1492: Dobytí ráje

Ten film je veľmi povrchný. Určitá snaha o presahy kultúr je síce naznačená ale tak po americky, úsmevne. Na to o akú tému ide, je príbeh podaný celkom šablónovito. A bez výraznejšej snahy o presahy. Aspoň v kontexte súčasnej doby. Myslím si, že takýto film bol v dobe svojho vzniku viac ako dostačujúci. Ale moc pitvať to nechcem. Pozerá sa na to dobre. Neustále sa tam niečo deje. Oceňujem, že sa to dotýka viacerých aspektov Kolumbovho života. Niektoré scény stretu medzi domorodcami a kolonizátormi sú pekne krvavé. A má to skvelú výpravu, parádneho Gerarda a atmosférického Vangelisa. Koniec hodnotím celkom pozitívne. Čakal som podstatne horšiu vec. A hoci to má pre mňa množstvo chýb, užil som si to. A som rád, že som to videl. Preto tá štvrtá, hoci trošku neistá, hviezda. (09.11.2021)

Je to dlouhé, místy nudné a přesto je to fantastická záležitost s nezapomenutelnou hudbou. A to Vangelise, krále elektronické syntetyzátorové hudby jinak nemusím. Bylo to skutečně dobytí ráje, od těch časů už Nový svět začal být zcela jiný. Španělé, Portugalci, Angličané, Francouzi... každý si chtěl urvat kus... * * * * (28.10.2014)

Nepříliš divácky atraktivní zpracování obrovské historické události. Mám takový neblahý pocit, že na tomto snímku je bezpochyby nejlepší Vangelisova hudba, která naprosto převyšuje všechno ostatní a bez ní by byl snímek úplně někde jinde. Kdykoli jsem uslyšel božskou ústřední melodii, tak se mi objevila husí kůže. Vzhledem k obsahu mi přišla stopáž snímku k uzoufání dlouhá. Ani ten Depardieu mi v roli Colomba úplně neseděl. Většinu stopáže jsem se tedy pouze lehce nudil. Několik působivých míst celkový dojem vyloženě nespasí. Žalostně mi zde scházely jakékoli emoce. Lepší 2 kousky. (07.07.2018)

Za tímto filmem je třeba hledat trošku něco jiného než třeskutou akci a vybroušené dialogy. Tady jde především o obsah a náplň. 1492 byl dobrým rokem. Příběh notoricky známý, přesto ta hudba a ta výprava, ty záběry. Děkuju Ridley! Nikomu jinému než tobě bych tuto látku nesvěřil. Michael Wincott jako už asi po milionté stále stejně slizký. (18.06.2011)

1492 jsem celou dobu považoval za jeden ze Scottových ranějších všeobecně uznávaných historicko-filmových vrcholů, o jehož kvalitách panuje všeobecná shoda. Asi za to mohlo tehdejší velkolepé pokrytí filmu v časopisu Cinema, v jeho stránkách jsem proležel značnou část dětství a přemýšlel o tom, jaké ty filmy asi musí být a pak také úseky filmu, co jsem jako malý spatřil, když to dávali někde v televizi a mně to dle nich přišlo zvláštně pomalé, dlouhé a zkrátka přesně takové, jako měly být ty filmy "na který se podíváš až vyrosteš".  A teď konečně po letech zjišťuji, že to byl kritický i komerční flop, který pro Scotta byl navíc zakázkovou prací, protože k blížícímu se pětisetletému výročí objevení Ameriky bylo třeba natočit nějaké filmy. Výsledný propadák pak režisér přesně dle svého stylu okomentoval "Mělo to neúspěch, protože vy Američani jste úplný dementi. A teď mi dejte prachy na další film." 1492 by se jinak mohlo dát číst jako alegorie na Scottovu filmařskou zkušenost, kdy musí horko těžko přemlouvat bandu arogantních tmářských omezenců, aby jim mohl ukázat "ráj na zemi" vědom si toho, že s jeho dědictvím si pak ale moc neví rady. Kolumbus ve zdejším Depardieuvě podání nepůsobí jako šlechetný pionýr, ale spíš jako všemi nenáviděný proaktivní korporát, který usilovně vede projekt, který pod sebe získal nikoli díky svým schopnostem, ale hlavně kvůli tomu, že ho nikdo jiný dělat nechtěl. V tom ale nespočívají největší kvality filmu. Ty jako obvykle hledejme v monumentální výstavbě scén, kdy prakticky každá má plnit nejen informativní, ale i ikonickou úlohu. A to vše bez jakéhokoli postmoderního pomrkávání. Naprostá úcta před historickým vyprávěním a i díky určité nepřizpůsobivosti je to další z úžasných režisérových imerzivních výprav do cizího světa. (13.08.2024)