On the Trail of Blood
Režie:
Petr SchulhoffScénář:
Petr SchulhoffKamera:
Emil SirotekHudba:
Pavel BlatnýHrají:
Rudolf Hrušínský, Hana Brejchová, Vladimír Ptáček, Jana Vaňková, Ilja Prachař, Libuše Holečková, Michal Kožuch, Milada Ježková, Luděk Nešleha (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Autorský film Petra Schulhoffa navazuje postavou majora Kalaše na film Vrah skrývá tvář. V naší kinematografii tyto snímky představují zásadní počin v detektivním a kriminálním žánru a to nejen let šedesátých. Všechny detektivky se opírají o skutečné případy a vyznačují se skvěle vybudovanou tíživou atmosférou, umně vykonstruovanou zápletkou i výbornými hereckými výkony, kterým vévodí Rudolf Hrušínský v postavě majora Kalaše. Po stopách krve vypráví o nesnadném pátrání kriminalistů po sexuálně úchylném vrahovi dětí. Film splňuje všechny požadavky detektivního žánru: napínavost, pátrání po vrahovi probíhá po řadě linií a vede k několika podezřelým, zatímco vlastní pachatel zůstává až do samotného závěru skryt a v jeho odhalení nechybí potřebný moment překvapení. Pro většinu postav si Petr Schulhoff cílevědomě vybral méně známé herce, jejichž velmi dobré typy dodaly jeho filmu rys autentičnosti. (Česká televize)
(více)Recenze (268)
S každým dalším filmem mě Rudolf Hrušínský utvrzuje, že je nejen můj nejoblíbenější český herec, ale že byl i nejlepší. Nedokážu si představit nikoho, kdo by zahrál moudrého, ale zároveň tvrdého vyšetřovatele líp, než on. Tohle je navíc snad nejlepší česká detektivka, příběh je dost dusný, zamotaný a napínavý, vrah je stěží odhalitelný před koncem, navíc tu není žádná komunistická propaganda, slovo soudruh se použije nanejvýš jednou, nebo dvakrát. Díky návaznosti na čskoslovenskou novou vlnu a použití neherců pak film působí neuvěřitelně realisticky. ()
Třetí "kalašovka" a asi s nejodpornějším kriminálním případem, který snad až s kapkou černého humoru řeší major Kalaš na "dovolené". Ve Strachu lehce doznívala pro režim paranoidní padesátá léta, Vrah skrývá tvář svým depresivním, syrovým a tichým pojetím doslova hypnotizoval a Po stopách krve se vlní v rytmu československé nové vlny s množstvím neherců i ve významnějších rolích, což ještě o kapku vylepšuje už i dříve výborné civilní pojetí. Opět nechybí profilování psychicky narušeného vraha a znovu si mě příběh parádně povodil od jednoho podezřelého k druhému, aniž bych vytušil toho pravého dřív než pan režisér chtěl. Nemám zatím důvod Kalašovi měnit absolutní hodnocení. ()
Pro mě dokonce ještě o třídu lepší, než Vrah skrývá tvář, kterého znám už nazpamět. Atmosféra hustá tak, že by se dala krájet, podpořená bezchybnou hudbou (to by byl soundtrack!) která z toho dělá skoro čistokrevný horror. Rozhodně to má nejlepší (ve smyslu ponurosti) atmošku kolem 11 večer. Ještě musím vidět ten Strach, který dle názvu určitě nebude pro slečinky. Nejvíc mě asi dostalo do depky, ta smrt plynem jisté postavy. Nechci spoilerovat. ()
Po stopách krve kráčajú stopami krvavými od začiatku prieč koncom, lenže skutočné motívy a kľúčové udalosti sa dozvedáme veľmi nenápadne, potichu, niekedy len mihotaním pohľadov. Téma je nepríjemná, pedofilná deviácia a postupné nabaľovanie náladového strachu celej dediny napovedajú Bressonovskými motívmi mimických (ne)vyjadrení. Najväčšie emócie, ktoré na nás tamojší obyvatelia vykľú, sú sklonené hlavy. Nemožno teda čakať akési elegantné rozlúštenia podopreté odvodzovacími hláškami zahraničných superstar, občasné menej logické chovania nepriamych svedkov sú len výsledkom ohromných očakávaní, ťažko splniteľných. Je teda pravdou, že formálne je táto časť "ságy" o niečo zaujímavejšia. Nuž a záverečné vyšetrovanie cez zásteru v premietačke a stekajúci pot páchateľa prebieha mimoriadne naturalisticky a bez zbytočných slovíčok krásy. Vtedy, keď detektív (inak ojedinele) ukončil ono ticho suchou hláškou na margo tých topánok : "bylo by je škoda, pravda?", znamenalo pre nás divákov tú pravú katarziu takto zostavenej zápletky : netradičnej, o to však interesantnejšej. ()
Do třetice všeho dobrého Kalaš opět v akci. Tentokrát sice bez Brzobohatého, ale vyšetřuje asi nejzajímavější a nejkontroverznější případ kdy pátrá po úchylném sadistovi vraždícím děcka. Film má opět mimořádně hutnou atmosféru. Nenajdete zde žádnou ideologii a ani tady se s tím tvůrci zrovna dvakrát nepářou a opět se nejde pod tři vraždy, přičemž příběh je opět správně zamotaný a všechno rozsekne až závěrečné rozuzlení a velmi chytrá past připravená na vraha který se do ní nechá chytit. Naprostá žánrová špička.85% ()
Galerie (17)
Zajímavosti (4)
- V momentě, kdy Kalaš (Rudolf Hrušínský) dostane od Vlasty (Hana Brejchová) na stůl pivo, má pěnu až po okraj sklenice. Při střihu kamery a pohledu na dvůr má však pěnu rázem spadlou. (Karkanoid)
- Původně zvažované názvy filmu byly „Krev“ nebo „Vrah na volné noze“. (Gastovski)
- Příběh byl inspirován vraždou jedenáctiletého Josefa Neumanna. Čtyřiadvacetiletý Jaroslav Papež se s chlapcem seznámil v pražském kině Metro, kde muž pracoval jako promítač. Papež chlapce nalákal do promítací kabiny pod záminkou zhlédnutí nepřístupného filmu Komisař Maigret zuří (1963). V kabině pak Papež chlapce zneužil a následně do něj začal bodat. Ve stejný moment sledovali promítaný film i diváci v sále. Protože však během běsnění došlo k přerušení filmového kotouče a nic netušící diváci začali nespokojeně pískat, Papež se k dokonání vraždy vrátil později. Mrtvé tělo dítěte následně schoval v šachtě pod promítací kabinou. Jaroslav Papež byl dopaden pět dní po vraždě a během procesu byl odsouzen k trestu smrti. (eleonnore)
Reklama