Vetřelec

Člověk, který za dne a se zbraní v ruce loví tygra, má nějakou naději na úspěch. Vezmi mu světlo, pusť jej do džungle v noci, obklop ho neznámem a všechny jeho primitivní strachy se vrátí. Tygr je ve výhodě. Na rodinných sešlostech se u nás dává pravidelně k dobru, jak mě mamka málem poslala na svět předčasně právě díky projekci Vetřelce v Alfě (celá verze je podstatně bohatší a každým setkáním jiná, takže to tu nebudu rozvádět). No uznejte, lze pak takový snímek vůbec nemilovat, zvlášť když je to i po letech ten nejpůsobivější zástupce svého žánru? (10.02.2007)

Vetřelec je jedním ze zásadních děl žánru sci-fi, který znamenal definitivní emancipaci sci-fi jako plnohodnotného žánru, který může spadat do áčkové kategorie a soutěžit o nejvyšší mety na filmových festivalech. Dokončil tak proces, který nastartoval Kubrick se svým snímkem 2001: Vesmírná odysea. Zároveň rehabilitoval motiv vesmírných "potvor", který byl zprofanovaný lacinými béčkovými snímky předchozích desetiletí. Režisér přistoupil k tématu s maximální vážností a pracoval jednak velmi pečlivě se scénářem, jednak si zvolil výtečného spolupracovníka v podobě do té doby nepříliš známého výtvarníka H. R. Gigera. Právě po výtvarné stránce jde o mimořádně podařený snímek, který používá širokou škálu barev k navození ponuré atmosféry. Mimozemská loď působí neobyčejně zvláštně. Prostředí opotřebované kosmické lodi plné nejrůznějších zvuků vydávaných technikou vytváří zvláštní napětí, které diváka neopouští až do posledních okamžiků. Pomalu se stupňující napětí střídají šokující "lekačky". Vetřelec působí originálním dojmem a vzbuzuje skutečný strach. Herci přistupovali k filmu se zřejmou skepsí, považovali ho za jeden z běžných laciných žánrových filmů a byli příjemně překvapeni výsledkem. Film katapultoval Sigourney Weaver mezi hvězdnou hereckou elitu a zaručil jí do budoucna velmi zajímavé honoráře. Ripleyová se stala její životní rolí a spousta fanoušků si ji s důstojnicí hvězdné lodi jednoduše ztotožnila. Pamatuji si na zoufalou snahu tehdejší omladiny dostat se na filmové představení do kina. Na film byl obrovský nával a navíc přístupný až od určitého věku. I s odstupem doby, byť dnes technicky už dávno není na špičce, má Vetřelec velmi působivou, plně funkční atmosféru. Celkový dojem: 100 %. (18.04.2008)

Ve 2001: A Space Odyssey jsem se dotkl hvězdy a proplouval v čase, v Planet of the Apes jsem se ocitl tam, kde není návratu a v Alien mě pronásledoval slizký xenomorf ve vražedném úmyslu s nulovou šanci na přežití. Scottova geniální atmosféra se přiblížila do dnešní sci-fi doby, i když mu chyběly velké peníze i zkušenosti, přesto dokázal vytvořit tísnivě mrazivý strach zákrytu neviditelnosti v geniálně sofistikované imerzi s perfektními efekty. ALIEN je důmyslně propracovaný snímek do nejmenšího detailu. V roce 1979 spadla mince na velmi dobrou stranu pro Scotta - ALIEN se stal nesmazatelnou stopou v sci-fi žánru, který nás bude stále uchvacovat. ALIEN má dokonale vybudovanou atmosféru v šíleném vesmírném tichu s tučně zapsaným písmem ve světové kinematografii. (07.09.2011)

Jeden z nejlepších sci-fi hororů všech dob a zároveň film, který tenhle žánr sám definoval. Skutečný filmový mezník. Ridley Scottovi se úžasně povedla vykreslit atmosféra klaustrofobie, odlidštěného prostředí mamutího industriálního kolosu těžařské vesmírné lodi (analogie k v kolektivním podvědomí uložených představám o podobných místech na zemi), neprodyšného vesmírného přítmí a šera, chladu oceli a neosobnosti skafandrů na bázi obdoby latexu a především setkání s něčím tak iracionálním, jako je mimozemský život, navíc ve formě nelítostného vesmírného predátora. Ona iracionální hrůza, kterou zažívali naši prehistoričtí předci při setkání s nadpozemsky silným predátorem (v naračním světě akcentovaném neznalostí jím byl téměř každý, ale jako analogii chápu existenci draka, metamorfovaného ze světa reality ze setkání s krokodýlem...), se podmanivě přenáší do archetypální reflexe současného diváka, který je paralyzován jednak už samotnou přítomností neznámého tvora, druhak i jeho nevypočitatelností a nepředvídatelností, oním přesahem přes lidskou racionalitu a rámec individuální zkušenosti. Zajímavě se tu snoubí také lidská touha po poznání a zvídavost s hrůzou z neznáma. Tohle asi museli zažívat lovci z doby neolitické, dobyvatelé conqueři v jihoamerických džunglích i první námořníci opouštějící dosud známý svět... Vetřelec je zkrátka filmový skvost a jeden z důkazů, jak minimum viditelného může vyvolat fóbii z toho, co raději není a nemůže být vidět... PS: Osobně mám navíc tento film spojený s nesmírně intenzivním percepčním zážitkem z českokrumlovského kina v hloubi 80. let, kdy v šedi normalizované kultury působil tenhle sci-fi snímek jako zjevení... (12.07.2007)

"Vy nechápete, s čím máte co do činění. Je to dokonalý organismus. Jeho dokonalosti se může vyrovnat jenom jeho zrůdnost." Atmosféra nahuštěná k prasknutí i koncentrovaná hrůza z neznámého jsou již jen dávnou vzpomínkou na prehistorickou návštěvu kina. Nemám odvahu se mrknout k vetřelci na další návštěvu, protože se bojím ... moc se bojím, že už ztratil svou sílu a já si ho chci pamatovat takového, jako když na mě poprvé vycenil tesáky. (23.07.2011)