Krvavý příliv

Ti co milují soundtrack Skály, tak nechť prověří hudbu v Krvavém přílivu. Hans Zimmer totiž naplno udeřil už zde. Hudební složka jinými slovy tedy vynikající. Jinak samozřejmě souboj o kapitánský můstek Hackman versus Washington nedokáže nudit ani po letech. Film prakticky nestárne. Vzpomínám si, že jsem kdysi nepokrytě fandil Hackmanovi a nyní bych se přidal určitě do Washingtonova týmu. 70% (02.01.2024)

Máte-li rádi přirovnání, pak vězte, že jde o slabý americký odvar německé Ponorky od Petersona. Té jsem si dovolil vytknout nedostatek akce na její dlouhou metráž. Jenže Ponorka vše doháněla psychologií a napětím. Krvavý příliv nejen, že akci nenabízí už vůbec žádnou, ale pokulhává i ve zbylých disciplínách. Scottovi se nepodařilo dostatečně vystihnout stísněnost, kterou musejí všichni pociťovat uvnitř té ponorné obludy. Na co se navíc těšíme u filmu o ponorkách snad nejvíce? Ano, na záběr periskopu pročesávající hladinu moře. Ani jeden! Z charakterů jednotlivých postav nebyl žádný rozveden do takové míry, aby divákovi přirostl k srdci. Vše bylo dopředu jasně nalajnované a bohužel i průhledné. Co bychom ale od těch zapřísáhlých patriotů chtěli, že? Denzel Washington hraje svůj standard, Gene Hackman je coby pejskař sice roztomilý, ovšem nepředpokládám, že to byl prvotní záměr. A světe div se, tentokráte mě nechala chladným i Zimmerova muzika. (28.07.2011)

Crimson Tide je rozhodně podceněným filmem. Jednoduchý příběh odehrávající se na klaustrofobické palubě jaderné ponorky je působivý nejen díky hvězdné herecké sestavě, ale též díky hudbě Hanse Zimmera, která mi trochu připomněla tóny Trevora Rabina. Navzdory všem těmto plusům se jedná hlavně o další Bruckheimerovku, která se stylem snímání blíží trochu České spojce, a kdo čeká více, bude jistě zklamán. (08.04.2006)

Navzdory uzavřeným prostorům svižné, rozmáchlé a napínavé jako kšandy. Oba kohouti, kteří se utkají o kapitánský můstek ponorky jsou charismatičtí bouráci a i když je Hackman o fous lepší, Washington s ním drží krok i tempo. Solidní scénář s řadou vymazlených dialogů, vizuál i hudba šlapou, a přestože to nejspíš nebude film, ke kterému bych se někdy vracel, ty necelé dvě hodiny jsem si užil a napětím ani nedýchal. (29.01.2014)

Skvěle zahraná ponorková partie pod taktovkou Tonyho Scotta s dnes již legendárním Zimmerovým soundtrackem. Mlaďas Washington jako morální kormidlo se pere o velení s Hackmanovým starým psem. Motivy spravedlnosti a argumentace proti bezmyšlenkovitému plnění rozkazů a násilí jsou jednoduché, ale funkční. Atmosféra blížícího se nukleárního holocaustu téměř hmatatelná. Přesto jsou tu i lepší ponorkové thrillery. P.S: Vsadil bych že Tarantinova úlitba scénáři je jistě v konverzaci o Silver Surferovi. (20.05.2022)