Kalašnikov

Příjmení Michail Kalashnikov je známé po celém světě, a to bez přehánění. Jeho vynález oslavil ho ale i zemi, ve které žil a pracoval. Ne každý však zná jeho životní cestu. Talentovaný samouk prošel mnoha problémy a zkouškami, než se stal světoznámým designérem. Jeho cesta byla dlouhá a trnitá, ale jako výsledek se zrodila legendární zbraň AK-47. Tento samopal se stal skutečným počinem ve vojenských záležitostech a dodnes zůstává skutečným symbolem zbraní. Málokdo se mohl srovnávat s Kalashnikovem v kvalitě .... .TEXT: Ruský net. (11.04.2020)

Sice nechapu, proc tvurci ve filmu upreli Kalasnikovi vyucni list..., ...tak musim konstatovat, ze se jedna o velmi dobre natoceny zivotopisny film. Ktery mapuje zasadni kroky v konstrukterove zivote, ktery vymyslel snad nejrozsirenejsi zbran, druhe poloviny dvacateho stoleti... Libila se mi vyprava, dialogy a pribeh jako takovy. A je to bez jakehokoliv patosu. (03.08.2021)

Kalašnikovův život a vývojová cesta k ikonické zbrani jsou vděčný materiál pro životopisný film, který by šel více do hloubky. V tomto ovšem případě jde o víceméně konvenční záležitost, kde svůj díl musí vedle profesní a kariérní stránky dostat i osobní a romantická linie, aby se bavily i divačky. Film je po všech stránkách kvalitně natočený i zahraný, ale mně chyběl větší důraz na technickou stránku, konstrukční detaily, podmínky soutěží i představení ostatních konstruktérů. Já se třeba ve jménech jako Děkťarjev, Špagin nebo Sudajev orientuju, ale dovedu si představit, že řadě lidí až tak moc neřeknou. Přičemž minimálně poslední z nich by zasloužil víc prostoru. taky myslím, že takový film byl příležitostí (nevyužitou) vysvětlit konečně laikům rozdíl mezi samopalem (pistolnyj pulemjot=PP+D/Š/S) a útočnou puškou (avtomat). Vcelku jsem spokojen, ale je to zas tak tri celé peť, ne úplně čistá čtyřka. P. S. Pro všechny časy: AK NENÍ okopírované StG 44. To je jen taková klasická západní potřeba přidávat ke všemu úspěšnému ruskému něco západního, jako třeba vymyšlené označení "Mosin-Nagant", které neexistovalo ani za cara ani za rudých časů. Když už, lidi by si měli spíš hledět kulometu M60, což je už od pohledu kopie německé zbraně FG 42, přesto "kupodivu" k ikonické zbrani Johna Ramba nikdo nepřipojuje jméno Louise Stangeho. (28.08.2021)

Při hodnocení životopisných filmů mám vždycky dilema. Na jednu stranu se moc rád dozvím pravdivý příběh někoho známého/zajímavého, případně zajímavý příběh někoho, koho jsem do té doby neznal. Na stranu druhou mě velmi irituje, když se životopisný film nezakládá na pravdivých událostech, je upravovaný, nebo záměrně zavádějící. Vyhnout se tomu asi úplně nedá, vždyť obraz hlavní postavy často zkresluje už jen to, jaké hlavní události tvůrci vypíchnou/nezmíní, nebo období, kterému se věnují nejvíc. Zkrátka kontext. U ruských filmů je navíc ta věrohodnost, často překryta ideologií a nacionalismem. Takže pak už je to jen o tom, jestli bude dost i těch faktických informací, aby neměl divák čas pochybovat. A v tom je velká slabina Kalašnikova. Tvůrci vystavěli pomník prostému, ale talentovanému vynálezci, který překonal pár těžkostí, aby nakonec přišel s ikonickým samopalem AK-47. Samozřejmě za podpory matičky Rusi. O konstrukci AK-47 se mimochodem nedozvíte skoro nic. Těch pár zajímavých věcí, jako byly soutěže konstruktérů, mi na kvalitní životopisný film naprosto nestačí, takže za mě slabota. PS: nejsem hnidopich, třeba u Vremja Pěrvych mi bylo vcelku fuk, jak to bylo doopravdy a u Kódu Enigmy jsem taky nešťoural. Oba filmy totiž měly i něco navíc...solidní dramaturgický přesah. (21.12.2020)

Jasný.. AKčka jsou kult, všichni je milujeme a konstruktér takové zbraně si zaslouží poklonu. Problém je, že i když se to přibarví a zdramatizuje, pořád je to o pendlování mezi nákresy, dílnou a střelnicí a to prostě není materiál pro vtahující drama. Jurij Borisov to hraje na takového toho jednoduše bodrého vidláka s vizí, až to zavání kýčem. Olga Lermanová je krásná ženská. Chemie mezi ní a Jurijem funguje a ta romantická linka je tak překvapivě nejsilnější složkou filmu. Osobně mi to přišlo málo syrové. Všichni tady byli vlastně docela pozitivní, všechno vypadá mnohem hezčí a načančanější, než by člověk v Rusku na konci války čekal. Rusové si prostě natočili takovou nablýskanou pohádku o jejich národním pokladu. Nic víc, nic méně. (21.10.2023)