Soupeři

Každý významný režisér měl za sebou svůj debut. Pro Ridleyho Scotta to ještě před Blade Runnerem a Vetřelcem byli Soupeři. Už u něho Scott projevil svůj výrazný talent pro vizuální vyprávění, kdy se svým svým režijním debutem uvedl jako tvůrce, který má filmovému světu co nabídnout. Když si člověk uvědomí, co vše Ridley filmovému světu daroval, všem je okamžitě jasné, že Soupeři byli předzvěstí výrazné práce výrazného tvůrce pro kinematografii.   Už u Soupeřů Ridley předvedl svůj výrazný vizuální cit, který byl v pozdějších letech u jeho tvorby tolik výrazný. Harvey Keitel a Keith Carradine byli tehdy pro Ridleyho Scotta tou pravou castingovou volbou, kteří do svých rolí dali to nejlepší a procítěný konflikt dvou šermířů tak fungoval přesně tím ideálním způsobem. Scottův celoveční debut působí skutečně procítěně, dojmem, že do konfliktu dvou odvěkých nepřátel dává dostatečně moc. Film je možná až příliš silných témat, jehož témat Scottův celovečerní debut nedosahuje, minimálně solidní základ je ovšem cítit. A Scottův debut je v mnoha ohledech tím správným způsobem emocionálně působivý.     Soupeři v podstatě vyznívající jako typický film Ridleyho Scotta. Vizuálně působivý s myšlenkami, které více či méně působí na diváka. Ridley ovšem už při svém debutu dokázal solidně prodávat atmosféru, pocit, že se skutečně vracíme do časů Napoleona. Výpravou, kostýmy i dobovou atmosférou.   Nedá se přitom vyloženě říct, že by se Ridley u svého debutu u diváka krve dořezal. Stěžejní roli sice v Soupeřích hraje nenávist, oněch konfrontací dvou důstojníků ovšem ve finále není vyloženě mnoho. Velmi snadno se dá dokonce argumentovat, že se v jistých momentech v tom filmu ´´ neděje nic ´´. Teprve finále dostojí potenciálu, kterého tato adaptace románu Josepha Conrada mohla dosáhnout.   Jde vlastně o Ridleyho v rozjezdu, už zde se ovšem i díky získání ceny za nejlepší debut na Filmovém festivalu v Cannes provedl jako tvůrce se solidní budoucnosti. Ridley Scott přitom nikdy nepatřil mezi režiséry se zcela automaticky znatelným rukopisem, právě solidní vizuál a především bravurní práce s herci je u jeho filmů v podstatě denním chlebem. Každý šermířský souboj je pojat trochu jinak a finále je skutečně silné. Menší potíž možná tkví v tom, že cokoliv co předchází finále zase tak moc silné není, přesto šlo pro Ridleyho Scotta o solidní tvůrčí start, kterým naznačil, že skutečně předvede velké věci. A v současnosti po filmech jako Vetřelec, Blade Runner, Thelma a Louise, Černý ještřáb sestřelen, Hannibal, Království nebeské, Americký gangster či Marťan všichni víme, že Ridley velké věci předvádí dodnes. I přes pár lehkých přešlapů.   Solidní debut, který sice má své mouchy, skutečně ovšem předvedl výrazný tvůrčí talent, který dnes stále točí film za filmem. Soupeři jsou vizuálně půvabný film, který možná potenciál námětu nevytěžil na 100%, i po 45 letech ovšem obstojí u diváka úplně v pohodě..... (20.10.2021)

Hmmm, tohle bych od Ridleyho Scotta opravdu nečekal, i když ve skutečnosti to není vzhledem k jeho filmografii žádný velký div. To jsem ale hňup! "The Duellists" jsou naprosto doslovným popsání děje filmu. Nacházíme se ve Francii, v docela dlouhém časovém úseku napoleonských válek, které jsou ale vzhledem k zápletce jen minoritním pozadím, takže film nelze brát jako nějakou válečnou vřavu. Zato dramatická část je plnotučná. Dostáváme seznámení, docela hluboké charakterové seznámení se dvěma důstojníky, kteří mají mezi sebou takovou rivalitu, jež v průběhu příběhu dostává až absurdní točky. Ona ostatně celá ta doba byla úplně trefená, takže si ten obsah mlžete představit jako "čest na kordy, meče, koně, pistole"....a doví jako by to pokračovalo, kdyby to neskončilo. Opět se lze stoprocentně spolehnout na Ridleyho Scotta a výtvarnou stránku, já jsem navíc dostal něco, co jsem nečekal a je pro mě docela neobvyklé, takže jo, palec nahoru. 85% (02.02.2014)

První filmy Ridleyho Scotta jsou úžasnou ukázkou jak to může ideálně dopadnout, když se scénograf stane režisérem. Pro mnohé tím může utrpět charakterizace postav, které jsou v rámci řečeného poněkud objektifikovány, nicméně právě skrze jejich neprostupnost a uzavřenost před divákem pomáhají propadnout té iluzi cizí doby, která se odehrává "bez něj". Ať se již jedná o Duellists nebo o první dva Scottovy science fiction filmy, právě jejich cizost a odstup od diváka jim vytváří svébytnou a důvěryhodnou identitu. Tahle zvláštní práce s postavami pak kulminuje Blade Runnerem, sci-fi z roku 1982, které nadšeně přijímá každá další generace kvůli věrohodně zobrazenému detachmentu postav, kterého ale bylo podle mě dosaženo právě tím, že, podobně jako Jackie Treehorn, i Ridley Scott zachází s objekty jak se ženami. (12.07.2024)

Lehký průřez Napoleonskými válkami odehrávájící se na pozadí konfliktu dvou šermířů. Vznětlivý provokatér Feraud Keitelovi sedí, i když s postavou nic moc nedělá, nemá k tomu prostor. Méně slavný z bratrů Carradineových je na tom trochu lépe, ale přece jen jde o ty souboje. Vymazlené, rozmanité a perfekně natočené souboje. Scott perfektně zvládl atmosféru jednotilvých časových period (nejpůsobivější je část z tažení na Rusko) a po režijní stránce se mu nedá téměř nic vytknout. Navíc tenhle snímek za těch bezmála čtyřicet let nezestárl. (13.03.2013)

Názov dokonale vystihuje celý film. Súperenie oboch rivalov sa tiahne celým snímkom, pričom dejinné udalosti napoleonských vojen len tak šumia v pozadí. Dá sa však povedať, že v rámci dejinného kontextu sú tu vypichnuté tie najhlavnejšie body. Jeden dôstojník je chronický duelant, druhý viac či menej nemá na výber. Dôvod pôvodnej roztržky je pritom tak banálny, že po rokoch si na ňu ani jeden z nich nevie spomenúť. Obe postavy boli výborne charakterovo napísané aj zahrané, pričom nemôžem zabudnúť ani na slušnú výpravnú a kostýmovú tvorbu. Keď uvážime, že ide o prvotinu R. Scotta, tak to klobúk dole, výborná vec, ktorú ocení nielen fanúšik historických filmov. 75/100 (17.11.2015)