Hodíme se k sobě, miláčku...?

Zábavná komediální jízda nejen o tom, že protiklady se přitahují a proč, postavená na řadě záměn i neúmyslných omylů, které každou scénou výchozí bod komplikují a zamotávají, aby vše vygradovalo ve velkolepém finále všichni proti všem. Celé to přitom táhnou výborní herci a dialogy s řadou místy téměř geniálních slovních přestřelek. Ať už je to střet pragmaticky hladového Brodského („Cos koupila k večeři,“) s nadšenou Brejchovou a její roztomilou dózičkou, nebo nezapomenutelná Iva Janžurová s Františkem Peterkou na téma Zelenkavá. Neméně dobře však baví i konverzace Brejchová-Bláha či Brodský-Rázlová. Rozhodně jedna z hodně povedených sedmdesátkových komedií. (19.07.2019)

Mnozí tento film označují za normalizační komedii, ale normalizační na ní jsou snad jen ty nedostatkové kroužky na záclony. Já ji vidím jako konverzační protějšek situační Jáchyme, hoď ho do stroje. Špičkově napsanou, skvěle obsazenou a parádně zahranou. Manželský pár v krizi zkrátka nejlépe zahraje manželský pár v krizi. Vedlejší role také nemají chybu. Cholerického Peterku sveřepě hájící zelenkavou barvu přehozu asi jen tak nezapomenu, stejně tak teatrálního Bláhu. A poučení? Nehledejte si k sobě své vlastní kopie a nevěřte technice. Vyrábí mizerné kondiciogramy a spáruje Vás s nesnesitelným trotem. (26.05.2019)

“Šéfe ! Vyměnil jsem Mufny a taky baterii teď to bude držet ! Ale vždyť to pořád kape… Kape, ale míň”😁 suprovej koncert střelenýho humoru. Menšík i ostatní se vyžili. Doktor Tuchlová a prepotentní frajle, tohle už se nenatočí, herci hudba i zápletka bezva a hlavně vidíme krom Menšika ostatní herce v nezvyklých rolích třeba netušil jsem jak jsem panu Bláhoví věřil toho skladatele zejména jeho geniální skladbu Miracle da Amor la Kibernet. Při seznamování s jednou moc pěknou slečnou jsem na školení použil super hlásku pana skladatele: “Taky se cítíte tak abstraktně ? “ a byla moje…😉😃 smála se tak že se ostatní otáčeli. Humor to je základ skvělé komedie. (18.11.2022)

Není to taková řachanda jako Schulhoffovy následující komedie, spíš bych to označil za úsměvný film, s (jak jinak) hvězdným obsazením, s hodně zajímavým nápadem a nepředvídatelným dějem. Zaujalo mě, že žádná z postav není vysloveně sympatická nebo "neomylná", postava Jany Brejchové je dokonce vysloveně na odstřel a divil jsem se, že Brodský se nevrhl na charismatickou sexy Rázlovou už jen za to, jak si poradí s lahváčem. Film zábavnou formou poukazuje na klasické problémy partnerských soužití a naivního snění o ideálních partnerech, aniž by kterékoliv pohlaví zesměšňoval nebo stavil na nižší úroveň, jak je typické pro porevoluční snímky na stejné téma. (14.06.2010)

Dlouho jsem zvažoval hodnocení. Pohybuje se přesně mezi silnými 3* a slabšími 4*. Je tam spousta gagů, které postupem času, a po několika reprízách v televizi, jistým způsobem zlidověly. Asi nejlepší je hádka o "zelinkavý" přehoz. Schulhoff byl specialista na vykreslení postav do krásně absurdních rozměrů. Zahrané perfektně. Například takový počítač ve výzkumném ústavu pro hledání dokonalého partnera, byl opravdu model k pohledání, ale psal se rok 1974, tak asi netřeba žehrat. Přesto tam byly takové proluky, kdy se nic moc nedělo, ale pak zase v krátkém intervalu přišly solidní "zápichy" (rozuměj povedené gagy). Komedii jsem viděl několikrát a vždycky se těším na pasáže rozhádaných partnerů, které dohromady svedl jeden nemoderně designovaný počítač. 60% (07.01.2012)