Casino

Další Scorseseho promyšlený exkurz do určitého uzavřeného světa. Spolu se scénáristou a romanopiscem Nicholasem Pileggim vyprávějí o lidech, kteří jsou ke konci svého honu za prachama a požitky už jen směšní. Dost mi to připomnělo Vlka z Wall Street. Tři hodiny opravdu nejsou skoro nic, paradoxně je snímek často tolik nabit dějem, že divák nestíhá sledovat vše. S tou psychologickou propracovaností bych si nebyl tak jist, tvůrci se moc nevěnovali tomu, jak události působily na Rothsteinovu dceru, což by mě dost zajímalo. (23.10.2017)

9 / 10 Scorseseho chirurgicky presná pitva amerického sna za pomoci hereckého ansámblu najvyššej akosti, opantávajúcich, dlhých záberov a raketového strihu je pútavá do začiatku do konca a to aj napriek svojej trochu rozvláčnej stopáži. Nepopieram, určitý pocit déjà vu je namieste, čo však ako výčitka neobstojí ani zďaleka. A tak na chvíľu zabudnite na to, že Pán Režisér už podobných filmov natočil za tucet, vyberte si z účtu tučnú hotovosť a vstúpte do Kasína - verte mi, na tento pobyt len tak ľahko nezabudnete. Teda za predpokladu, že nie ste na Čiernej listine spolu s Al Caponem. (18.02.2006)

"Doma by mě za to, co dělám, dali do basy. Tady za to dostávám ocenění." Asi pětkrát jsem u Casina smazala komentář, asi popáté ho vymýšlím znovu. Ať už totiž napíšu cokoliv, mám pocit, že to nikdy nedokáže vystihnout, jaký tento film je. Ano je to příběh o moci, nedůvěře, lásce, gamblingu, násilí, penězích a obyčejném muži, který jako jeden z posledních dostal příležitost stanout v čele velkého podniku ve Vegas. Je to příběh založený na skutečném životním osudu několika lidí. Je to příběh o casinu ovládaném mafií a o veškeré nezákonné činnosti, která se odehrává v jeho zákulisí. Je to příběh narvaný extra zajímavými postavičkami, od velkého šéfa Ace s tváří Roberta De Nira, kterému i přesto, že by vás za pár ukradnutých žetonů nechal zmrzačit, prostě nemůžete nefandit, přes agresivního zabijáka Nickyho v podání Joa Pesciho až po mrchu Ginger ztvárněnou Sharon Stone. Je to vůbec jedna z nejepičtějčích gangsterek, kde tři hodiny nejsou zdaleka tak dlouhé, jak by se mohlo zdát. Je to taky mistrovské dílo Martina Scorseseho, který podle mě dokázal najít tu citlivou hranici mezi tím být znamenitím vypravěčem (jako v 70. letech) a mimořádně koukatelným, až zkomerčnělým režisérem (jak ho známe dnes). Je to krimi, je to drama, je to thriller a je to také jeden z mnoha filmů, který si můžete pustit dvacetkrát a i po jednadvacáté z něj budete uchváceni. Je to film s obrovskou koncentrací žluté barvy v záběru, která tam i s těmi věčně blikajícími nápisy, obrovskými hotely a kontrastní nekonečnou pouští, kde je podle Pesciho zahrabáno mnoho problémů, neuvěřitelně sedí. Je to příběh balancující na hraně obsáhlé fresky a silného osobního dramatu, který je podbarven výborným soundtrackem. Jednoduše řečeno, je to nejen jedna z nejlepších gangsterek, ale i jeden z nejlepších filmů vůbec. "Šéf casina a jeho žena byli zavraždění. Poldové vyslýchali Nicka. Zabásli dealera ze Scirocca, vyslýchali Nicka. Našli mrtvoly v kufru od auta, vyslýchali Nicka. Právníka, vyslýchali Nicka. A když se začali pohřešovat neplatiči dluhů, Nicky byl v každejch novinách." Hm. A stejně ani tento popis nevystihuje to, co bych chtěla o Casinu napsat. (11.12.2007)

Organizovaný zločin v kasinu je technologický proces. Kamera švenkuje po cestě peněz, z automatických sčítaček do účtárny, do kufříků a k šéfům. Větší vzdálenosti překlene střihem. Výrobní prostředky: hrací automaty, ruleta, karty. Seznam položek a činností... Organizovaný zločin v kasinu je firma s jemně strukturovanou a dobře definovanou hierarchií. Kamera hledá obličeje krupiérů, jejich šéfů, šéfů šéfů, šéfů šéfů šéfů, končí de Nirem a vševidoucím okem. Zločin má své "mateřské a dceřinné firmy"... Organizovaný zločin v kasinu je manažerská záležitost. Řídí se z pracovních obědů, kanceláří a "valných hromad"... Organizovaný zločin v kasinu je jazzový rytmus, svižný, promyšlený, brilantní a přece pln improvizace... Organizovaný zločin v kasinu je televizní estráda plná lesku, pozlátek, světelných show a nevkusných hudebních a tanečních čísel... Organizovaný zločin je násilí - tvůrce i ničitel kapitálu. Organizovaný zločin je pěst, tužka, basebalová pálka či bouchačka Joe Pesciho... Organizovaný zločin je soukolí, stroj - a do stroje city nepatří... Organizovaný zločin v kasinu je Casino... Jenže! Kam se vyvinul od Kmotra organizovaný zločin ve filmu? Nabral na tempu, nabral na tempu, nabral na tempu... Proč třebas stále platí "čím vyšší šéf, tím méně přímé vyjadřování"? Protože se na to těšíme a tak se nám autoři zavděčí? Proč stále platí Vzestup --> Žena --> Pád? Proč zločinec je kůl a poctivec nudař, srab a vůl? Já vím... líp se na to kouká. Ale ne každému. Slabé ****. (11.12.2010)

Zaplatím cokoliv - dokonce více než královské výkupné - sedm třínožek na oheň, deset zlatých prutů, dvacet třpytivých kotlů, tucet hřebců, sedm krásných žen a nevzpomínám si, co ještě - možná vrabce na střeše, ale ať mi nikdo netvrdí, že Casino nejsou doslova zkopírovaní Mafiáni. Se vším všudy. Opět tu máme sociální atributy privilegované společnosti (tzv. vydělení lidské polis na ty, co maj koule, a na ty, co jezděj po ránu metrem do fachby), stejné herce, voice-over, preciznost, zlom uprostřed notoricky plujícího děje a podobně a tak dále. Krom toho se zde spojily dvě nepříjemnosti - neochota Scorseseho střihat (už na projekcích Mafiánů se diváci ošívali, proto bylo třeba editováním děj popohnat) a slabší příběh (chtělo připsat další postavu typu Ray Liotta, nebo předepnout betonářskou výztuží dramatický oblouk). (14.11.2007)