta Poničanová). Je to dobrodružný film pro mládež s výraznou vzdělávací strukturou. Zidealizovaný příběh strhne svou náladou a na poli popularizace vědy jde o výjimečný filmový výtvor. (03.02.2017)

A zase: "Mně se to nelíbilo, protože příběh byl moc jednoduchej." Jasně, tak příště budem v pravěku řešit záhadu zastřelenýho klenotníka v zamčeným pokoji, ne? "Dobové kostýmy neodpovídají realitě." Jasně, protože tehdá v pravěku, jak si pamatujou všichni, kdo onehdy žili, byly všechny kmeny na stejném stupni vývoje. A nemohlo se stát, že by náhodou nějaký obchodník, co cestuje po světě, mohl mít bronzové předměty, zatímco u Havranpírků ještě svištěj na kameni. ... V podstatě jediný, co mi u těchhle tří filmů chybí, je drsnější sexuálno. V momentě, kdy si Sokol odvádí zajatou Veveřici k vodopádu, nebojím se, že by si ji tam před zraky všech přihlížejících "neohnul". Čili: podřezaný prase ukázat můžem, ale že by přišla na přetřas nějaká koza, to věru ne. Nu, tyhle naučné filmy pro mládež, že? (25.08.2014)