Pasťák

(Ne)herec Krampol sice nemá v Pasťáku hlavní roli a pro sebe si uzme jen menší porci scén, ale i tak mi jeho toporný výraz superdrsňáka (se zácpou) opět kazil zážitek. Nehledě na fakt, že v té době třicetiletý Jiřík hrál mladistvého delikventa a působil starším dojmem než Vyskočilův vychovatel (Vyskočil je mladší, ve 22 letech hrál vystudovaného vysokoškoláka)). Ono vůbec obsazení nejen delikventů nebylo zrovna vydařené. Samotný Vyskočil rovněž nevyniká výrazným hereckým charismatem, aby utáhl na svých bedrech celý film. SPOILER - No a pak tu máme závěr, komplikovaný a velmi neuvěřitelný - po likvidaci předchozího učitele tamními chovanci je nechán jeho nástupce ve Štedrý večer zcela osamocen v detenčním zařízení? V socialismu je možné vše, ale tomuhle tak úplně nevěřím. A vůbec celé fungování pasťáku bylo dosti pochybné. 60% (26.09.2015)

Nikdy jsem nechápala, proč se Bočan chlubí svou příslušností k československé nové vlně. Teď už to vím. Krásný, formálně dokonalý snímek je skvělým zástupcem nové vlny. O to více člověka zamrzí, že následně Bočan utápěl svůj nesporný talent v umělecky nepříliš zdařilých počinech. Netuším, jak to dokázal, ale přiměl k celkem přesvědčivému herectví i Vyskočila. Velmi nápaditě využívá všemožných pohledů kamery, takže divákovi skvěle zprostředkovává aktuální situaci. Klusák napsal vynikající hudbu, která by uspěla i v mezinárodní konkurenci. Tohle je pravděpodobně nejlepší Bočanova práce a dlužno dodat, že je úctyhodně kvalitní. (19.11.2020)

Je až neuvěřitelné, jaké filmy se tu točily v 60. letech během vzedmutí oné legendární České nové vlny. Pasťák Hynka Bočana má v sobě až cosi ze současné severské kinematografie, jak kvalitou, tak vyzněním, tak syrový, bezvýchodný, popisný a depresivní je. Realistický pohled za zdi ,,ústavu ochranné výchovy mládeže" by měl být brán jako etalon všech následných filmových pokusů českých tvůrců vypořádat se s podobnou tématikou, oproti černobílé Bočanově sondě jsou všechny totiž jen lehkou televizní selankou... (28.08.2012)

Velmi reálné a silné drama o hledání a nalezení. Hned na začátek rád zdůrazním ojedinělou šedesátkovou atmosféru filmu. Příběh by se mohl odehrávat v jakékoli době, co se týká mentality chovanců či postupného vývoje vztahu chovanci - učitel, ale originální snímání dobové Prahy plus vynikající kamera Jiřího Šámala, dolaďují atmosféru zlatých let naprosto dokonale. Nekompromisní vhození mladého učitele do prostředí, které rozhodně není vhodné pro žádného nováčka, má několik fází. Počáteční šok a odmítání se změní v potřebu něco změnit. Vždyť jsou to vlastně kluci, jako je on. Snaha vzbudit v těch odepsaných, budoucích nebo již dnešních kriminálnících trochu citu a zájmu, se chvílemi dokonce i daří, každopádně realita prostředí a nekompromisní hierarchie ústavu, se kterou nás Bočan perfektně seznámí při vyhlašování večerky (Václav Sloup procházející potemnělý zámek) a kterou v podstatě nelze narušit, je silnější než jakékoli ostatní snažení. Ve finále si každý rád bouchne. Myšlení, které můžeme dnes vídat na fotbalových stadionech či na meetingu některých tzv "politických" stran. Ivan Vyskočil a jeho bloudění velkoměstem má stejný skvělý nádech jako v Perličkách. Obklopen na vše rezignujícími spolupracovníky - Kryzánek a jeho filozofie životního koloběhu - na nic se nevyptávajícím byrokratickým systémem "člověče...dostat se do Prahy, co by za to jinej dal...!", a hlavně nenávistnými pohledy, které se velmi snadno změní v činy. Snímek, který v sobě skrývá opravdu hodně. (10.04.2012)

Lepšího Ivana Vyskočila a lepší "vězeňský" kérky v českém filmu určitě nikdy neuvidíte. Ansábl chovanců výchovného ústavu je naprosto přesný, dokonce i s tím přerostlým Krampolem (při natáčení mu bylo 30 let). Nad vším se tyčí výborná kamera Jiřího Šámala, kameramana, který na mistrovské dílo pozvedl i předchozí bočanův film ČEST A SLÁVA, ale též např. STUD. (11.10.2017)