Osada Havranů

Jako malý kluk jsem Štorchovy knihy miloval. Dnes už mi sice jen leží v domácí knihovně, ale s „láskou“ na ně vzpomínám – hlavně na čas, který jsem jim věnoval. I proto jsem byl zvědavý, jak si Schmidt poradil s tímto tématem. No nedopadlo to nejhůř, ale přece jenom mé očekávání bylo větší. První díl trpí pomalejším rozjezdem a přestože herci nepodali špatné výkony, nedokázal jsem prostě pořádně procítit vytvořenou atmosféru, tak jako tomu bylo při čtení stránek. Zřejmě jsem měl bujnější fantazii, než režisér. Věřím však, že vzhledem k tehdejším možnostem do toho vložil režisér veškerý svůj um. Bohužel to nestačí na víc jak průměrné ohodnocení. (29.01.2015)

Dobrodružný příběh, volně se inspirující románem Eduarda Štorcha. Schmidtova režie je poměrně nezajímavá a nelze se zbavit dojmu, že mohli tvůrci, vzhledem ke krutosti a divokosti doby, ve které se film odehrává, aspoň trochu přitlačit na syrovosti a vizuální působivosti výpravy a celkového pojetí. Což bohužel nebylo možné ani zamýšlené, protože tato štorchovská filmová trilogie (Osada havranů, Na veliké řece, Volání rodu) byla od začátku zaměřena na nejmladšího diváka. Ale aspoň pokus, trochu přiblížit tehdejší dávnou dobu, se cení. O to více, že vznikl v době, kdy se točily samé normalizační sračky a filmy plné veselých pionýrů. A také nutno podotknout, kolik filmů, odehrávajících se v době kamenné, u nás vzniklo? Takové by se daly spočítat na prstech jedné ruky dělníka, 40 let pracujícího na pile....Jako malý kluk sem tenhle film hrozně žral, i dnes se na něj rád podívám a i z nostalgie tu jednu* klidně přihodím. (27.12.2004)

Eduard Štorch, reformátorský pedagog a amatérský archeolog, je autorem mnoha beletristický knih pro mládež a já je hltal jedním dechem. Jan Schmidt volně zpracoval historický román, který poutavým způsobem popisuje život v Čechách v období doby kamenné. Ano, tak má vypadat popularizace vědních oborů, jejich rozšiřování do podvědomí dětí a mládeže a následné zaujetí pro věc. Adaptace je upravena, obroušena a zjemněna a vzorce chování postav se přibližují modernímu pojetí života. Přesto je výmluvnější a skutečnější, než mnohé realističtější filmy ze stejného, či podobného období. Dramatická linka je nadřazena divokosti a zuřivosti a kultivovaně a názorně zasvěcuje do reálií, tradic a zvyků doby. Lidé byli pevně spjati s přírodou, kterou sice částečně dokázali regulovat, ale přežití záviselo na citlivě harmonickém soužití. Ostrakizovaný jedinec měl malou šanci na zachování vlastního života. Je zdůrazňovaná důležitost celistvosti a spolupráce komunity k obživě a prosperitě. Na způsobech lovení, prvotního zemědělství a směnného obchodu je vybudována první část trilogie. Hlavní postavou příběhu je nalezenec Havranpírko (dobrý Ludvík Hradilek, jako malý Václav Tvaroh) v životní etapě dospívání. Jeho úpěnlivá snaha o plnohodnotné přijetí do společenství je silným hnacím motorem. Začíná život chlemtat v manifestačním dokazování vlastní mužnosti, zodpovědnosti a užitečnosti. Důležitou postavou je zásadový a dobrosrdečný lovec sousedního rodu Sokol (dobrý Jiří Bartoška), Havranpírkův zasvěcovatel do tajemství přírody a života. Hlavní ženskou postavou je dcera náčelníka rodu Havranů Veveřice (velmi zajímavá Marie Sýkorová), atraktivní atribut pro budoucí společenskou prosperitu. Z dalších rolí: obětavý a pragmatický kmenový náčelník Havran (dobrý Bohumil Vávra), statečný, divoký a úskočný havraní lovec Divous (pozoruhodný Vilém Besser), chytrý a připravený kupec Ger (dobrý Bořivoj Navrátil), jeho svědomitý a zakoukaný synek Kam (zajímavý Ivan Luťanský), Havranpírkův pěstoun Kňučák (Václav Stýblo), či trojlístek nebezpečných zlodějů (příjemní Petr Herrmann, Petr Jákl st. a Jaroslav Tomsa). Je to především vzdělávací film a kromě této atraktivní formy zaujme i svým silným příběhem s dramatickou i romantickou linkou. (02.02.2017)

S knihou se to nedá srovnat - kniha má spád a pořád se v ní něco děje. Tady úplně chybí ten hlavní závěr knihy (zřejmě bude ve druhém dílu filmu, ale jelikož mě tenhle spíš zklamal, nevím, jestli ho vůbec někdy zkouknu), děj je poloprázdný, pořád někdo jen tak chodí lesem, hraje u toho divná muzika (a to Liška byl parádní skladatel - tady se to ale moc nehodí) a víceméně žádná pořádná akce (opět ve srovnání s knihou) - je tady i dost dějových změn a celkově je to až zbytečně ponuré. Každopádně tři hvězdy klidně dám, protože to působí docela věrohodně a to je hlavní u historických filmů. (04.11.2015)

Je pravda, že pokud se na tuhle minisérii podíváte bezprostředně po shlédnutí Annaudova Boje o oheň, kde je pravěk vylíčen opravdu syrově a pračlověci jsou umatlané, špinavé, chlupaté rozcuchané divoké opice bez zábran a téměř bez morálky, přijde vám Osada havranů jako večerníček pro děti (což byl ostatně asi i záměr tvůrců). Bartoška s vyžehlenými vlasy a vypulírovaným čisťounkým tělem je tu evidentně hlavně pro pobavení dámského publika, takže fakt, že tu nemá moc co hrát bych asi pominul. Nutno naopak vyzdvihnout zřejmě životní roli Bohumila Vávry, který mi tu v jeho roli náčelníka Havrana lehce připomněl Kemrova Kozlíka z Markéty Lazarové.  Byť jsou tyto dva elementy pochopitelně nesrovnatelné. Samozřejmě Divous Viléma Bessera působí taky velmi autenticky a už kvůli těmto dvěma mi přijde škoda, že série jako celek dopadla tak slabě. Byť přiznávám, minimálně první díl, na mě v dětství působil docela silně. Ale holt, dnešní standarty už máme trochu jinde... (11.11.2021)