Počítání mrtvých

Na tenhle film jsem se díval čistě kvůli hereckému obsazení a režisérovi. Ale bohužel film mě dost zklamal. Nejen, že se zbytečně dlouho táhne, a vy se už asi po půl hodině modlíte, aby to skončilo. Jak tady bylo zmíněno, na tenhle film by se člověk měl koukat buď pod vlivem drog nebo alkoholu. A nejlépe pod vlivem jak alkoholu, tak drog. (26.12.2011)

Scorseseho mám rád, ale tento film bol premňa akési priveľké sústo. Vedel som, že nemám očakávať žiaden oddychový film, avšak tu sa mi zdalo ako keby ani sám Scorsese niekedy vlastne nevedel o čo mu ide. To spôsobilo, že som si v konečnom dôsledku s filmu vlastne nič neodniesol i keď musím povedať, že som uvažoval aj o 4*. V titulkách som bol zvedavý na hudbu Elmera Bernsteina, nakoniec jej tu až tak veľa nie je, avšak Scorseseho voľbu na pesničkový soundtrack je možné naozaj pochváliť. (16.07.2008)

Počítáním mrtvých Martin Scorsese vstoupil na teritorium, kde je jako doma Terry Gilliam - do světa, kde se pohybují postavy vychýlené z normálu, konfrontují se zvláštní charaktery a film charakterizuje divná atmosféra. Po celou dobu máte pocit vyšinutosti, doznívajícího drogového tripu a vyvstává dojem, že jedním z inspiračních zdrojů byl odkaz Timothy Leara. Jak mám Martinovy práce rád, s touhle road movie napříč nočními ulicemi New Yorku s dávno vyhořelým chlápkem, kterému místo krve koluje v žilách roztok alkoholu a amfetaminu, si příliš nevím rady. Na to, abych snímek bral vážně jako drama, je to přestylizované, příliš cool a s řadou prvků, které by se hodily do jiného žánru. Všude tam, kde se zdá, že příběh začíná sestupovat pod povrch věcí, přijde další úlet. Jako zábavná popkulturní jízda to pro změnu troskotá na stereotypu a všudypřítomné depresi. Ke všemu nejsem schopen se s hlavním hrdinou nějak ztotožnit. Když ho ta práce nebaví, tak proč jednoduše nedá výpověď a nevycouve? Celkový dojem: 45 %. (08.10.2017)

Přijde mi, že Scorsese se snaží ve svých dílech zachytávat těžké emoce. Když sem viděl jeho poslední Killers of the Flower Moon, tak v závěru na mě film působil jako satisfakce, zadostiučinění a poukázání na fakt, že Amerika opravdu není zemí zaslíbenou, ale zemí kde má lež hluboce zakořeněno. U Počítání mrtvých mi přijde, že se ani tak nesnažil přiblížit práci záchranné služby, ale spíš zachytit psychologii té práce. Spasitelé, samozvaní ochránci spravedlnosti, alkoholici, lidi co chcou jen přežít službu a jít domů. Mohl bych klidně pokračovat dál. Za mě se mu různorodost lidí, co pracuje ve zdravotnictví podařilo vykreslit perfektně, protože tak to opravdu funguje. Frustrace, ulřímnost zabalená do černého humoru (sestra na recepci). Čím dýl mám od shlédnutí, tím víc ve mě film rezonuje. Komentář dost možná přepracuju. Tenhle film se mi trefil do vkusu. P.S. Zdravotnické postupy ve filmu jsou o něco lepší, než v jiných filmech, bohužel si to Scorsese neuhlídal a pořád je tam potřeba sklouzávat do teatrálnosti. Přitom by to zabralo jen dalších pár sekund. (05.04.2024)

Zvláštní syrový film, kde jsou chlad a odtažitost součástí příběhu. Unavené noci, jedna za druhou, zachraňování opilců, násilníků, nebezpečný a uboze placený job saniťáků, absence iluzí o "poslání", rutina a setrvačnost. A do té tmy zabliká světýlko - Patricia Arquette. Není to film na relax, spíš přivodí depresi, ale stojí za to dát mu šanci. (13.07.2005)