Farářův konec

Pokiaľ by mal niekto napríklad vďaka Každý den odvahu pocit, že Schorm točil iba ťažko pozerateľný nedivácky art, tak ho môže Farárov koniec vyviesť z omylu. Formanovsky novovlnovo ladený film "ze vsi" s rázovitými postavičkami a preslovmi, ktoré mali potenciál zľudovieť, lenže sa tak z nejakého dôvodu nestalo. Farárov koniec je totiž aj tým umeleckým filmom, plným obrazových metafor a tie inteligentné preslovy predsa len nemajú u divákov takú váhu, ako vtipné hlášky. Film je okrem iného aj o miere pokrytectva, ktoré je v našich dvoch malých krajinkách natoľko úsídlené, že sa o ňom dajú točiť filmy donekonečna. Záleží potom na tom, kto sa tejto témy chytí a ukáže ju tak inteligentne, ako práve Schorm. Farárov koniec by nemusel byť braný iba ako underground českej novej vlny, ale ako evergreen minimálne verejnoprávnych televízií. Keď už kvôli ničomu inému, tak aspoň kvôli Brejchovej nohám :). (26.10.2013)

Klasika v podání Evalda Schorma, našeho jistě nejoriginálnějšího filmového režiséra minulosti. Netvářil se prostě tak, jak potřebovala doba, ale zachytil pravdivý odraz doby na obyčejných lidech a jejich individuální komické i tragické životy. Dialogy kostelníka as. faráře s učitelem a předsedou komunistů jsou skvostem českého dialogového nebe u filmu.!!! (03.12.2009)

Farářův konec jsem měl zafixovaný jako jeden z nejpůsobivějších snímků československé kinematografie 60. let. Opakované zhlédnutí po letech ale výjimečný zážitek nepotvrdilo. Ze Schormova snímku se vyklubal "jen" solidní, naprůměrný kousek, který pozvedává přítomnost dvou velkých herců - Vlastimila Brodského a Jana Libíčka. Libíček exceluje v roli venkovského učitele a starosty obce v jedné osobě. Je to jedna z nejvděčnějších postav jeho předčasně ukončené, nicméně intenzivní a úspěšné herecké dráhy. Jeho kariérista, manipulátor a intrikán představuje tvář státní moci, kterou herec systematicky paroduje, ironizuje, vysmívá se ideologickým klišé, frázím a pokrytectví. Jeho protipól představuje sympatický kostelník, který spíš z nedorozumění než ze zlého úmyslu přijme post faráře v obci, kterou projíždí. Nová role, po které konec konců tajně toužil, ho postupně pohltí a falešný kněz se stává morální autoritou a protiváhou světské moci. Tohle východisko je hodně zajímavé, jenže vzhledem k potenciálu nevytěžené ani zdaleka tak, jak by si zasloužilo. Film je hodně nekonzistentní - na jednu stranu směřuje k pohodové komedii z českého venkova ve stylu kultivovanějšího Trošky, pro kterou jsou typické postavy typu hypochondrické svéhlavé babky. Na druhé straně se objevují ve scénách s kramářským divadlem a podivnými dohlížiteli-poradci alegorické motivy, které by se mnohem spíš hodily do nějaké intelektuální reflexe pro náročného diváka. K tomu připočtěte tragický konec, který se tluče s komickou příjemnou atmosférou, a ve výsledku máte snímek, který neví, čím chce být. Celkový dojem: 65 %. (14.10.2014)

Nemůžu si pomoci, ale nedokážu se ztotožnit s většinou. Mě tento film vůbec neoslovil, nudil mě, vlastně na něm nenacházím žádný světlý okamžik. Přiznávám bez mučení, že se mi nelíbila už předloha. Škvorecký napsal haldu mnohem lepších věcí a Schorm uměl natočit i film, který nepůsobil jako uspávadlo. (09.12.2011)

Fantastičtí Brodský a Libíček. Kontrast víry kostelníka a "rozumného" uvažování učitele. Myšlenky, že ušpinit si ruce pro blaho všech přeci není nic špatného, nebo si je ušpinit jen trochu, nebo si je ušpinit a pak říct, že jste to tak vlastně nechtěli, jsou stále aktuální a měli by být ukazovány jako varování před totalitou a "všeobecným" blahem. (01.04.2013)