Volný pád

Schumacher je machr. Fakt namakanej snímek s výbornou doprovodnou hudbou. Michael Douglas superválí, díky němu je tu humor černější než noc. Sice to byl magor, ale fandil jsem mu. Způsob jak si to šel vyřikat s celym světem, byl hodně radikální a sebedestruktivní, jenže taky neoddiskutovatelně cool. Michael Douglas podle mě v nejlepší roli. (18.11.2006)

Is that why my chicken dinner is drying out in the oven? You're mad because they lied to you? Listen, pal, they lie to everyone. They lie to the fish. But that doesn't give you any special right to do what you did today. Byla by blbost nahlížet na D-Fense prostě jako na někoho, komu jednoho dne přetečou trenky, kdo se postaví proti buzeraci a bojuje za své podobně neprobuzené spoluovčany, či jako na oběť, jíž se ubližuje, nebo na psychopata, který konečně dává průchod svým latentním sklonům k násilí. D-Fens je totiž od všeho trochu a výsledná mixáž nedává dohromady nějakého Robina Hooda nebo špinavého padoucha, ale obyčejného člověka, který nezvládl, co na něj život naložil. Všechna "moudra", která Douglas ve filmu pronese, nejsou nějaké osvícené novinky, které by ti blbouni, co zůstávají tvrdnout v zácpě, neznali - oni je znají až moc dobře, taky ale vědí, že s nimi musí žít a že zvednout hlavu a řvát "nespravedlnost" není ideální a už vůbec ne zaručený způsob, jak se nespravedlnosti zbavit. Nakonec jediný, kdo tu dělá nějakou skutečnou a produktivní vzpouru, je Robert Duval. (31.10.2010)

Volný pád začíná velice, opkauji velice, zajímavě. Jenže jakmile hlavní hrdina D-fens vleze do army-shopu s fašistickým prodavačem, vnitřní kvalia filmu náhle klesne prudce dolů a už se jí nepodaří znovu vyškrábat výš. Mohla to být zajímavá kritika doby, ale nakonec je z toho jen povrchní báchorka o tom, že ve výdejnách fast-foodů jsou hamburgery 4x tenší než na obrázcích a dnešní děti mají zmáknutou střelbu z raketometu lépe, než malou násobilku. (10.11.2007)

Co by se stalo, kdyby se v člověku postupně začalo vypínat Superego? Na to odpovídá legendární thriller Joela Schumachera, ve své tenzi předskakující Fincherův Klub rváčů o nějakou tu dekádu. Stres městského života kapku po kapce plnící vrchovatou nádobu lidské trpělivosti. Volný pád má něco z Taxikáře, ale ta frustrace z ,,betonové džungle" má trochu odlišný rozměr...není tu podána na syrovo, ale se zjevnou nadsázkou, satiricky...což je styčná plocha právě s Fincherovým filmem. Hutný černý humor je nosný, ve všech těch scénách reflektujících všednodenní stresující situace, ty malé každodenní buzerace, ústrky, korporátní šikanu řadového zákazníka, úskalí mezilidského styku, lidskou neomalenost a agresivitu...škoda, že jak se příběh chýlí k závěru, tvůrci udělali z hlavního hrdiny vyloženého psychopata, ta dřívější nejednoznačnost, dvojaká interpretace jeho postupných činů byla pro vnímavého diváka mnohem zajímavější... (16.07.2016)

║Rozpočet $25miliónov║Tržby USA $40,903,593║Tržby Celosvetovo $54,100,000║ Joel Schumacher ostáva pre mňa najzáhadnejším režisérom, tak ako dokáže on bravúrne natočiť thriller(8MM, Telefónna búdka) tak isto ho dokáže aj úplne spackať(Číslo 23) ale našťastie v tomto prípade asi mal dosť energie a výborne naštvaného Michaela Douglasa aby z toho nevznikol len zbytočný zlepenec o tom ako bývajú Američania frustrovaný zo svojho krásneho života, plného radostí a výborných priplacatelých Fast-foodových jedál. Tento dramatický počin sa pohral s myšlienkou o šialencovi čo mu po celý deň praje šťastie a všetko nechcené zlo spôsobené ním samým mu doslova prechádza, vďaka otupenému obyvateľstvu vyspelej Ameriky, tam kde zákon a poriadok... v podstate je na čo pozerať, len škoda trošku zjednodušeného konca. /85%/ (01.07.2005)