VOD (2)
Obsahy(1)
Píše se podzim roku 1942 a přestože okupované Norsko strádá vlivem materiálního nedostatku a válečných restrikcí, desetiletá Gerda a její bratr Otto se těší na (jakkoli skromné) Vánoce. Pak si však pro jejich rodiče přijde policie a opuštěné děti navíc zjišťují, že se ve sklepě jejich domu ukrývají dvě židovské děti, sourozenci Daniel a Sarah. Mají je opustit a odejít do bezpečí k tetě? Anebo naplnit záměr svých rodičů a provést je hlubokými lesy za švédskou hranici, na neutrální území, kde by děti byly v bezpečí? Rázná Gerda má jasno hned a váhavému Ottovi nezbývá než se přidat. Čeká je cesta, na níž kromě nástrah zimní přírody musejí překonat i vzájemné rozpory a nedůvěru a rozeznat, kdo z dospělých jim chce pomoci a kdo je zradí. (AČFK)
(více)Videa (3)
Recenze (20)
„Nechápeš, co dělají, že?“ - „Kdo?“ - „Máma a táta.“ - „A dělají něco? Odpověz mi!“ - „Něčeho sis všimnout musela.“ - „Řekni mi to!“ - „Ničemu nerozumíš.“ Jenže už brzy Gerda pochopí…Snažil jsem se k Hranici odvahy přistupovat jako k dětskému filmu. Pokud na tohle potencionální divák nehodlá přistoupit, nemá smysl, aby se na film díval, a pak ho akorát sejmul za to, že dětem vše příliš snadno prochází, konec je předvídatelný apod. Děj je zkrátka vnímán dětskou optikou, fantazií, naivitou a touhou po dobrodružství. Hlavní hrdinka není žádné vyumělkované a přechytralé dítě, přesto si svou statečností, pohotovostí a v neposlední řadě laskavostí k ostatním získá nejen postavy filmu, ale i samotného diváka. Tomu nedělá nejmenší problém jí a zbytku osazenstva fandit. Důraz na lidské hodnoty a fakt, že svět ani lidé nejsou černobílí, lze jen kvitovat. Celkově tenhle hřejivý film o síle lidskosti hodnotím slušnými 4*. „Ale proč pro ně tolik riskujeme?“ - „Co tím myslíš?“ - „Nejsou jako my.“ - „Jsou to lidé a my taky. A lidé si musejí pomáhat.“ ()
Pochmúrne reálny detský film aj pre dospelých. Skvelo vystavaný dejovo, vizuálne, ale aj dialógmi, ktoré boli jednak prispôsobené menším divákom, ale zároveň v nich bolo cítiť tieseň a naliehavosť onej doby. Samozrejme, že niektoré pasáže boli ozaj naivné a zbytočne nerealistické, ale k takémuto typu filmu to zrejme patrí. Pridávam štvrtú hviezdu hlavne za ten odkaz mladým ľuďom, ktorí je aj v súčasnej dobe tak aktuálny. A samozrejme aj za nádherné zábery nórskej prírody ako bonus. 70 % ()
Ako nakrútiť napínavý rodinný film na úrovni tak, aby mal rovnako silnú výpovednú hodnotu pre dospelého aj detského diváka? Nóri dávajú odpoveď. Film Hranice odvahy je dojemný i poučný, no nikdy neupadá do sentimentality. Nenásilným spôsobom ponúka pohľad do nie tak dávnej histórie a podáva ťažké témy tak, aby ich dokázali vstrebať i mladší diváci. Tí najmladší budú mať zrejme po projekcii filmu množstvo otázok, čo je v poriadku a azda k nim dostanú aj odpoveď. Každopádne by rodinný film nemal považovať detského diváka za hlupáka a režisér Helgeland tak rozhodne nečiní. Dobre zahrané aj zrežírované detské dobrodružstvo z neľahkých časov druhej svetovej vojny. ()
Hned na úvod bych chtěl napsat, že při sledování tohoto filmu mi nic nechybělo. Zručně natočený dojemný, ale přímočarý příběh o sympatických postavách - dětech na útěku, který si takových 75% určitě zaslouží a rád se na něj podívám kdykoliv znovu. Na vyšší počet by však tvůrci museli naložit se scénářem více invenčně a přidat něco vypravěčsky unikátního. ()
Těsně předtím než se Norové vrhli na náš "národní poklad" a natočili remake Tří oříšků pro Popelku, zaútočili na další žánr, v němž jsme kdysi vedle pohádek kralovali, na dětský film. A docela jim to vyšlo, z tématu holokaustu snímek nenápadně přesunuje pozornost k sourozenecké soudržnosti, kdy cesta ke švédské hranici je zároveň cestou správně zorientované Gerdy k jejímu zpočátku pomýleně ideologicky (rozuměj: nacisticky) indoktrinovanému bratříkovi Ottovi (a naopak). ()
Galerie (23)
Zajímavosti (1)
- Když ke konci filmu Gerda (Anna Sofie Skarholt) v pokojíčku mluví o konci války, lze za ní na stěně vidět vylepený plakát norského filmu Villmarkens lov (1944). (Azurose)
Reklama