Král komedie

Tak trochu jiný Scorseseho snímek s tradičně nezapomenutelným (a opět zcela jiným) De Nirem v roli neúspěšného stand-up baviče ve středních letech. Scorsese zdatně kombinuje výplody Pumpkinovy psychózy s realitou, takže se ani nedivíte, proč je Robert tak skálopevně přesvědčen, že je s televizní celebritou velký kamarád. O ději nemá smysl mnoho prozrazovat, ale nejde v něm pouze o nahlédnutí do zákulisí televizního showbyznysu, jak by se mohlo zpočátku zdát. Pokud si k snímku v poněkud zmatečném začátku najdete cestu, tak výsledek nezklame. A ještě vám bude v hlavě nějakou dobu vrtat nádherný "happy-end". (11.01.2007)

Povedený v celku jednoduchý film. Robert de Niro v roly vtipálka, tak to jsem ještě neviděl, drsňácké role mu sedí více. Velice se mi líbil scénář, ale film byl na něj moc dlouhý. Mě tento typ show moc nezaujal, Scorsese točí mnohem lepší filmy s de Nirem. Ukázal nám, že když něco opravdu chcemem tak to jde. (11.01.2007)

Nemam rad ranne Scorseseho filmy kvôly ich pomalemu tempu a tak mi tento film dlho unikal a pritom to bola velka chyba. Je to fakt skvela tragikomedia o fanatickom fanusikovi v podani famozneho De Nira. Nastastie tentokrat svoju postavu nepojal ako nejakeho nasilneho magora, ale ako prakticky neskodneho naivneho blbca. Hlavne v prvej polovici filmu bol tak otravny az bol zabavny a zaroven miestami pôsobil smutne. Bohuzial v druhej polovici filmu, akonahle dôjde k unosu, tak väcsi priestor dostane aj dalsia postava zfanatizovanej fanynky, ktora mi pripadala zbytocna a tak nejak naviac. Cele to ale nastastie vynahradzuje skvely zaver, takze v mojich ociach tento malo znamy Scorseseho film patri k jeho lepsim. A Scorseseho cameo je roztomile. :) 7/10. (30.08.2015)

Martin Scorsese ve svých filmech většinou ukazuje nezáviděníhodný osud člověka, který převyšuje své okolí a potýká se s problémy vlastní seberealizace a smyslu svého konání (Zuřící býk, Poslední pokušení Krista). Podobně rád Forman vypráví o géniích nepochopených svým okolím (Amadeus, Muž na měsíci). Kam se ale poděl příběh mnohem častější, obyčejnější a nám všem mnohem bližší? Kam se poděl příběh nenadaného, ale zoufale o svém talentu nepochybujícího, individua, které by hrozně rádo dostoupalo svých vysněných výšin? Napadá mě snad jen Čapkův Život a dílo skladatele Foltýna. No, pochopitelně. Režiséři samozřejmě točí o tom, co je zajímá, trápí, a k čemu mají blízko. A kdyby jim skutečně scházel talent, nikdy bychom se s jejich díly nesetkali, anebo pokud jim talent opravdu chybí a oni se nějakým omylem dostali až za kameru, zase si tento nedostatek rozhodně neuvědomí a ani je nenapadne, aby se něčím takovým zabývali. Proto jsem s nadšením přivítal Krále komedie, když jsem vycítil, že by mohl tento problém řešit (Přece jenom myslím, že jsem dosáhl sebeuvědomění alespoň na úrovni Gavrily Ardalionoviče). Scorsese si však ze mě a z podobných průměrných nýmandů škaredě vystřelil a ukázal, že když ne komik, alespoň psychopat může být každý. Stokrát mu za to hanba!!! (25.12.2004)

Byl jsem opravdu zvědavej, jak se Robert De Niro s rolí neúspěšnýho komika vypořádal, takže jsem u televize vydržel až dlouho do noci. A rozhodně to stálo za to, protože Robert to zvládnul na jedničku. Král komedie Rupert Pupkin mě chvílema fakt dostával. Zejména části filmu, kdy si doma trénuje svoje výstupy a řve na něj jeho matka a nebo se snaží neodbytně sjednat schůzku se svym idolem, byly super. Jenom je škoda, že všechny vedlejší postavy byly naprosto nezajímavý. Jak neni na scéně Pupkin, je to nuda. Přesto dávám 4 hvězdičky, protože se mi líbilo motto "Lepší být za krále na jednu noc, než za blba celej život.". (26.08.2008)