Reklama

Reklama

Známý americký režisér Martin Scorsese nedělá jen filmy o gangsterech. Devět let po kontroverzním Posledním pokušení Krista natočil snímek o dětství a mládí jiné božské bytosti: o nositeli Nobelovy ceny míru, čtrnáctém dalajlamovi. Příběh začíná po smrti třináctého dalajlamy v roce 1933, kdy se vydali tibetští mnichové hledat jeho nové převtělení. Jeden z nich jej objeví po čtyřech letech v čínské provincii Čching-chej blízko tibetských hranic. Je to svéhlavý dvouletý chlapec, žijící v početné chudé rodině. Malý kluk podle mnicha projevuje nesporné příznaky svědčící o jeho božskosti. Po rozloučení s rodinou se ocitá v temném paláci Potala v Lhase. Obklopen sluhy, učenými mnichy a členy vlády vyrůstá v izolaci od okolního světa a je zasvěcován do tajů víry. Jen zřídkakdy se může uvolnit v zahradách letního sídla. Až mnohem později objeví v Potale věci ze Západu po osvíceném předchůdci. S některými civilizačními „vymoženostmi“ se rozšiřuje dalajlamův obzor a narůstají jeho vědomosti o světě za hranicemi Tibetu. Po ustavení komunistického režimu prohlásí Mao Ce-tung životní zájem lidové revoluce na sjednocení země, k níž musí patřit i Tibet. Následují historické události, jež zcela rozvrátí po staletí trvající teokracii a jež vedou v roce 1959 k nucené emigraci čtyřiadvacetiletého dalajlamy… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (228)

Maq 

všechny recenze uživatele

Tenhle film sere mramor. Je to autorizovaná biografie mládenečka se stříbrnou lžičkou v prdýlce. O životě Tibeťanů neříká nic. Sled aranžovaných scenérií nevyvolává žádný pocit, navíc otravuje nevkusná a pitomá hudba Phila Glasse. --- Nic nepotřebujeme méně než připomínat si tragédii Tibeťanů. Ví o ní každý. Dalajláma je popkulturní hvězdou prvního řádu. Tisíce salónních radikálů celého Západu mají jeho obrázky nad postelí, po tuctech pálí vonné tyčinky, horují pro vegetariánství, propagují nenásilí ke všemu od kosatky po virus eboly a příležitostně flirtují s buddhismem, ať už si pod tím představují cokoli, protože normálně vyznávají Maovo „náboženství je jed“. (Podobně mylné je nadšení pro krásy Tibetu vyjádřené mnoha zdejšími uživateli: točilo se v Kanadě a v Maroku.) --- Popularita Tibetu se neodvíjí od jeho znásilnění, nýbrž od jeho mystické, a povýtce mýtické, pověsti. Znásilněných národů je spousta. Třeba jen v Číně: kolik obdivovatelů Jeho Svatosti dokáže jmenovat, tím méně vybavit si něco z kultury a dějin národů žijících na severozápad, severovýchod a jihovýchod od Tibeťanů? A přitom Ujgurové, Mongolové, Iové, Hmongové, Čuangové a další mají s maoismem a čínským šovinismem zkušenosti velmi podobné. Neštěkne po nich ani pes. --- Vlastně nemáme šanci se dozvědět, jakým člověkem dalajláma skutečně je. Jsem ochoten připustit, že v osobním životě je to příjemný a kultivovaný chlapík, i když pravdu v tomto ohledu se od žádného Ládi Špačka určitě nedovíme. Zaslouží politování za to, že nikdy neměl příležitost jednat ze své svobodné vůle. Nikdo neví, co by dělal. Že to s takovým profilem dotáhl až na Nobelovu cenu, to jen ukazuje, jak slabomyslně své ikony volíme. ()

marhoul 

všechny recenze uživatele

Současný tibetský Dalajláma je pro mě persona, kterou obdivuji a chápu jako jednu z nejvlivnějších osobností minulého a současného století. A nejsem budhistka. Zajímá mě vše kolem tohoto sympatického pána a líbí se mi, jaký film o něm Martin Scorsese natočil. Líbí se mi jako celek, nenašla jsem v něm slabších míst, ale je pravda, že jsem ani chyby hledat nechtěla. :) Tibetu bych přála, aby nebyl v područí čínského draka a Dalajlámovi šťastný návrat do chrámů, které kdysi obýval. Já vím, zase jsem naivní... ()

