„Já už budu hodný, dědečku!“

Všechno co učiníš, bude ti vráceno. Tak tohle úsloví v životě nebývá splněno do puntíku a padouši si zcela nepokrytě ukrajují daleko větší krajíc, než si zasluhují. Ale na každou svini se voda jednou uvaří, jak platí stará pranostika. Tahle komedie vypráví o jednom takovém blbovi nepříjemném, na kterého konečně taky jednou dojde a všecko se mu to vrátí i s úroky. Léta otravoval vzduch lidem kolem sebe, a teď mu zatopí zase ti lidi nazpátek. 80% (31.03.2013)

Soudruzi, je třeba více té komunální satiry! Tak si Petr Schulhoff sedl a napsal a zrežíroval tuto komedii. Kromě pár podařených vtipných scének je děj příliš strojený a nepřirozený, a třeba ty dvě babky neustále se potloukající před hercovým domem mě silně iritovaly. Naštěstí Miloš Kopecký svým vynikajícím výkonem utáhne celých 83 minut skoro sám. Díky němu dávám nakonec po delším váhání tři hvězdičky. (18.09.2011)

Pro mne jednoznačně nejlepší český film z téhle doby. To jak svou roli pojal Miloš Kopecký je famoźní. Příběh s jasnou myšlenkou, která se odhalí až na konci. Hlavní pointu příběhu vyplňuje spousta vtipných událostí z běžného života cholerického člověka, které navíc tak trochu provokují jeho kolegové. Nakonec vlastně jde o takové ponaučení, jak se život musí brát. Jo a navíc v té době hrála výborně i Dáša. (13.02.2015)

Správně cholericky výbušná komedie, v které hraje prim Miloš Kopecký. Některé scény jsou opravdu k popukání a zakomponování kouzelného dědečka bylo velmi zdařilé. "Rachomejtle!" :) Chybičky: 1) Když Theodor Bergner (M. Kopecký) na přechodu pro chodce málem srazí tetu "rachomejtli" Ditu, vidíme záběry na obě strany cesty a na obou v tutéž chvíli stojí tentýž člověk. Poznáme ho podle klobouku a kabátu. 2) Ve scéně, v níž teta Dita odchází od Bergnerů, vezme s sebou japonský magnetofon, ovšem když vyjde ven, tak už ho nemá. (25.11.2010)

Petr Schulhoff nedělal špatné komedie. Zítra to roztočíme, drahoušku...!, „Já to tedy beru, šéfe...!“ Na komedie se zaměřil až později, neboť zpočátku točil kvalitní detektivky. Nicméně „Já už budu hodný, dědečku!“ hodnotím takto. Celé pojetí je totiž poněkud zmatené v ději. Tak nejprve tu máme Miloše Kopeckého, a neumím si v té roli nikoho jiného představit, který se drtivou většinu filmu hlavně rozčiluje na kde koho. Místy jsou ale jeho nervy spíš dílem toho, že se rád hádá a na někom si potřebuje vylít svou povahu. Alespoň tak mi to přijde, protože řada hádek je banálních a nikam nevedou. Pak tu máme kouzelného dědečka, kterého vidí jen Dóďa a taxikář před hlavním nádražím, který na něj ustavičně kouká. Udělí sice pár výchovných rad, ale celkově jsem jeho pojetí nepochopil. Sám jen upozorňuje na Bergnerovy zbytečné hádky, ale nikam ho nevede, nedá mu tzv. za vyučenou. Theodor B. se pak zvláštně mění. Nejprve tedy již zmíněný cholerik, pak najednou se rozhodne, že bude lepším člověkem, ale žádný výrazný impuls pro to nemá, aby se pak vrátil k cholerické povaze. Až fakt, že to vše byl sen, ve kterém svou povahou zažil řadu trapasů, a jeden mu tak nějak připravila manželka, ho definitivně přiměje k rozhodnutí se změnit. Neříkám, že představení slavných herců není úsměvné, ale sledovat osmdesát minut Miloše Kopeckého, jak jen vříská není nic moc. Hodně možností ke hraní v této komedii nedostal. (01.08.2022)