Osada Havranů

no to je rychta....atmosféra nechutně mrazivá z bezvýchodnosti situací........to se musí vidět.....navíc hudba v některých momentech předhání svojí dobu......náznaky psytroniku s nádechem tekna..........dost epileptické. Předloha knihy dílo trochu oklešťuje a nutnost zachovat koncept a příběh přeci jenom kompozici podivna trošku narušuje, navíc dialogy bych uplně odstranil a Jirka Bartoška tu pusobí dost nevěrohodně...takový fešáci v době lovců mamutů???to asi ne (31.07.2011)

Je pravda, že pokud se na tuhle minisérii podíváte bezprostředně po shlédnutí Annaudova Boje o oheň, kde je pravěk vylíčen opravdu syrově a pračlověci jsou umatlané, špinavé, chlupaté rozcuchané divoké opice bez zábran a téměř bez morálky, přijde vám Osada havranů jako večerníček pro děti (což byl ostatně asi i záměr tvůrců). Bartoška s vyžehlenými vlasy a vypulírovaným čisťounkým tělem je tu evidentně hlavně pro pobavení dámského publika, takže fakt, že tu nemá moc co hrát bych asi pominul. Nutno naopak vyzdvihnout zřejmě životní roli Bohumila Vávry, který mi tu v jeho roli náčelníka Havrana lehce připomněl Kemrova Kozlíka z Markéty Lazarové.  Byť jsou tyto dva elementy pochopitelně nesrovnatelné. Samozřejmě Divous Viléma Bessera působí taky velmi autenticky a už kvůli těmto dvěma mi přijde škoda, že série jako celek dopadla tak slabě. Byť přiznávám, minimálně první díl, na mě v dětství působil docela silně. Ale holt, dnešní standarty už máme trochu jinde... (11.11.2021)

Hra na pravěk, k níž jsem nikdy nepřilnula. Hudební doprovod navozuje poněkud psychedelickou atmosféru, která jen podtrhuje divnodivné počínání všech zúčastněných - dezorientovaný vzorec chování, v němž nelze hledat žádný funkční systém nebo řád, který by umožnil přežití rodu. Rozhodují se spíše zmateně, jen na základě momentálních pohnutek, jakoby ani netvořili jedno společenství. Myslím, že vaši i moji předkové museli být daleko lépe organizovaní, jinak by lidstvo dávno vyhynulo a na Zemi by nastal svatý pokoj a klid a mír ... ne že by se zvířátka mezi sebou nepožírala - a že by jim matka Příroda průběžně neuchystávala rozličná překvapení v podobě nadměrného sucha či všudypřítomného mokra, úmorného vedra či mrazivé zimy, žhnoucích požárů či ničivých vichrů, destruktivního zemětřesení či vroucí lávy. Přesto trvám na tom, že soužití s lidskou rasou je pro matku Přírodu téměř nemožné a má pro ni zničující důsledky. Neoddiskutovatelnou výhodou matky Přírody je ovšem ČAS, který stojí jednoznačně na její, nikoli na naší straně. Jinými slovy - má ho dost, na rozdíl od nás si klidně může počkat, vůbec nic jiného dělat nemusí. Ale zpátky k věci: Výsledek je neoslnivý, takový poloamatérský, vidím to na 2,5* (02.09.2020)

Osobitost tohoto dílu filmové storchovské trilogie spočívá v slovanském postižení rodového mýtu bronzové doby. Omezovat působivost díla jeho dobou nepovažuji za šťastné. Až dodatečně jsem si uvědomil, že jsme v tomto ohledu časově poněkud předběhli Poláky (ZAKLÍNAČ) i určitá díla "fantasy" západního okruhu. Pokud budeme srovnávat uvnitř takto vymezeného žánru (obsahového zaměření), tato trilogie obstojí víc než čestně. A navíc posouvá storchovskou naučně ilustrativní retroscifi směrem ke konci minulého století a naší současnosti. Je jisté, že potenciál těchto dětských filmů, zajímavých i pro dospělé, zjevně není vyčerpán. (nemůže - a nesmí - nás mýlit jeho zdánlivě prvoplánově popisné filmové ztvárnění. Spíše naopak. (17.09.2007)

Osobně nechápu, proč má tolik lidí se Schmidtovou pravěkou trilogií problém. Že je příběh primitivní? Inu, ono se v pravěku asi nic složitějšího neodehrávalo. Primitivní lidé řeší primitivní problémy. Těžko by někdo v dobrodružství z proutěné chýše mohl očekávat zápletku od Goldoniho, že? Přitom psycholigie neolitické mysli je tady ale vystižena na výbornou. A taková syrová bazální primitivnost je ještě podtřžena geniálním hudebním doprovodem Zdeňka Lišky. Herci byli také vybráni dobře: Havranpírko je sympaťák a Barťák se svými indiánskými rysy je dokonalej pravěkej George Clooney. Film se celkovým přístupem s ničím nemaže. Násilí na lidech i na zvířatech je řádně surové. Šarvátky působí realisticky a nevyumělkovaně - zkrátka jako když se lidi perou. Jenom toho sexuálna mohlo být trochu víc.... (24.08.2014)