Reklama

danliofer 

všechny recenze uživatele

Tento snímek je z kategorie filmů "na jedno téma různý pohled". Mám tím na mysli srovnání Kunduna se Sedmi lety v Tibetu. Oba dva silné a přesto se mi Kundun dostal hlouběji pod kůži. Možná je to dáno i minimalistickou hudbou Philipa Glasse, která z filmu činí nejen filmový, ale i hudební zážitek; snad i tím, že mu nevévodí, ale cyklicky podtrhuje jednotlivé scény. Tak jako se opakuje běh žití, tak se opakují i minimalistické tóny Glassovy hudby. Možná i proto mi krásně souzněla s buddhistickým poselstvím celého snímku. ()

daEmoNickY odpad!

všechny recenze uživatele

Cetl nekdo Tibetskou Knihu Mrtvych? Snad jim Cinani prinesli trochu toho rozumu do hlav. At je film jakkoli dobre zvladnuty, tibetska kultura je postradatelna. Tim spis, ze se sklada z nekolika odvetvi a ruzne smisenych nabozenskych vetvi, takze nema vlastni nazor. "Vidis to moc cerne" Ty pisecny koberce jsou sice fajn, ale nejak to nestaci. "Mozna to precejen neni tak spatne. Narod zijici poklidne bez vyraznych pri. Na nikoho neutoci a ani vrazdy ci loupeze nemaji." Rika kdo? Martin Scorsese a Dalajlama? Smarja hochu, ty se konecne prober. Americti Indiani byli (snad) jedini, kteri stali za nezniceni. Posud sam : .1. Vsechny bytosti trpi. [ Dejme tomu. A?] ........................ 2. Duvodem utrpeni je lpeni na vecech, nelpeni na vecech, zniceni, stvoreni .... [ Takze vpodstate uplne vsechno. Mno, jsou lidi co bolest citit nemohou a jsou lidi, ktere podobne veci tesi. Navic bolest je zdravy zpusob jak telo rika "tohle ne, sefe". ] ........................ 3. Behem zivota sbirat plus a minus bodiky do karmy, podle toho zdali jsi se choval hezky ci osklive. Po smrti se bodiky sectou a pri kladnem poctu se stanes jednim z ( bohem, polobohem, clovekem ) pri zapornem jednim z (kdosi v Pekle, duch, zvire). [ Co bude, kdyz budes mit 0 jsem se nikde nedocetl. Dalsim problemem je kolik bodu staci na jake prevteleni (coz urcite poresili) a kolik bodu za co dostanu a kde si to mam overit svoji "bilanci". ] ........................ 4. Abys ses vyvaroval znovuvskriseni (reinkarnace), tak musis pochopit duvod utrpeni. Osvobozeni od reinkarnace se rika Nirvana. [ a) Ten duvod ... neco mi to rika ... pockat ... co ze je napsano v bode 2 ? b) Proc bych se mel chtit vyvarovat ... aha kvuli utrpeni ... no jo ale to byl predpoklad, ktery nikdo nejak zvlast nedokazal ... nevermind ] ........................ 5. Muzes se taky na pochopeni pomoci bodu 4 "zvysoka vysrat" a misto toho si muzes vybrat nahradni zpusob ziskani Nirvany mezi 1) odrikavat, co ti rika ucitel 2) jist svata jidla a pit svate napoje 3) sahat na svate veci 4) nosit svate veci 5) koukat na svate veci ........................ 6. Dosahnout Nirvany muzes nejenom jako mrtvy, kteremu knez predrikava nad "umrlcim lozem" co ma delat, ale i tim ze budes mrtvy a knez to bude predrikavat nejakemu tvemu znamemu. Anebo ze by to bylo o tom, ze nepujdes do pekla? Sorry, ale ja jsem se moc daleko v te knizce nedostal a je mi to "rovno". ()

ORIN 

všechny recenze uživatele

Film o vnitřní i vnější izolaci (člověka/národa), čistých ideálech i naivitě a o plynutí času, kdy se akt agrese jeví dříve či později jako nevyhnutelný. Těžko lze postavě Dalajlámy vyčítat pasivitu, která vlastně vychází z podstaty jeho vlastní existence tibetského duchovního vůdce. Výjimečná kamera Rogera Deakinse a hudba Philipa Glasse. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (7)

  • Martin Scorsese film věnoval své matce Catherine Scorseseové, která zemřela před natáčením filmu, protože "dalajláma představuje bezpodmínečnou lásku a moje matka pro mě byla nejbližší osobou s tímto druhem lásky". (Kulmon)
  • Philip Glass, který k filmu složil hudbu, je známým zastáncem tibetské nezávislosti. Dokonce je i spoluzakladatelem Tibetského domu v New Yorku. (Brousitch)
  • Natáčení v Tibetu nebylo možné. Místo toho se natáčelo v Maroku. (Kulmon)

Reklama

Reklama