Betty Blue

Betty Blue byla nespoustaný živel - tu smích, tu záchvat vzteku - a stejně jako její přítel jsem si na to musela zvykat. Jemu se to časem zalíbilo tak, že už bez toho nemohl být, já jsem myslela, že to nevydržím. Beineix nemá o empatii diváka vysoké mínění a tak ho o dívčině jedinečnosti přesvědčuje dalšími důkazy a lovestory šííííleně natahuje. Výsledkem je, že moje počáteční nadšení vyprchalo a finále přišlo po třech hodinách jak rána z milosti. Tu kratší verzi si ale už kvůli Béatrice "Betty" Dalle někdy ráda dám. (08.02.2007)

Roky jsem s filmem neměl tak k posrání dobrej zážitek – ve smyslu skutečnýho prožitku, neomezujícího se na klasickou frázi „je to prostě dobrej film“ (ač je mi jasný, že je to ryze subjektivní záležitost). Vzal bych to v bodech: Beineix je bezprostřední, naturalistickej, umělecky sebevědomej a taky trochu praštěnej - nebo je takovej prostě celej jeho film. Banální setkání se v něm často zvrhnou v komicky výstřední/absurdní situace, který lítají někde za pomezím uvěřitelnosti, nicméně řeknou přesně to, co říct mají. /// Je tu nadměrný množství nahoty a sexu, aniž by to působilo samoúčelně; film je všeobecně hodně otevřenej. /// Ztvárnění součástek a kontrastů extrémního vztahu se tu rozkrývá v celý paletě: stereotypně žijící třicátník vs impulsivní dvacítka; smířenej a neúspěšnej umělec versus živelná múza s nadšením; racionální versus iracionální; ochota učinit cokoliv versus nejasnost blížící se hranice (sebe)zničení. /// Béatrice Dalle je nepopsatelně nádherná a stejně nepopsatelně hraje - jeden by okamžitě věřil, že musí bejt psychicky narušená i ve skutečným životě. Ještě jsem neviděl tak apokalyptickou femme fatale s naprosto vykloubenýma emocema. /// Celej film ÚŽASNĚ vypadá. Ne proto, že by v něm byly krásný scenérie a nákladný kulisy – Beineix „jen“ má pro obraz fantastickej cit. Barevná paleta, kamerový úhly i pohyby, celá mizanscéna, všechno je každou vteřinu bezchybný a drží kontext s děním (už jen rámec příběhu, kdy se začátek odehrává na prosluněný pláži a konec… ne, žádný SPOILERY nebudou). Dokázal bych z toho vytípat celou řádku screenů, který bych si hned pověsil na zeď – a to je ten film čtyřicet let starej. /// Film má dvě verze a já rozhodně doporučuju tu tříhodinovou. Je v ní víc absurdity a zatahuje do ještě větších extrémů výstupy Zorga i Betty, ale TO je právě dobře. /// Závěrečná scéna se už teď zařadila k mým nejoblíbenějším, protože strašně krásným způsobem naznačuje, že si i z těch největších sraček musíme odnést kousek něčeho důležitýho. (11.03.2023)

Přelet nad hnízdem vrabčím aneb lehce stylizované leč vizuálně velmi vytříbené, fyzicky rozkošaté hořce úsměvné drama o jedné velké marné lásce... A ta Betty, ta nešťastná sladká krásná hravá jurodivá Betty, co se tak ráda mazlila...! Ach jo... . . . Já vím, je to aligismus, raději ženy milovat, než se s nimi trápit... Dobře mi tak. %-| . . . Čtyři hvězdy tedy za film a jedna navíc za skvělou a k ději citlivou rozverně tklivou hudbu Gabriela Yareda ( http://www.youtube.com/watch?v=MSlmhXl0TJA ), kterážto navíc výtečně funguje i jako svébytný soundrack na cd, ideální pro možné ranní mazlení s nějakou hřejivou citlivou divoženkou! - - - - - (Poprvé viděno 5.4.2012 /v prodloužené režisérské verzi/ na dvd /s původní zvukovou stopou a č. titulky v originálním formátu obrazu/, hodnocení 132., komentář zde jako jednadvacátý - 5.4.2012) (05.04.2012)

K filmu: Seba pohlcujúca i rozvíjajúca absolútna láska vždy narazí na limity času. Pretože nedá sa byť neustále totálne zamilovaný, ak trávite 99% času spolu. Vo voľnom čase, v práci, v posteli. Niet divu, že z toho začne jednému po čase preskakovať. Oceňujem otvorenosť v zobrazení nahoty i bežného života páru, ktorý našiel ideálnu stratenú polovicu, no zároveň nenašiel vysnené ideálne miesto, kde by si mohol bez zábran realizovať absolútnu lásku. Pretože neskúsil zažiť slastné chvíle objavovania sa po dlhšom odlúčení. K dĺžke režisérskeho zostrihu: Na rozdiel od spolu komentátorov, mne trojhodinový film vyhovuje. Kedysi som zachytil rozhovor so spisovateľom Petrom Pišťankom, ktorý povedal, že keď prvý raz išiel do kina ako chlapec na celovečerný film, film sa mu síce páčil, ale bol veľmi sklamaný, že film netrval celý večer, ako bolo deklarované, ale len nejakú úbohú hodinu a pol. Presne rovnaké pocity sklamania som zažíval aj ja - veď večer má najmenej štyri hodiny (ak film začína o šiestej večer a je celovečerný, má končiť o desiatej). V tomto smere nie je 37,2 zrána úplne dotiahnutý, no oveľa uspokojujúcejší než drvivá väčšina pol večerných filmov, tváriacich sa ako celovečerné. (03.11.2020)

Tříhodinová stopáž mě zpočátku taky vyděsila, ale nadopoval jsem se kofeinem a uběhlo to jako voda. Betty Blue je zvláštní film. Váhal bych, k jakému žánru ho zařadit nebo k jakému jinému filmu přirovnat. Skládá se převážně ze situací, které jiné filmy vynechávají jakožto nedramatické. Scény každodenních drobných úkonů, zdánlivě nepodstatných pro příběh, ale dobře charakterizujících postavy. Jak se říká, ve velkých momentech se lidé ukazují, jka chtějí vypadat, v malých jací jsou. Můžete proto získat dojem, že hlavní dvojici znáte velmi dlouho a velmi dobře, načež přijde závěr, který vás o to víc zasáhne. 80% (01.06.2007)