Vracenky

50. léta očima dítěte. Další ze skvělých filmů těsně po sametové revoluci, u nějž je škoda, že dost zapadl. Nemyslím si přitom, že jde o dětský film, ve smyslu filmu pro děti, spíše o film o dětech na pozadí šílené doby v komunistickém Československu. Tu zde dokumentují nejen vybrané archivní záběry z československého filmového týdeníku, ale jsme s ní konfrontováni v každodenní realitě, kterou Honzík se svou maminkou, sestřičkou a svými kamarády prožívají. Pro mě osobně jedny z nejzajímavějších byly scény spojené s procesem s Rudolfem Slánským (např. přelepování či vytrhávání stránek z učebnic). Ten přitom Honzíkovu rodinu zasáhl i dost osobně. Trošku škoda, že nebylo podáno bližší vysvětlení, jak se z toho Honzíkova maminka nakonec dostala. Samotná zmínka o příslušníkovi StB vyvolává spíše otazníky a nenaplněnou zvědavost. Ale chápu, že pokud má být příběh skutečně vyprávěn očima dítěte, víc se prostě asi ani člověk dozvědět nemůže. (11.03.2017)

Pozapomenutý klenot 90. let. Na hektickou dobu 50. let, na všechen ten idealismus, ideologie, náboženství, vykonstruované politické procesy a celkově na děsivě temné období našich dějin je zde nahlíženo skrze malého chlapce a jeho dětský pohled na svět. Trochu zvláštní kombinace, ale ono to funguje. Tíživá atmosféra je prokládána zábavnými zážitky hlavního hrdiny. Již dlouho jsem se takto nedojal a zároveň nezasmál... (14.08.2011)

(Ne)vážně o 50. letech. A přitom skvěle. Klučina byl velmi dobrej a ostatní role taktéž příjemně obsazeny. Mrazivé momenty historických souvislostí jsou velmi nenásilně promíchány s klukovskými patáliemi. Je opravdu zajímavý jak je někdy "osud" k dobrým filmům nespravedlivej: Mnohem horší kousky jsou daleko provařenější než tenhle drobnej klenot :-( (17.11.2011)

Působivé někdy temné někdy veselé černobílé drama o dětství jednoho malého rošťáka v pochmurných padesátých letech. Budovatelsky zapálená naivní maminka nestačí na výchovu svých dvou dětí a tak se někdy vychovávají samy při provádění různých lumpáren na ulici. Zároveň kolem zuřivě běží doba, zavírají se soukromé hospody a krámy, zakládají se družstva, staví se pomníky. Pak přicházejí také velká zklamání v podobě politických procesů a přelepování jmen v učebnicích. Vše je sledováno dětskýma očima a chápáno dětským rozumem. Příjemný film, ale Svěrákovu Obecnou školu (odehrávající se jen o pár let dříve) mám radši. Trailer: nenalezen. (07.04.2009)

,,TÁTU POPRAVILI." ,,V KONCENTRÁKU?" ,,TEĎ, VLONI." __ Vracenky sa mi páčili už pred dvadsiatimi rokmi, kedy som ich prvý krát videl a rovnako sa mi páčia aj teraz, kedy som si ich konečne znovu pripomenul (keďže som zabudol ich názov), dokonca som si viaceré scény jasne pamätal (návšteva kina v prestrojení, kniha pre mamu...). Istým spôsobom je dobre, že ide o málo známe dielo, iba sporadicky vysielané v TV, pretože tým dostávajú punc výnimočnosti. Absolútne obludná doba je tu skrze detské videnie sveta nadobúda špecifickú absurditu, čím je napokon veľmi blízka realite. Osobitú líniu tvorí výstavba Stalinovho monštra na Letnej, čo je dlhodobo v hľadáčiku môjho záujmu. Neviem nakoľko bolo nutné aby dvojičky Morávkovci - ktorí sú ozaj na neroroznanie - hrali rovnakú postavu; zrejme len preto, aby tomu druhému nebolo ľúto. (1695. hodnotenie, 128. komentár k filmu) (04.12.2021)