Štamgast

ke zhlédnutí filmu mě inspirovala kniha rozhovorů s Ch. Bukowskim Tvrdí hoši píšou básně, která byla mým prvním (a zatím i posledním) setkáním s jeho tvorbou (i když ne tak úplně, protože, jak jsem již zmínil, jde o "pouhou" kolekci tří rozhovorů s tímto kontroverzním chlapíkem).. jeho pragmatické uvažování i styl života se mi libí (do určité míry), jenže přetavit to do postavy Henryho Chinaskiho se tak úplně nepovedlo, poněvadž, třebaže to Mickey Rourke zahrál fajn, tak jeho postava je hold jen zhýralý nesympatický polohoumlesák, kterému nemáte moc důvodů fandit, a tak člověk ve finále jen fascinovaně, ale zároveň bez zájmu sleduje, jak se Henry spolu s notoričkou Wendy vyrovnávají se svou existencí prostřednictvím chlastu, což je samozřejmě moc zajímavé řešení.. a celá ta epizodka s bohatou paninkou je příliš přitažená za vlasy... "Some people never go crazy. What truly horrible lives they must live." (22.03.2014)

Bohužel, Bukowskiho pohled na fungování světa je úplně mimo moje chápání. Postava totální alkoholické trosky, která je zároveň jen tak mimochodem velkým literátem a ve svém srabu je vlastně spokojená? Bizarní svět s bizarními pravidly, který nemá východisko už jen z principu, že o něj nikdo nestojí. Formálně a herecky je to trochu Jarmuschovina, to bohužel neodvrací moje absolutní minutí se s myšlenkou a smyslem filmu, případně jeho předlohy. 4/10 (12.02.2018)

Poslouchat nejrůznější alkoholický "moudra" mě docela bavilo, ale zároveň hlavní postavy byly na můj vkus až moc velký trosky. Sice taky rád chlastám, ale nemam až takový pochopení pro lidi, který jsou vožralý 24 hodin denně 365 dní v roce. To už prostě neni alkoholismus s lidskou tváří. Hlavně když se pak zhruba po hodině objeví na scéně jakási vydavatelka milionářka a hned si chce takovýho opilce vzít k sobě domu, tak už mi to přišlo dost přitažený za vlasy. Já jsem si jednou alkoholičku domu vzal, protože jsem si myslel, že by s ní mohla bejt celkem prdel. A nutno dodat, že tak strašná troska to nebyla. Nicméně druhej den jsem ji vyhodil. A to mohla bejt ještě ráda, že jsem ji vyhodil jenom dveřma, protože za těch cca 24 hodin mě stihla tak strašně nasrat, že jsem měl původně v úmyslu vyhodit ji z okna. Co se týká filmů o barovejch povalečích, tak se mi mnohem víc zamlouvá Trees lounge od Buscemiho. (11.06.2012)

Poměrně krotká adaptace Bukowskeho, které dominuje sympatický výkon Mickeyho Rourka. Ten si s rolí opravdu vyhrál a propůjčil ji unikátní výrazové prostředky (pohybem začínaje a hlasovým projevem konče). Sice jsem si Chinaskiho představoval jinak, přesto mě Rourku okouzlil, šel na to totiž svojí vlastní cestou, která se ukázala být správnou. Vyzdvihnout musím také výkon Faye Dunaway, jako Chinaskiho barového a životního kumpána. Štamgast vlastně nemá žádný základní příběh, celý film je zahalen alkoholovým oparem, z kterého se vynořují specifické postavy a jen tak mimochodem nám dávají vědět, že i proflákaný život může být fajn. 7/10 (07.08.2009)

Pro mě osobně nejlepší zpracování Bukowskiho. Ve srovnání s tímto snímkem působí Hamerovo Faktótum " téměř směšně " . Žádné zbytečné přikrášlování se tentokráte nekoná. Je tu vše tolik typické pro Bukowskiho ( Chinaskiho ) život. Chlast, ženy, vážná hudba, špína a zase ten chast :o) Snad pouze to sázení na dostizích tu chybí...Největší ( jedinou ) starostí Henryho není sehnat práci, ale sehnat pití pro sebe, případně pro svoji přítelkyni v tomto případě Wendy. Ústřední dvojice Rourke - Dunaway podává naprosto věrohodný výkon. V případě Mickeyho to ( vzhledem k jeho způsobu života ) ani moc nepřekvapí :o) , ale výkon Faye jako alkoholičky Wendy byl pro mě hodně příjemným překvapením. Naprosto přirozený nenucený výkon. Jedno velké ALE však zůstává a brání mi dát plné hodnocení. Ten, kdo má Bukowskiho načteného tak jako já, ví o čem mluvím. Převést na plátno Bukowskiho vytříbený a originální styl s tolik pro něj typickým druhem osobitého humoru je velice tvrdý oříšek a to se tvůrcům podařilo tak z poloviny. Při čtení knihy ani náznakem nehrozí nuda, zde jsem měl silný pocit, že trvat snímek o 20 minut déle, neubránil bych se již občasnému zívnutí. Přesto jsem ( jako fanoušek Henryho ) s výslednou podobou spokojen a potěšila i " minirolička " skutečného Charlese Bukowskiho jako jednoho ze štamgastů. To si nemohl Charles nechat ujít :o) (01.12.2009)