Štamgast

Mickey Rourke se vrací od svého agenta (mezitím absolvuje několik neplánovaných zastávek v místních barech - někdy se začít musí) A když konečně dorazí domů… Rozhlídne se; s trochu provinilým výrazem. … Je na něm patrná zřetelná únava. A pak… se zamlženým pohledem a nejistou chůzí… přivrávorá před zrcadlo .. kriticky na sebe zazírá .. a řekne.. "To dáš"! A dal to. (30.11.2012)

Hlavní postavou je nezaměstnaný opilec, barový povaleč, hospodský rváč a budoucí spisovatel Henry Chinaski (čili Charlese Bukowski) v podání Mickeyho Rourka, který ztvárnil Mistra vpravdě mistrovsky. Dějově film příliš náročný není, v podstatě se v něm pořád chlastá, což zřejmě věrně odráží to, „jak to bylo doopravdy“. Člověk se až diví, že se při tomto způsobu života můj oblíbený autor dožil tak vysokého věku, ale ještě že tak, přišli bychom o spoustu hodnotné literatury. (16.06.2010)

Skvělý film věrně vystihující Bukowskeho. Z Chinaskiho permanentně teče krev, málokdy vidí na obě oči, ale stejně je mu co závidět. Život ze dne na den, umění dostat se přes všechny starosti tím, že je jen lehce odmávne; a věru, není to žádná romantika, je to tvrdě zaplacená spokojenost. Málokdo by dokázal platit jako on, ale stejně by si to většina přála. (05.03.2011)

Poslouchat nejrůznější alkoholický "moudra" mě docela bavilo, ale zároveň hlavní postavy byly na můj vkus až moc velký trosky. Sice taky rád chlastám, ale nemam až takový pochopení pro lidi, který jsou vožralý 24 hodin denně 365 dní v roce. To už prostě neni alkoholismus s lidskou tváří. Hlavně když se pak zhruba po hodině objeví na scéně jakási vydavatelka milionářka a hned si chce takovýho opilce vzít k sobě domu, tak už mi to přišlo dost přitažený za vlasy. Já jsem si jednou alkoholičku domu vzal, protože jsem si myslel, že by s ní mohla bejt celkem prdel. A nutno dodat, že tak strašná troska to nebyla. Nicméně druhej den jsem ji vyhodil. A to mohla bejt ještě ráda, že jsem ji vyhodil jenom dveřma, protože za těch cca 24 hodin mě stihla tak strašně nasrat, že jsem měl původně v úmyslu vyhodit ji z okna. Co se týká filmů o barovejch povalečích, tak se mi mnohem víc zamlouvá Trees lounge od Buscemiho. (11.06.2012)

Charles Bukowski alias Henry Chinaski alias Mickey Rourke. Hrdina tohoto filmu je zlepencom týchto troch postáv a je to alkoholik a zatratenec ako sa patrí. Jediný film ku ktorému Bukowski napísal scenár ale bohužiaľ je na tomto filme vidno ako skvostne by sa vynímal na papieri a nie na filmovom plátne. Nie je vyslovene zlý len priveľmi uťahaný a priveľmi hluchý, čo je vec ktorú budete v Bukowského knihách hľadať podľa môjho názoru márne. Celkovo mi prišlo Factotum poetickejšie. Aj čo sa týka postavy Henryho Chinaskiho a aj v základnej myšlienke. V Barfly sa dostaneme do najväčšieho svinstva Los Angeles. Zo všadiaľ cítiť stiesnenosť, beznádej a drsný humor. V pozadí vám znie Mozart a vy sedíte na špinavej pohovke v spodkoch a ponožkách a držíte fľašu whisky. Schroeder sa s látkou vysporiadal tak ako sa patrí a naozaj s filmu cítiť atmosféru ako ju popisoval Bukowski, čo považujem plus. A tak tiež Rourke s ťahavým akcentom a nejakými tými frázami a Dunawayová v úlohe stroskotanca. Celkovo som im ale ten vzťah neveril. Opäť sme ukrátený o u Bukowského tak obľubovanú nahotu ktorá by tomuto filmu dodala reálnosť. Celkovo sú tu ale scény na ktorých som sa nasmial a tiež scény kedy som sa vyslovene nudil. Vzhľadom na to, že Bukowski je môj obľúbený autor a umelec dávam filmu 4* aj keď si objektívne zaslúži 3*. Spracovanie totiž ďaleko zaostáva za obsahom. (02.10.2008)