Plavení hříbat

Ivan Vyskočil hraje študenta hnojařiny, kterýmu zbejvá poslední rok studia a neví, jestli má radši dělat v kravíně v jeho rodný vesnici a nebo se odstěhovat do Prahy. Dost mě pobavilo, že tenkrát se na hnojárně učilo, jak kontrolovat olej v motoru a dokonce se tam dělal zápočet z jízdy na koni. Jinak je tohle "drama" spíš taková nepovedená komedie. Dramatická je snad akorát scéna, když V. Dlouhýho nakopne kůň a on chcípne. A pak možná ještě to, když Menšíkovi zdrhne manželka a on vzteky rozmlátí svůj nábytek jak Kolesa, když ho na pracáku nasrala úřednice. A co se týče hereckýho projevu Vyskočila, tak líp snad hrajou i ty křováci ve filmu Bohové musejí být šílení. (19.06.2011)

Film, který neurazí, ale ani nepotěší. Kluk studující VŠ v Praze se rozhoduje, jestli zůstane tam, nebo se vrátí domů, na jihomoravský venkov. K tomu mu pomůže stejnojmenný kozel, protože které holce nesmrdí, ta je ta pravá a s ní bude život na venkově idylka. Nedramatické drama, kdy celá plejáda herců je velmi nevýrazná a to včetně takových mistrů, jako Jiří Sovák, Vladimír Menšík, Vlastimil Brodský nebo Josef Somr. Jednou jsem se i zasmál a to když se ptal člen jakési komise, která navštívila JZD, jak často se mění desinfekční rohože či co. Odpověď zněla, že "vždy, když nás navštívíte". Jinak děj celkem o ničem, jak jsem konstatoval již na začátku. (05.10.2010)

Vždycky mě potěší, když ve mně vyvolá některý film vzpomínku na něco z mého života, jako třeba tento. Připomenul mi moje profesní začátky v letech 1966 – 68, kdy jsem po škole nastoupila v jednom malém JZD jako zootechnička. I ten kozel a malé stádečko koz tam bylo, jejich mlékem se tehdy přikrmovala selata. A ještě něco se mi vybavilo. Pravidelně každý měsíc jezdil náš starý pan pokladník pro peníze na mzdy 4 km do města do banky. Jezdil sám na kole jen s aktovkou po málo frekventované silnici, aniž se trápil obavami, že ho někdo přepadne a oloupí. No, časy se mění. Ale k filmu. Příběh je jednoduchý, realistický a poetický, obsazení je prvotřídní a ani herecky není co vytknout. Stejně se ale nemohu zbavit dojmu, že dnešní diváky sotva zaujme. (12.08.2013)

Kdyby to neznělo tak blbě, nazval bych to poetickým normalizačním filmem. V hlavní roli se zde objevuje tehdy mladý Vyskočil a mne opravdu překvapilo jak špatný měl chrup. Nikdy jindy, nikde jinde jsem si toho v žádném jiném filmu nevšiml. V těchto filmech mne ještě bavil ať už jako pionýrský vedoucí, Sikita či v podobných rolích jako zde. Jak zestárnul, tak zblbnul, což se projevilo nejdříve až psí oddaností prezydentovi Mylošovi a dnes potřebou účastnit se protivládních demostrací mnohdy svolávaných komunisty. A to prý tehdá také zvonil klíčema! Zkrátka, stáří je někdy opravdu kruté, což v případě Ivana Vyskočila platí dvojnásob. Jestli se mi někdo ve své roli v tomto filmu moc líbil, byl to Jiří Sovák. Syce moudra co sypal z rukávu mu někdo napsal do scénáře, ale tady jsme mu prostě všechno věřil a moc mne bavil. Sedmdesátky, to byl úprk z vesnic. Mladé nebavilo dělat v JZD a každý kdo šel na nějakou školu pak už většinou zůstal ve městě. Do dědin se mladých pochopitelně vracelo málo. A tak JZD stavěly bytové domy a všelijak se snažila dostat mladé zpátky. O tom částečně je i tento film.  Do ryze běžných problémů se snímek mísí se záběry na krásnou Moravu a je to věru opravdu krásný kout naší zemičky!  S mladou Káťou Macháčkovou bych také plavil koně, obzvlášť kdyby jen za mnou přijela na venkov! :-) Dávám za 3 plemenné býky. * * * (03.06.2023)

Uhrančivá atmosféra léta, Jirka Sovák a Ivan Vyskočil, to jsou hlavní klady, které celkem vyrovnávají dramaturgicko-scénáristickou rozháranost filmu. Tak třeba postava Vládi Menšíka je do děje vklíněná tak diletantsky, že jeho tradičně geniální výkon přišel zcela vniveč, což by se dalo kvalifikovat téměř jako trestný čin. (20.06.2014)