Osada Havranů

Hra na pravěk, k níž jsem nikdy nepřilnula. Hudební doprovod navozuje poněkud psychedelickou atmosféru, která jen podtrhuje divnodivné počínání všech zúčastněných - dezorientovaný vzorec chování, v němž nelze hledat žádný funkční systém nebo řád, který by umožnil přežití rodu. Rozhodují se spíše zmateně, jen na základě momentálních pohnutek, jakoby ani netvořili jedno společenství. Myslím, že vaši i moji předkové museli být daleko lépe organizovaní, jinak by lidstvo dávno vyhynulo a na Zemi by nastal svatý pokoj a klid a mír ... ne že by se zvířátka mezi sebou nepožírala - a že by jim matka Příroda průběžně neuchystávala rozličná překvapení v podobě nadměrného sucha či všudypřítomného mokra, úmorného vedra či mrazivé zimy, žhnoucích požárů či ničivých vichrů, destruktivního zemětřesení či vroucí lávy. Přesto trvám na tom, že soužití s lidskou rasou je pro matku Přírodu téměř nemožné a má pro ni zničující důsledky. Neoddiskutovatelnou výhodou matky Přírody je ovšem ČAS, který stojí jednoznačně na její, nikoli na naší straně. Jinými slovy - má ho dost, na rozdíl od nás si klidně může počkat, vůbec nic jiného dělat nemusí. Ale zpátky k věci: Výsledek je neoslnivý, takový poloamatérský, vidím to na 2,5* (02.09.2020)

S knihou se to nedá srovnat - kniha má spád a pořád se v ní něco děje. Tady úplně chybí ten hlavní závěr knihy (zřejmě bude ve druhém dílu filmu, ale jelikož mě tenhle spíš zklamal, nevím, jestli ho vůbec někdy zkouknu), děj je poloprázdný, pořád někdo jen tak chodí lesem, hraje u toho divná muzika (a to Liška byl parádní skladatel - tady se to ale moc nehodí) a víceméně žádná pořádná akce (opět ve srovnání s knihou) - je tady i dost dějových změn a celkově je to až zbytečně ponuré. Každopádně tři hvězdy klidně dám, protože to působí docela věrohodně a to je hlavní u historických filmů. (04.11.2015)

Spíše než film pojednávající o životě v pravěku, jeví se mi tento (troj)počin jako nikdy nekončící hra trampů nebo ještě spíše pionýrů na táboře na to, co všechno mohlo se odehráti v době kamenné (až bronzové). Máme tu zkoušku odvahy (v druhém díle), letní lásky, všudypřítomný duch kolektivizmu, rychlokvašenou mytologii (aby se děckám na táboře ta hra líbila) a náčelník Velký Havran taky vypadá a jedná jak pravý táborový vedoucí. Ve srovnání s Bojem o oheň ani v těch nejtěžších chvílích kmene Havranů nelze pocítit ani to, co zažívá člověk při čtení suše popisné knihy o pravěku. Dýchl na mě duch pomíjivého nadšení pro věc, spontánního, ale mělkého, které zanechá v člověku stopu jak noha na pláži za odlivu... počkáte si šest hodin a.... (29.09.2009)

hodnotim na zaklade vzpominek z detstvi...skoro porad jsem se u toho bal. P.S.: ted po opetovne projekci jsem si vzpomel jeste na jeden mimoradne dulezity aspekt, a to je : Veverice!!! V detstvi mi pripadala "zajimava", protoze jsem jeste neznal slovo "HOT!" nebo "sexy"... :-))) P.P.S.: chvilkama je to jak nejake RPG - aneb "mam sul, pazourky a tkaninu" - "dobre, dame ti kuze, med a parozi" - "beru"... :-) (16.04.2008)

Kniha i film mého mládí. Na tuto trilogii ze středovéku se vždy, když ji opakují, ráda znovu podívám. K některým věcem z dobové výpravy bychom mohli mít připomínky, ale historických snímků byla natočena řada, a kdo by s určitostí mohl tvrdit, že to tak skutečně tehdy bylo. Nejedná se o dokument, ale o dobrodružný příběh určený pro mládež, jímž se snaží Eduard Štorch přiblížit tehdejší tvrdé primitivní a mnohdy kruté životní podmínky. Zasvěcuje studenty do reálií, tradic a zvyků doby, jako byl lov, začínající zemědělství a směnný obchod. Je to vzdělávací film a děti si z něho zapamatují víc než ze strohých stránek učebnice. (07.08.2023)