Čas zabíjet

Když předsudky sundají té dámě s váhou šátek z očí, je tu ještě možnost, že bude trpět barvoslepostí.. Schumachera trochu trápí nedostatek sevřenosti (skřípe to mezi procesem a nabalujícími se zločiny, které nikdo moc neřeší), ale člověk nad tím mávne rukou, když dostane defilé hvězd, věčné téma relativity spravedlnosti, kritiku soudního systému postaveného na emocích a Briganceho závěrečnou řeč obhajoby s tradičním naběhnutím Matthewovy žilky pod pravým okem (hlavně ta část o hledání pravdy, ještě před tím, než mají porotci zavřít oči, ta by se měla v dnešní době tesat do kamene). Možná mi v jednání Carla Lee Haileyho scházela s ohledem na potřeby rodiny odpovědnost, ale dokud nejste v jeho kůži, tak se to dobře radí.. P.S.: Docela nechápu, jak mohl u soudu svědčit Anthony Heald jako ředitel psychiatrické kliniky, když ho už před pár lety snědl doktor Lecter.. (08.01.2018)

Vůbec nechápu, proč to muselo být tak zbytečně dlouhé - ke slavnému závěrečnému McConaugheyho monologu jsem se sice vyloženě nepronudil, ale žádnou extra šťávu ty předchozí dvě a půl hodiny taky zrovna neměly... Finální scéna nicméně stojí za to, a z Matthewa udělala ze dne na den hvězdu zaslouženě. [Amazon Prime] (16.08.2021)

Devadesátky byly zlatým věkem kinematografie. Téma rasismu se v amerických filmech objevuje hojně a v té době se mi zdá, že šlo spíše o dozvuky osmdesátých let a Vietnamu.  O tom se říkalo, že do džunglí na druhé straně světa byli odvedeni primárně černí kluci z amerických ulic se kterými si nikdo moc nevěděl rady... V devadesátkách co vím se už říkalo, že v Americe je nejlepší být svobodná matka se třemi dětmi ideálně Afroameričanka nebo Latinoameričanka, protože se sociální podporou pro takovou sestavu okolností se už dá slušně vyjít aniž by člověk musel chodit do práce. V té době začínal rasizmus naruby a i když určitě někde ještě zhusta přetrvával, pořád to bylo o level jinde než v šedesátkách nebo dokonce v třicátých a čtyřicátých letech. To ovšem nikdo netušil jak se to otočí v dnešních časech... Jak se bude v ulicích amerických měst klekat, jak se budou bourat sochy mořeplavců... Pokud mohl být hrdina filmu plně osvobozen, pak americký právní systém nechápu. Samozřejmě jsem mu tu plynovou komoru nepřál, ale že vraždil byl fakt. Samozřejmě člověk chápe jeho pohnutky obzvláště pokud je tátou. Ale jak by svět vypadal kdyby se spravedlnost brala do vlastních rukou? Jeho čin bych chápal třeba po mírném rozsudku těch dvou, ale ne ve chvilce kdy jdou k soudu. Film byl doslova prošpikován hereckými hvězdami, taková koncentrace se tedy hned tak nevidí. Závěr byl samozřejmě protirasistický a svým způsobem si píchnul i do chování Afroameričanů. Na mně to bylo až moc sluníčkové.. Celý soudní proces byl super, všichni hráli skvěle soudce nevyjímaje, ale pak došlo na závěrečnou řeč a bylo vymalováno. Scénka se špatným poldou ta tam snad ani být nemusela... Dávám tedy za 3 krevety a neskrývám zklamání. Mám rád hezké konce, ale nesmí se moc tlačit na pilu... Tady ke konci dost kvílela... * * * (15.07.2021)

poviem to na rovinu - Nemám rád právnické filmy, je to podľa mňa už samostatný žáner a vymysleli ho amíci, ale na druhej strane som odporcom rasizmu - čo je veľmi vďačná téma pre film, ktorá mu zaisťuje istú dávku potrebnej vážnosti a zaručuje, že to nebude len nejaký bezvýznamný filmík ale prinajmenšom v usa si získa nejaký ten ohlas. tento film, i keď bol možno o niečo dlhší ako mal byť, sa mi však páčil, je to jeden z najhviezdnejšie obsadených amerických filmov - pritom však obsadené hviezdy nespĺňajú len účel pritiahnuť diváka, ale naozaj podávajú dobré výkony. musím však priznať, že od schumachera som videl aj lepšie filmy, no aj horšie a v konečnom dôsledku hodnotím takto: film to bol dobrý a kvalitný, ale i napriek tomu môj názor nezmenil a naďalej sa budem vyhýbať filmom odohrávajúcim sa v súdnych sieňach (11.07.2005)

Nechutné, tohle bude asi dost osobní hodnocení, ale závěrečná řeč obhajoby se u mě zapíše jako jedna z nejodpornějších filmových scén, jakých jsem byl svědkem. Doufám, že takhle americká justice nefunguje a také, že zločince obyčejně do toho vězení posílá. Tenhle film je strašným koncentrátem americké korektnosti a pánbíčkářského smýšlení i přesto, že "N-word" tam padá sympaticky často. Nemůžu se ztotožnit s pseudomorálním vyzněním filmu. Navíc snímky z prostředí soudu jsou tak okoukané, že už to bolí a tenhle rozhodně nepatří mezi ty, kterým bych uvěřil. Celé mi to přišlo postavené na hlavu. Nejdříve jsem si pomyslel: "Nemyslí přeci vážně, že ho chtějí osvobodit úplně bez trestu, aniž by ho diagnostikovali za blázna?" Checht. Přitom začátek vypadal slibně, další Schumacherovina ve stylu Volného pádu, říkal jsem si. Ale to bylo jen iluze v samém úvodu. A jaké je ponaučení z filmu? Nakupte zbraně, zabijte, zahrajte na city a pokud jste představitelé menšiny a upozorníte na (ne)rovnoprávnost, třeba vám to projde. Možná jsem moh upozornit na to, že tu vlastně prokecávám příběh, ale ono v tom filmu člověka stejně nic nepřekvapí. (11.09.2008)