Štamgast

Charles Bukowski alias Henry Chinaski alias Mickey Rourke. Hrdina tohoto filmu je zlepencom týchto troch postáv a je to alkoholik a zatratenec ako sa patrí. Jediný film ku ktorému Bukowski napísal scenár ale bohužiaľ je na tomto filme vidno ako skvostne by sa vynímal na papieri a nie na filmovom plátne. Nie je vyslovene zlý len priveľmi uťahaný a priveľmi hluchý, čo je vec ktorú budete v Bukowského knihách hľadať podľa môjho názoru márne. Celkovo mi prišlo Factotum poetickejšie. Aj čo sa týka postavy Henryho Chinaskiho a aj v základnej myšlienke. V Barfly sa dostaneme do najväčšieho svinstva Los Angeles. Zo všadiaľ cítiť stiesnenosť, beznádej a drsný humor. V pozadí vám znie Mozart a vy sedíte na špinavej pohovke v spodkoch a ponožkách a držíte fľašu whisky. Schroeder sa s látkou vysporiadal tak ako sa patrí a naozaj s filmu cítiť atmosféru ako ju popisoval Bukowski, čo považujem plus. A tak tiež Rourke s ťahavým akcentom a nejakými tými frázami a Dunawayová v úlohe stroskotanca. Celkovo som im ale ten vzťah neveril. Opäť sme ukrátený o u Bukowského tak obľubovanú nahotu ktorá by tomuto filmu dodala reálnosť. Celkovo sú tu ale scény na ktorých som sa nasmial a tiež scény kedy som sa vyslovene nudil. Vzhľadom na to, že Bukowski je môj obľúbený autor a umelec dávam filmu 4* aj keď si objektívne zaslúži 3*. Spracovanie totiž ďaleko zaostáva za obsahom. (02.10.2008)

Pro mě osobně nejlepší zpracování Bukowskiho. Ve srovnání s tímto snímkem působí Hamerovo Faktótum " téměř směšně " . Žádné zbytečné přikrášlování se tentokráte nekoná. Je tu vše tolik typické pro Bukowskiho ( Chinaskiho ) život. Chlast, ženy, vážná hudba, špína a zase ten chast :o) Snad pouze to sázení na dostizích tu chybí...Největší ( jedinou ) starostí Henryho není sehnat práci, ale sehnat pití pro sebe, případně pro svoji přítelkyni v tomto případě Wendy. Ústřední dvojice Rourke - Dunaway podává naprosto věrohodný výkon. V případě Mickeyho to ( vzhledem k jeho způsobu života ) ani moc nepřekvapí :o) , ale výkon Faye jako alkoholičky Wendy byl pro mě hodně příjemným překvapením. Naprosto přirozený nenucený výkon. Jedno velké ALE však zůstává a brání mi dát plné hodnocení. Ten, kdo má Bukowskiho načteného tak jako já, ví o čem mluvím. Převést na plátno Bukowskiho vytříbený a originální styl s tolik pro něj typickým druhem osobitého humoru je velice tvrdý oříšek a to se tvůrcům podařilo tak z poloviny. Při čtení knihy ani náznakem nehrozí nuda, zde jsem měl silný pocit, že trvat snímek o 20 minut déle, neubránil bych se již občasnému zívnutí. Přesto jsem ( jako fanoušek Henryho ) s výslednou podobou spokojen a potěšila i " minirolička " skutečného Charlese Bukowskiho jako jednoho ze štamgastů. To si nemohl Charles nechat ujít :o) (01.12.2009)

Není násoska jako násoska. Chinaski je něco velmi extra a to, jak ho Rourke zahrál taky, protože ožrala je jedna věc a náhodou zrovna střízlivý notorik, je věc druhá. Jeho přístup k životu mě fascinuje: žádné nervy, že není na nájem, že nemá práci ("nedostalas práci? Tak pojď, oslavíme to"), že z něj cáká krev...... nepotřebuje k žítí dům - zlatou klec, hrabat pod sebe, píše si své povídky (".....někteří lidé nikdy nešílí, to musí být strašný život.....") a jediná starost je, aby měl na drink a když je s Wandou, tak ještě na drink pro ni.......má vlastně skvělý život a on to dobře ví........ Tleskám Henrymu, Mickeymu i Faye.......... (14.06.2005)

Skvělý film věrně vystihující Bukowskeho. Z Chinaskiho permanentně teče krev, málokdy vidí na obě oči, ale stejně je mu co závidět. Život ze dne na den, umění dostat se přes všechny starosti tím, že je jen lehce odmávne; a věru, není to žádná romantika, je to tvrdě zaplacená spokojenost. Málokdo by dokázal platit jako on, ale stejně by si to většina přála. (05.03.2011)

Popravdě jsem trošku v rozpacích jak tento velice zvláštní film ohodnotit. Nevím, zda je tak jednoduché zaškatulkovat Henryho Chinaskiho pouze jako člověka, pro kterého je pití smyslem života a víc to neřeší. Podle mě je ta myšlenka daleko hlubší, než se může zdát. Každopádně Mickey Rourke mě zde přesvědčil o svém hereckém umu daleko více, než třeba ve Wrestlerovi, který také nebyl úplně špatný. Tady to byl však vyloženě herecký koncert. Co se týče Faye se vzhledem maminy od rodiny, tam to byl snad ještě brutálnější skok k něčemu, co se pro daný obličej zdá býti snad až nepředstavitelné. Od Bukowskiho jsem kdysi četl nějaké povídky, a popravdě je to až moc velká síla na mojí konzervativní duši. Proto jsem čekal, jak tady má přemoralizovanost dostane za vyučenou a nestalo se tak. I se vší tou hrubostí musím říci, že tu stojíme před velice zvláštním způsobem jemným a příjemným příběhem, který je však spíše epického charakteru. (13.01.2010)