Režie:
Martin ScorseseScénář:
Paul D. ZimmermanKamera:
Fred SchulerHudba:
Robbie RobertsonHrají:
Robert De Niro, Jerry Lewis, Diahnne Abbott, Sandra Bernhard, Shelley Hack, Catherine Scorsese, Liza Minnelli, Mary Elizabeth Mastrantonio (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Rupert Pupkin (Robert De Niro) je komik, který je přesvědčený o genialitě svého talentu, přestože nikdy nevystupoval a názor na jeho talent s ním nikdo nesdílí. Rupert je posedlý myšlenkou vystupovat v televizi. Když se seznámí se slavným komikem Jerrym Langfordem (Jerry Lewis) nabude přesvědčení, že mu tato hvězda dopomůže ke slávě. Jerry Ruperta odmítá, a tím pro něj začíná noční můra, neboť Rupert se neštítí ničeho na cestě ke svému cíli. Začíná Rupertova bezohledná hra pronásledování, vydírání a nakonec i únos... (Fine Production)
(více)Recenze (228)
Asi jediný film ve filmografii Martina Scorseseho, kde hlavní hrdina není něčím nadaný, protože Rupert Pupkin je úplně mimo. Rupert v podání skvěle hrajícího Roberta De Nira touží stát se uznávaným bavičem. ,,Ne" nebere jako odpověď a každý neúspěch si ve svých myšlenkách dokáže přetvořit na něco úplně jiného. Nakonec se rozhodne unést známého komika a svojí šanci si vydobýt. Nezáleží jak, ale hlavně když se člověk prosadí. Tak nějak jsem soucítil s postavou Jerryho Lewise a myslím si, že už se nebudu tolik divit, když si nějaká slavná osobnost nakopne sem tam nějakého fotografa. I přes De Nirova psychouše a Scorseseho režii musím dát jen 3*, protože to místy byla celkem nuda. ()
Pre mňa film, v ktorom som naplno docenil spoluprácu Scorsese-De Niro a jedna z najzábavnejších komédií, aké som kedy videl. Pupkinova neodbytnosť je neodolatelná, De Niro má výrazný komediálny talent, ktorý bohužial pri komédiách typu Analyzuj a Foter je lotor vobec nezužitkoval. Film je v dnešnom nášupe reality show a ich non-brain superstars maximálne aktuálny. V mojom rebríčku jeden z Kráľov komédie. ()
Je to vtom, že se podívám na svůj život, na všechny ty hrozný věcí...A udělám z nich fór. Tak zhlédnutí tohoto kousku pro mě je určitě pozdní vánoční dárek! Tentokrát budu osobnější (ale nebojte, vyprávění o tom, jak se mi ztratilo mé oblíbené pyžamo si nechám až na pamětí). Jako člověk, který ještě doteď ,,žije´´ z moderování pár vánočních koncertů v ZUŠ, a kdyby na to měl talent, tak by se klidně chtěl živit jako komik (například právě vystupováním se stand upy), je zamilovaný do Šáši Krustyho a tento podzim jsem na YT opožděné docela sjížděl některé povedenější výstupy našeho Pavláska, si velmi cením tématu tohoto filmu. Bavil by mě asi i ,,jen´´ film o komicích, ale tohle je rovnou o snaživém chlápkovi, co se snaží v komediálním světe teprve prosadit, a je sám přesvědčený o své vlastní neskonalé vtipnosti. Zpočátku mi onen Rupert Pupkin přišel jako v pohodě sympatický týpek. Jeho zápal pro věc byl obdivuhodný. Dojemné bylo i jeho upřímné fanouškovství, když například známé na večeři ukazoval autogramy známých osobností. Taková postava je možná naivní, ale zdánlivě morálně čistá, a vyvolávající soucit....v mém případě určitě i souznění a celý ten námět s touhou setkat se s oblíbenou hvězdou byl super. Od zvratu s únosem se to odklonilo trochu jinam, ale to už jsem to bral tak, že prostě sleduji bláznivé vystoupení, studii posedlosti, a zdánlivě milý Pupkin mi sympatický být přestávat, ba se zvrhl v hotového šílence a odstrašujícího sociopata mimo realitu. Alele zábavné bylo, jak nikdy přešlo předem odhadnout, jak se zachová, a jak šel film dál ke svému trpkému poselství ,,Co všechno musí člověk udělat aby došel ke svému slavnému večeru.