Ztracení chlapci

Pestrá garderoba, inferno na hlavách, nezaměnitelný hudební podkres, bikrosová kola, blbé kecy a…upíři. Roztomile hloupoučká kvintesence hororově-komediálních osmdesátek, která přinesla do filmového vampirismu sexy mládí a i po letech se může pochlubit, že má své Peterpanovské „ztracené chlapce“ v podobě povedených masek a humorných záblesků pohrávajících si s obsahem Van Helsingova loveckého manuálu (svěcená voda v stříkacích pistolkách). S šamponovou držkou Coreyho Haima to mám asi tak, že i kdybych byl krvelačný upír, nezaútočím špičáky na krkavici, ale pěstmi na nos, nicméně musím se přiznat, že když kamera prolétala mračny za chóru „Cry Little Sister“, rozhostil se na mé tváři spokojený nostalgický úsměv.. (03.10.2019)

Atmosféra filmu je sice již od začátku velice zajímavá, ale na pořádnou upírskou jízdu si musíme počkat docela hodně dlouho. Do té doby se totiž tvůrci zmohli pouze na útoky z pohledu upíra, který svou oběť odnese mimo záběr kamery a divák je tak ochuzen o nějaké ty pikantní záběry. Všechno nám pak ovšem vynahradí velice svižná a průbojná druhá polovina, kdy přijdou na řadu i již zmíněné bitky s upíry a jejich neslavné konce. Několik scén bylo velice pěkně natočených, především pak ta s vanou a přestože se u nich diváci určitě nebudou třást hrůzou, tak se docela solidně zasmějí. A to byl právě režisérův úmysl, protože o tom mají hororové komedie být. Samotné masky sice patří do kategorie spíše těch průměrných, ale se správným podsvícením a načasováním mladší diváky určitě přeběhne mráz po zádech. Samozřejmě nesmím opomenout ani bravurní hudební doprovod, který měl pod patronátem Thomas Newman, ale svůj podíl na něm měli i Danny Gould a Steven Tyler se svými skladbami. 75% (03.11.2010)

Pěkně zábavný horor v režii ostříleného veterána Joela Schumachera, ve kterém se najde místo jak pro výborně načasovaný humor, tak pro romantiku a city v podání ústřední zamilované upírské dvojice Jasona Patrica a Jami Gertz. O humornou složku se postarala pro změnu perfektně pasující dvojka Corey Feldman a zesnulý zapomenutý idol 80 let Corey Haim. Bavil jsem se na černohumorném provedení velmi dobře navzdory tomu, že se bát u toho moc nedalo, ale všechny hororové ingredience byly naservírovány správně po upírsku. (09.12.2010)

Navzdory perfektnímu startu, kdy nás film seznamuje s divokým světem jihokalifornských pláží zděděných potomky hipíků, se nakonec přehodí výhybka na Goonies-like historku o dospělých dětech, ve které se producent Richard Donner snaží vymačkat ze svého úspěchu i ten poslední krejcar. Linie s upírskou iniciací dospívajícího chlapce ve zběsilém novém prostředí a linie se srandovními chlapci-mantáky, co se snaží upižlat tátu upíra pomocí komiksů se spolu mlátí do krve a vás to mrzí, protože kdyby to byly normální dva samostatný filmy, mohly by se třeba kamarádit. (12.12.2019)

Další kvalitní béčková podívaná z 80-tých let v podobě lehce komediální americké upířiny, které vévodí démonický Kiefer Sutherland a dvojka dobových in hochů Corey Haim a Corey Feldman. Jmenovaní hošani jdou po krku bandě upírů, která se pod vedením Sutherlanda prohání po floridských plážích na silných motorkách za doprovodu rockové muziky i nezbytného plástevního disca a po jejich nájezdech někdo občas mizí. Příběh není nijak objevný. Lehce zdecimovaná americká rodinka si to přivalí na Floridu, aby mohla složit hlavu u svého dědy, a starší syn se díky sličné slečně zaplétá s partičkou upírů. Avšak dobré herectví, velmi slušné efekty, sada parádních hlášek, pár krvavých scén a punkový nádech dělá z tohohle béčka velmi solidní zábavu. THE LOST BOYS se dočkali pokračování až po jednadvaceti letech, přičemž první z nich nese přívlastek THE TRIBE. Pokud mám THE LOST BOYS shrnout, tak se jedná o nenáročnou, ale kvalitní hororovou zábavu, jež zavání rodinným filmem na nedělní odpoledne, a které s klidným svědomím nasolím čtyři hvězdy. (22.08.2011)