Volný pád

"JDU DOMů! UHNI MI Z CESTY, TY SRÁČI!" Dusná a smradlavá atmosféra do běla rozpálené velkoměstské džungle, kterou prochází Rambo v bílé košili s kravatou a brýlemi ve vynikajícím podání k nepoznání proměněného Michaela Douglase. Jako mladší jsem bral VOLNÝ PÁD jako takovou divnou akční komedii s hořkým jazykem. Bavil jsem se u toho, jak to hrdina nandá každému, kdo se do něj sere, ale neztotožňoval jsem se s ním, jeho problémy mi byly cizí. Dnes už chápu. Denně nás otravují tisíce drobností, proti kterým je slušný člověk často naprosto bezbranný. Nebo není? Jak píše Lima, je škoda, že je hlavní postava psychicky labilní se sklony k násilí (i když je to tak realističtější), protože je tím vlastně zbaběle omlouváno co dělá a tvůrci tím berou divákovi jeho hrdinu. Proč se nemohl nasrat normální obyčejný průměrný slušný člověk? Toho v příběhu zastupuje Prendergast, dobrej chlap i policajt, se kterým se život taky zrovna nemazlil a nemazlí (smrt dcerky, hysterická manželka, despekt kolegů a šéfa v práci) a který se od hrdiny naučí, že člověk si musí umět v životě dupnout, ale nemůže to být dupnutí na něčí krk. (09.12.2007)

Scénář: Ebbe Roe Smith .. Tohle JE opravdu dlouhý pád a dopad (filmu na mě) je dost tvrdý. Joel Schumacher i Michael Douglas jsou na vrcholu sil a výsledek je perfektní thriller, ale díky závěru jen 90%. Tohle mě u nás na venkově (naštěstí) nepotká.. (13.03.2005)

Co by se stalo, kdyby se v člověku postupně začalo vypínat Superego? Na to odpovídá legendární thriller Joela Schumachera, ve své tenzi předskakující Fincherův Klub rváčů o nějakou tu dekádu. Stres městského života kapku po kapce plnící vrchovatou nádobu lidské trpělivosti. Volný pád má něco z Taxikáře, ale ta frustrace z ,,betonové džungle" má trochu odlišný rozměr...není tu podána na syrovo, ale se zjevnou nadsázkou, satiricky...což je styčná plocha právě s Fincherovým filmem. Hutný černý humor je nosný, ve všech těch scénách reflektujících všednodenní stresující situace, ty malé každodenní buzerace, ústrky, korporátní šikanu řadového zákazníka, úskalí mezilidského styku, lidskou neomalenost a agresivitu...škoda, že jak se příběh chýlí k závěru, tvůrci udělali z hlavního hrdiny vyloženého psychopata, ta dřívější nejednoznačnost, dvojaká interpretace jeho postupných činů byla pro vnímavého diváka mnohem zajímavější... (16.07.2016)

Jeden den v životě středostavovského "AMERIČANA", který je na konci. Poslední den Billa "D-Fense" na cestě domů džunglí >v(e)lkoměsta< , poslední tragický den na cestě, ze které není návratu... A jeden den v životě policisty, který je poslední den v práci a rád by domů... Ty dva osudově spojí jeden horký den, plný depresivní nervozity a napětí, tam na molu ve Venice, "souboj mezi padouchem a šerifem". Skvělé společensko-kritické drama se satirickým podtextem, skvělý film na téma marnosti, ignorace, netolerance, zloby a násilí v současné (a vlastně nejen) Americe... (24.06.2006)

Dejte pozor na naštvané Američany. I když vypadají neškodně, tak mohou ublížit!!! :-) Takhle nějak můžeme charakterizovat tento film. Prostě jednoho dne, moc teplého dne, se Michael Douglas naštve a jde si to vyřídit se světem. Ale čím více si to se světem vyřizuje, tím více se vydává na cestu, ze které není návratu. Musím říct, že z Michaela šel v některých momentech fakt strach a nevěděl jsem, že zahrát psychouše pro něj nebude problém. Za mě můžu doporučit. (29.06.2009)