´´ . Máme před silvestrem a já se se u téhle show prostě hlavně bavil....jako bych byl v první řadě.:D Užíval si komediální prostředí, užíval si celý film. A to z toho vlastně v zásadě docela mrazí a je opravdu šílené si uvědomit to poselství, které stojí na tom, že Pupkin musel udělat zločin, aby si ho společnost všimla. Fakt nářez po všech směrech a sofistikovaná komedie, která drsně pranýřuje celou společnost lačnící po podobných úmělých celebritách, hvězdičkách přes noc, s kontrovérzními příběhy... Mystifikační, takřka ciimrmanovský závěr tomu dodal korunu. Scorsesesovy mafiánské a gansterské filmy neznám, ale tímto výletem do pro něj zřejmě jiného typu filmu udělal dobře. Robert de Niro se do svého Pupkina skvěle převtělil. A celý ten příběh jednoho zápáleného blázna v komedionálno-showbyznysnovém prostředí mi hodně sedl, doslova jsem měl z takového námětu radost, a v budoucnu bych rád viděl další filmy o komicích (ať už úspěšných, nebo neúspěsných.) Trochu mi jen vadily některé scény s Pupkinovou kudrnátou známou, a místo nich jsem čekal, kdy konečně Pupkin předvede nějaké číslo. A nakonec jsem se alespoň jednoho dočkal, a musím dát pět. Vskutku výjimečný film. Nezapomutelná věta na závěr: Lepší být králem na jednu noc, než nýmandem po celý život.❤ ()
Nedoceněný, asi až moc jiný... Jízlivý snímek byl ze strany Martina Scorseseho v jistém směru hazardní podnik. Přiměl ho představit jinou podobu „špinavých ulic“ (špína není na ulici, kde se lidé ušpiní, neboť lidé ulici špiní) a pokaždé výrazný projev Roberta De Nira vést do vyloženě sebeshazujících poloh. Jeho Pupkin není odporný charakter v autoritářském významu toho slova, daleko spíše zoufalcem, u kterého provokuje hlavně neústupná tupost, s jakou prosazuje velikášské záměry. Scorsese podřídil vizuální stránku odlehčené stylizaci první poloviny, v níž průběh do té doby jednoznačné zápletky s přemírou dialogů nedovoluje ani pro autora tak typické hudební výplně. Experimenty však neopouští, kupříkladu Pupkinovo nacvičování výstupu zamrazí čistě subjektivním vstupem do jinak neuchopitelné mysli. Důležitý je moment Pupkinových objektivně prezentovaných představ, ukazujících se vzápětí jako liché (tj. subjektivní, zase tato hra). Souvisí to s náhlým přechodem do ještě vyhrocenější druhé poloviny, vystavující stále se rozšiřující konglomerát pokleslé zábavy na tak trapný odiv, že se té trapnosti nejde nesmát. To už nejsou toliko média, hvězdy a idoly, čili tvůrci, ale také konzumenti. Zásadní je divácký přístup – vcelku nečekaný závěr vychází s posedlosti kultem hvězd v určité míře. Nadto předestírá, jak laxní je v životě posuzování určitých lidí (ve filmu postav) na základě útržků a prvotních dojmů, vyplívajících zde s autorem předložených událostí. Divák má vlastně přejímat směrem k Pupkinovi rétoriku velkých šéfů obrazovky a mistrovství Scorseseho spočívá v několikerém přehazování „objektivního“ přístupu. Moc se mi líbí ono vrstvení, ve světě televize, kde vítězí okamžik, není vůbec nemístné. ()
Úžasný Robert De Niro a neméně úžasná Scorseseho režie, která různými fígly hravě docílila toho, že jsem od scény večere Pupkina a Langforda neměl jistotu, co je realita a co představa. Film navíc celou dobu nádherně balancuje mezi dramatem a černou komedií, a tak může dopadnout prakticky jakkoliv. Jsem rád, že jsem Krále komedie konečně viděl. Proč ho naši distributoři dodnes ignorují, nechápu. ()
Galerie (86)
Photo © Twentieth Century-Fox Film Corporation
![Král komedie - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/161/431/161431322_5373d2.png)
Zajímavosti (32)
- Meryl Streep odmítla roli Sandry Bernhard. (Kulmon)
- Když Jerry Langford jde po ulici, je zastaven telefonující ženou. Když Jerry odmítne mluvit s ženou na telefonu, dáma mu řekne, že doufá, že dostane rakovinu. Tento incident se ve skutečnosti stal Jerrymu Lewisovi. (Kulmon)
- Martin Scorsese ve své knize „Scorsese on Scorsese“ prozradil, že Robert De Niro v přípravě na roli posedlého fanouška Ruperta zvolil neobvyklou taktiku – začal stalkovat své vlastní stalkery a fanoušky, kteří za ním neustále dolézali kvůli autogramům, a vyptával se jich na dlouhé série otázek. (DavePave)
Reklama