Nahý polibek

Samuel Fuller měl dar pro zajímavé příběhy, které v sobě mají hodně temného, ale přitom jsou stále divácky zajímavé. Tenhle příběh začíná podivně a s plešatou ženou celkem překvapí. Ale on jeho průběh není o nic méně zajímavý a také rozhodně stojí za pozornost. Fuller má ve své filmografii hodně zajímavých filmů. (16.08.2015)

Psát komentáře na filmy Sama Fullera je vždycky stejný... Opět prokazuje geniální cit pro styl, opět záliba v obskurnostech, opět poměrně agresivní forma, opět geniální vizuální stránka, opět v popředí silná žena (a samozřejmě opět silný erotický podtext: fetiš na vlasy, bývalá prostitutka). Fuller je zde snad ještě nápadnější svým humanismem a odporem k rasismu. Snad trochu víc útočí na emoce a jako nástroj používá trpící děti a jimi zpívaná písnička snad až příliš lacině chce dojit slzné kanálky. Po hudební stránce dostane trochu prostoru Beethoven, kterého samozřejmě Fuller v jeho síle skvěle zakomponoval do svého stylu. Nebál bych se tohle označit společně s 40 guns, Shock Corridor a Big red one za to nejlepší, co jsem od něj viděl. Když už mluvím o těchto filmech, tak Fuller odkazuje na svojí jednotku Big red one (o které později natočí geniální stejnojmenný film) i na Shock Corridor. (18.07.2011)

Žena mlátí muže, zatímco jí spadne paruka. Žena jde po ulici s kufříkem a tvrdí, že prodává šampaňské. Žena si pronajímá ubytování u druhé ženy. Scény přicházejí a odcházejí, vztah mezi nimi ale Fuller nevysvětluje. The Naked Kiss je vlastně jen obrovská mozaika střípků ze života, kde na sebe jednotlivé útržky přímo nenavazují a kde tedy můžete strávit prvních několik minut v otázkách, o co tomuto filmu vlastně jde. Když si k tomuto faktu přičtete nízkonákladovost a starší datum vzniku, to také znamená, že se místy možná budete nudit. A když zas vezmete v úvahu, že postavy často jednají (kvůli době? scénáři? hercům?) přeafektovaně, je pravděpodobné, že u poloviny dnešních diváků vzbudí spíše smích než očekávanou (dojetí, melancholie) reakci. Divíte se právě, proč při podobnémslovním zhodnocení zůstávám u tři hvězd? Asi to bude tím, že dohromady to vše vytváří zajímavou mozaiku, jejíž scény mi utkvěly v hlavě více než ty z Park Row, dalšího Fullerova filmu, který MFF Karlovy Vary letos uvedl. Taky to snad bude za to, že na konci vše od úvodní rvačky až po význam jedné zpívané sekvence dává smysl. Za to, že jedna scéna s padajícím listím mohla klidně sloužit jako předloha pro Americkou krásu. Za to, že tenhle film jen mezi větami odkazuje na 'Murder Inc', kdysi jednu z nejznámějších mafiánských organizací pod vedením Luckyho Luciana, jejíž jméno se ale pro běžného člověka ztratilo v průběhu dějin. [MFF Karlovy Vary 2011] (02.07.2011)

Film pôsobí béčkovo a z dnešného pohľadu už zastarane a nie je to len čiernobielovou kamerou. Svojou zápletkou sa síce snaží ukázať odvrátenú stranu spoločnosti - prostitútky, bordely, pedofíliu - vzhľadom na rok odvážne témy, ktoré ale v dnešnej dobe už nikým nehnú. Viaceré veci sú však predostrené iba v náznakoch (napr. spomínané pedofília či prostitúcia) a divák si musí počkať na ich potvrdenie, pretože náznaky sú všeliaké, len nie jednoznačné. Záver je zasa smiešny. Pretože stačí, keď človek, ktoré ste zabili jediným úderom opatku (!), je pedofilom, vaša vražda je týmto ospravedlnená a nezasluhuje žiadny trest. (04.11.2021)

Trošku matoucí film. Po chodbě šoků jsem od čekal podobný nářez. Místo toho jsem sledoval prostitutku, která v malém městečku zkouší začít znovu. Stane se ošetřovatelkou postižených dětí, zamiluje se do milionáře a kromě pár scén to vypadá jako Pretty Woman bez komedie, tedy čisté melodrama. Po brutálním zvratu to ale posledních 25 minut dostatne takový spád, že mě spadla čelist. Jednak je najednou opodstatněný žánr krimi a jedna podobný námět bych ve filmu z roku 1964 nečekal. Zaoukrouhlené 4* za tu poslední třetinu, jinak jsem se popravdě docela nudil. PS: Úžasná dětská písnička! (21.08.2021)