Služka

Autentické okénko do života panstva a služebnictva za dob císaře pána. Kdyby šlo o němý film, jen o záběry pro zachycení atmosféry jiné doby, byla by to tutovka. I přes to, že se děj odehrává více méně jen v domě a před domem mě vizuál hodně bavil. Krásné zdobené pokoje vs. šedé chodby služebnictva, přepychový jídelní stůl plný mimochodem neuvěřitelně vypadajícího jídla vs. služebnictvo sotva stíhající dát si dvě lžíce bramboračky jen tak za pochodu v temné kuchyni, o které ani paní domu neví, že jí mají, zdobené ložnice pánů vs. temné špeluňky služek, a to vše v jednom pražském domě. Kamera toho ukázala tolik, že mi prostě, jakkoliv divně to zní, stačila k předání celé pointy filmu a dialogy mi nedaly skoro nic navíc. Asi to přisuzuju ne tak zajímavému a předvídatelnému příběhu. Vztah k postavám jsem si během sledování nevytvořila a bylo na nich jen maličko zajímavého. Služky sloužily všem, dcery matkám a matky mužům, hierarchie je jasná... nakonec byli všichni jen loutky hrající podle různých scénářů. Myslím, že bezduchost postav nebyla záměrem, a proto mi to tak nesedlo. Jako sonda historického období se zaměřením na ženy a jejich těžkosti napříč společenským spektrem je to paráda. Jako romantické drama, co ti má pohnout emocema už moc ne. Co musím vypíchnout je Dana Droppová, která se mi na plátně moc líbila. (18.04.2023)

Další československý ambiciózní historický film, natočený v posledních letech jako příspěvek ke kulturním válkám (viz  Úsvit, Piargy). A zase na to do kina skoro nikdo nepřišel. Už je to docela k zamyšlení. Tady to nahoru táhnou zajímavé prostředí a skvěle zvolení herci, kteří se nebáli jít s kůží na trh. Jenže příběh je většinou strhující méně než pondělní ráno, postavy přinejlepším polotučné (chlapi v dnešních artových filmech jsou spíš chodící diagnóza) a i ten zvuk stojí zase za pendrek. Hodně slabé tři hvězdy. (14.02.2024)

Slovenská režisérka Mariana Čengel Solčanská natočila zdařilé kostýmní historické drama o těžkém údělu žen v období rakousko-uherské monarchie, odehrávající se převážně během první světové války. Akorát mám neodbytný pocit, že pokud by se film více držel literární předlohy, celkově by působil věrohodněji. Ten lesbický vztah ústřední dvojice byl za daných okolností opravdu jen stěží uvěřitelný. Co si ovšem pochvalu zaslouží, to jsou herecké výkony téměř všech zúčastněných i vykreslení dobové atmosféry. Zdá se mi, že nejpřesvědčivěji se svých rolí zhostili Aňa Geislerová, Zuzana Mauréry, Karel Dobrý a konečně také Dana Droppová, která ztvárnila titulní postavu. (70%) (30.04.2024)

Trailer na film ma moc neoslovil, takže som čakal film pre baby (poznáte ma, radšej by som si pozrel niečo žánrové a najlepšie s Batmanom 🙂 ALE... Ostal som od začiatku doslova zaskočený... Pozeral som sa na jeden z najkrajšie nakrútených slovenských filmov vôbec. Nejeden záber by ste si okamžite mohli dať zarámovať do obrazu, a často krát nás "intímna" kamera doslova vtiahla do deja. Herci k tomu (v krásnych dobových kostýmoch) museli hrať o život, keďže ich kamera snímala z detailu a nechala v záberoch veľmi dlho trpieť/radovať sa. Že by inšpirácia skvelým seriálom "Príbeh služobníčky"? - ak áno skvelá voľba. Áno film má aj drobné chybičky. Odohráva sa (okrem úvodu a záveru) v podstate v jednom dome a na jednej ulici. Avšak treba pochváliť režisérku, ako sa aj s týmto moderným handikepom vysporiadala a film nikdy nenudil. A je Slúžka príbeh o dvoch zamilovaných ženách? Nie, film je hlavne o stratených ľuďoch žijúcich v dobe, ktorá sa k ním všetkým správa ako sluhom/slúžkam. PS: Pri scéne "lietania s metlou" som sa skoro pocikal od smiechu. PS2: Toľko záberov na 💩 som v SVK filme nikdy nevidel, čo pobavilo a už chápem prečo tam boli (správanie sa k služobníctvu ako ku..) (05.02.2023)

Chápu, že vzhledem k tomu, kolik se na Slovensku točí filmů, je zázrak najít někoho, jako je paní režisérka Solčanská, která je schopna vyprodukovat větší množství filmů, ale je třeba si přiznat, že ona prostě není dobrá režisérka a ještě se jí nepodařilo natočit aspoň nadprůměrný film. Ani Služka z její tvorby nijak nevybočuje. Postupem času vše sklouzne k poměrně lacinné červené knihovně, která nemá nic moc co nabídnout, kromě všudypřítomné sázky na ženskou kartu a místy přehnaně nereálný dobový feminismus. Přitom z námětu šlo vytřískat velmi zajímavé dobové drama. Neznám knihu, tak nevím, jak moc je jí film ovlivněn, ale je tu prostě cítit režijní ruka ženské režisérky a očekávám, že kniha na tom bude podobně. Podobně jako u jiných projektů paní režisérky, i tady umí prodat fajn vizuál, či v tomto případě i dobové kostýmy a interiéry, ale práce s gradací děje či napsáním zajímavých postav jí pořád nejde. (01.01.2024)