Perské lekce

Ukázkový příklad, jak vystihnout atmosféru v nazi camp a neopomenout charaktery postav jak záporných, tak kladných. Vynikající hudební timing i vykreslení osudů. To vše má nezměrnou zásluhu na udržení diváka v napětí s dodatkem o zvrácenosti nacionálního socialismu a snaze přežít za každou cenu. Fantastický Lars Eidinger. 85% (08.05.2024)

Nevim, jak moc a jestli vubec je neco na tomto pribehu pravda. Je zde i nekolik hodne neverohodnych scen, ale jako celek jde o velmi zajimavy film. A to i pres skutecnost, ze z prostredi koncentacnich taboru uz bylo natoceno asi vse... Ale ta predstava, ze nekoho ucim jazyk, ktery si prubezne vymyslim a musim byt krok pred zakem, ktery nesmi nic poznat je silena. Zvlast v takovych podminkach a jeste bez pera a papiru. Pokud teda film nebudete brat prilis vazne, muzu doporucit. Zajimava postava velitele tabora Kocha. (17.01.2024)

Odchycený Žid jménem Gilles se ve válečném roce 1942 vydává za Iráčana, aby neskončil ve spalovně. Živí svými  dokonalými bláboly velitele koncentráku, který má eminentní zájem o lekce perštiny, neb si chce v dohledné době otevřít v Íránu restauraci. A počáteční nedůvěra ze strany velitele se postupně začne přetavovat ve velmi ojedinělé přátelství. Zarazilo mě, že nikoho za celou dobu nenapadlo sehnat perský slovník a ověřit si tak pravost mladíkova překladu. Mladík byl mazaný, vymyšlená slovíčka sestavoval z přesmyček jmen vězňů, přičemž si tak cvičil paměť. V počátečních fázích disponuje film nemalým napětím z prozrazení, prosakovalo to z každé scény, což ovšem postupně začalo uvadat a opadat. Tvůrci totiž vsadili na to, že se nacista může družit s mužem nenáviděné rasy. Tenhle tah působil zkresleně a nevěrohodně. Nacista si následně Žida bere pod svá ochranná křídla. Sice mu preventivně pěstní a kopací formou vyčiní, když mladík ve slabší chvilce neuhlídá pozornost a již použité vymyšlené slovíčko použije pro překlad jiného slova, ovšem to napětí jako struna náhle praskne. Tábor je vyobrazen coby velmi neutěšené místo, naštěstí byli tvůrci příčetní a využívali toho k různým vyhroceným situacím. Gilles je permanentně pronásledován extrémně nedůvěřivým dozorujícím nacistou, náhle je do tábora eskortován nefalšovaný Peršan, přičemž v té chvíli může celá lež vyjít najevo. Scénář vychází ze skutečných událostí a produkčně na něj dohlížel Timur Bekmambetov, což filmu zajistilo jistou úroven zpracování. Film se ale nevyhnul své předvídatelnosti, takže závěr v ničem nepřekvapí. Navíc je nacista Koch vyobrazen coby velmi shovívavý muž, což pochopitelně může obstát leda tak ve filmové podobě. Herecké výkony Nahuela Péreze Biscayarta coby Gillese a Larse Eidingera coby Kocha jsou na patřičné úrovni. Vadim Perelman se režijně snaží bojovat s průhledností a naivitou scénáře Ilji Cofina, napětí a drastičtější scény hlásí svoji přítomnost. Ta nebývalá intenzita nepopsatelného napětí se ale z filmu poznenáhlu vytratila, což trochu srazilo divácký zážitek. 7/10 (19.02.2022)

Za mě je německý snímek 'Perské lekce' poměrně originálním pojetím víceméně klasickýho příběhu na téma židovského holocaustu. Byť jde o mírně patetickej recyklát námětu, který jsme mohli vidět již nesčetněkrát, je nutno na tuto temnou historickou kapitolu neustále upozorňovat – což vyžaduje i nový a stále víc inovativní variace a interpretace, jak daný příběhy vyprávět – a právě 'Perské lekce' tento koncepční potenciál svou nevšední premisou ždímaj na maximum, což se musí cenit.... (03.09.2021)

Židovská tématika bola na plátne rozobraná snáď zo všetkých strán. Raz za čas ale príde niečo nové. Lekcie sú dobrý film, miestami síce čitateľný, ale príbeh je naozaj zaujímavý a vraj podľa skutočnej udalosti. A páčilo sa mi, že Perelman netlačí na pílu (slza sa mi v oku objavila až na záver) a to sa ráta. (02.12.2020)