Mys hrůzy

Už úvodní záběr na De Nirovu kérku na vymakaném těle dává tušit, že se dočkáme něčeho zajímavého. Scorsese se opět pochlapil a jeho remake strčí černobílého předchůdce hravě do kapsy. Vyplatí se vidět, už jenom kvůli scéně, kdy De Niro jako údajný bohémský učitel svádí Julliete Lewisovou - to co ona předvádí, to je famózní herecký koncert. Dal bych i za pět, ale konec je bohužel blbej, klasicky hollywoodsky natahovanej. (11.05.2003)

Tak takhle nějak si představuji OPRAVDOVÝ thriller. Cape Fear má všechno, co od něj divák čeká. Krom povinné zajímavé zápletky a smypatických postav však nabízí ještě mnohem víc. Martin Scorsese přesně ví, čím zapůsobit a přesto nebo právě proto, že neporušuje hranice žánru zůstává divák přikován k obrazovce až do samotného konce. Začne to vlastně celkem normálně, ale nenechte se zmást, Cape Fear vám ukáže, co znamená ona gradace děje. Postavy nepostrádají vývoj, ba dokonce každou chvilku se dozvídáme více o jejich niterných pocitech, mění se zcela logicky, poodkrývají své pravé Já. Stejně je na tom i příběh, zpočátku nevinné vyhrožování se pomalu mění až se dostaneme do nervy drásajícího finále. Každá minuta tu má divákovi co nabídnout. A herci? Ano, i ti jsou báječní, ale kdo čekal něco jiného? [TOP 19/14 86%] (13.03.2007)

Pro ty, kteří znají obě verze příběhu je hodně těžké nesrovnávat. Musím se přiznat, že malinko straním jednoznačněji vyznívající předloze, která je učebnicovým příkladem klasického thrilleru. Scorsese tímto vzorcem ne zrovna pohrdl, ale rozhodl se základní téma filmu zkomplikovat, tím, že trošku zamlží rozdíl mezi dobrem a zlem, spravedlností a šílenstvím a z nekomplikovaného thrilleru udělá thriller psychologický... Sam Bowden už není tím stoprocentním klaďasem, otcem nevinné rodiny, kterou zcela poprávu brání před iracionálně se mstícím, pološíleným zločincem Cadym. Nick Nolte má své stíny minulosti, stejně jako De Niro vás v některých pasážích téměř přesvědčí, že si vlastně svou krutou pomstu zaslouží. Pokud Scorseseho verze v něčem jednoznačně předčí klasickou předlohu je tím něčím výkon Roberta De Nira, který v úloze Maxe Cadyho starší Mitchumovo ztvárnění (také výtečné) překonává o několik koňských délek. On je tou nejsilnější zbraní filmu. Závěrečná scéna na rozbouřené řece sice zaváněla poměrně jasným symbolismem, ale přesto se mi k celému filmu jaksi nehodila, připadalo mi, jako by ho trochu shazovala... Ale to je jen můj osobní problém. 80% (24.01.2007)

Viděl jsem i originál a tento remake ho rozhodně převyšuje. Ten byl totiž černobílý i v charakterech - Nolte tady už není tím jednoznačně kladným hrdinou jako Peck - i on má trochu černé svědomí. Vedle skvělého DeNira se mi moc líbili i ostatní herci. Herrmannova hudba je prostě geniální. Závěr mi nevadí, ale je pravda, že De Niro má asi 10 životů. (07.06.2003)

Scénář: Wesley Strick, James R. Webb .. "Věřím v jednoho Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, všeho viditelného i neviditelného. Věřím v jednoho Pána, Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího, který se zrodil z Otce přede všemi věky: Bůh z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha, zrozený, nestvořený, jedné podstaty s Otcem: skrze něho všechno je stvořeno. On pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe. Skrze Ducha svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem. Byl za nás ukřižován, za dnů Poncia Piláta byl umučen a pohřben. Třetího dne vstal z mrtvých podle Písma. Vstoupil do nebe, sedí po pravici Otce. A znovu přijde, ve slávě, soudit živé i mrtvé a jeho království bude bez konce. Věřím v Ducha svatého, pána a dárce života, který z Otce i Syna vychází, s Otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován a mluvil ústy proroků. Věřím v jednu, svatou, všeobecnou, apoštolskou církev. Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů. Očekávám vzkříšení mrtvých a život budoucího věku." . . . . . Nechtějte být v kůži právníka s rodinnou, který negramotnému a sexuálně narušenému jedinci stopí v případu znásilnění důkaz díky němuž se mohl vyhnout lochu. Ve vězení je totiž spousta času na učení se špatných i dobrých věcí. Třeba práva, náboženství, psychologie a jednou vás třeba propustí, takže nechybí motivace a pak? Zosobněná hrůza přichází! Zajímavý příběh se pod režijní taktovkou Martina Scorsese mění v nesnadno zapomenutelnou podívanou, plnou zvláštních kamerových nájezdů, velmi přesné hudby a trochu nevěrohodného konce. Robert De Niro je ve formě a roli si vyloženě užívá a jeden z jeho „objektů zájmu“, mladičká Juliette Lewis, je jednoduše a ve všech směrech úžasná!!. PS: původní film neznám. (09.09.2005)