Alice už tu nebydlí

Scorsesse spúšťa film veľmi prudko, po krásnom štylizovanom prológu prichádza v rýchlom slede turbulentné ťažisko filmu, cez ktoré divák prechádza rýchlo a nárazovo. Začína sa cesta po lacných moteloch, baroch a fast foodoch, potácanie sa po najbežnejších miestach medzi najbežnejšími ľuďmi, celou snímkou prestupuje motív rozpadnutej, alebo nefunkčnej rodiny. Alice Doesn't Live Here Anymore je vo všetkom trení hranice biedy osviežený komickými výstupmi postáv, komika ťaží v chaotických vyústení situácii a preexponovaného vysvetľovania vtipov. Cyklickému scenáru cenáru uškodila akurát scéna s verejným odpúšťaním si uprostred fast foodu s potleskom zákazníkov, vyslovený gýč, inak je Alice vyvážený autentický film, so skvelým hereckým obsadením, spontánneho kočovníctva po najobyčajnejších zákutiach Ameriky v ktorých sa postavy snažia všemožne uchytiť a mať pokoj. (19.04.2013)

Námětově trochu odlišný, stylisticky ale stále ten "stejný" Scorsese. Již úvodními titulky a první scénou ukazuje svou režijní brilantnost, kdy krátkou zmínkou dětství hlavní hrdinky Alice upomíná na klasická 40. léta a jejich uzavřenou formu (formát 4:3), aby pak skokem do 70. let a kamerovou jízdou na domy v Socorru za zvuku All the Way from Memphis od MOTT THE HOOPLE připomněl totální obrat do formy otevřené. Jako v předešlých Scorseseho filmech i zde hraje dominantní roli právě hudební soundtrack, což je ještě umocněno tím, že pro hlavní hrdinku je muzika téměř jediným možným živobytím. Scorsese využívá hudebního podkladu jako důležitého charakteristického prvku oné doby. A tak můžete po několika letech od zhlédnutí zapomenout na dokonalost jednotlivých technických parametrů, stylistickou opojnost či obsahovou mnohovrstevnatost, v hlavě vám ale budou stále znít songy jako The Plea od CHANTELES (Kdo to klepe na moje dveře), Jumpin' Jack Flash od ROLLING STONES (Špinavé ulice) nebo již zmíněný All the Way from Memphis od MOTT THE HOOPLE. (13.02.2011)

Ja fakt nevim, proste jak se mi muze libit film, kde se situace opakujou neustale dokola, neustale se nekdo chova jak kreten a nekdo neustale rve. Jasne, je to Scorsese, takze to je natoceny solidne, i kdyz to misty vypada celkem lacine a hudba je nad ocekavani fajnova, herci jsou taky dobry - mladicka Jodie Foster, u ktery jsem pulku filmu premejslel, jestli ma bejt jeji postava kluk nebo holka, na prvni pohled odlisna role Keitela, kterej se nejdriv chova jak zamilovanej pubertak, ale za chvily uz se zacne projevovat svym obvyklym zpusobem, solidni Kristofferson, kteryho jsem vzdycky povazoval spis za takovyho beckare a tady pritom hraje solidne, no a vsemu vevodi paradni Burstyn, nerek bych vylozene oskarova, ale perfektni. Ale co je to vsechno platny, kdyz je to furt dokola o tom, jak je Alice nestastna, vzdy si najde nejakyho kretena chlapka, neustale pak buli, chova se jak krava, vsichni na sebe rvou a do toho super ultra urvanej a otravnej synacek, kteryho jsem mel chut poradne nakopat. Lepsi 3*. (16.02.2010)

Film nám ukazuje těžký život ženy. Je to určitá obžaloba mužů - manželů. Jsou dominantní, žena je doma a musí poslouchat. Vše je o výchově, pokud v takovém modelu vidíme ideál života. Ale je to výhradně mužský egoistický svět, který nás živí. Krásný příběh, jak se zlomená žena s malým dítětem postaví zpět na nohy a nakonec najde i pravou lásku. Alice (výborná Ellen Burstyn) nikdy neměla štěstí na muže, ale po smrti jejího manžela se musí začít starat sama o sebe a svého malého synka. Cestou naráží na další muže, ale ti ji od mužského pokolení odrazují svou brutalitou a neschopností respektovat ženy jako partnerky více a více. Nádherné drama se zřejmě potřebným happyendem, aby naděje stále zůstávala. (15.06.2009)

Scorseseho film o ženě, se kterou si osud nepěkně pohrává, je rozhodně z režisérského hlediska velice dobře zpracován, herecké výkony jsou také velmi dobré - představitelka hlavní role Ellen Burstyn je výborná, v menších rolích mě pobavil magor Harvey Keitel a mladičká gaunerka Jodie Foster. Ovšem co je to všechno platné, když na mě tento příběh nijak zvlášť nezapůsobil. Přispělo k tomu asi několik věcí, které mi ve filmu vadily - neustálé opakování chyb hlavní hrdinky (zřejmě nezná přísloví "nevstoupíš dvakrát do jedné řeky") a taky ten její spratek - hned bych mu dal tečku! Závěrem musím rozhodně ocenit skvělý výběr hudby - ta do filmu výborně zapadla! (22.08.2011)