Pýcha a předsudek

S touto sérií budu pravděpodobně často srovnávat se stejnojmenným filmem z roku 2005 s Keirou Knightley a Matthewem MacFadyenem v hl. rolích. Nicméně v obou verzích lze nalézt odlišnou strukturu a odnést si tak různé poznatky. Tato o mnoho rozsáhlejší skladba klasické předlohy pomůže více postavy rozpoznat, poněvadž je jich nemálo. Takže díky oné filmové verzi jsem měla jakousi výhodu vyznat se v tom nepřetržitém chrlení nových a nových postav. Představitelka Elizabeth (Jennifer Ehle) má sympatičnost v krvi, neboť její úsměv Mony Lisy je nepřehlédnutelný. Colin Firth je mnohem více "darcyovský" než jeho filmový protějšek, což také shledávám o něco přínosnější, jak pro tuto sérii tak pro diváka, kterému se dosud román nedostal do rukou. Dále bych si na paškál vzala matku sester Bennetových, opravdu věrohodně nesnesitelná oproti té méně otravné filmové. Také zde barvitě vylíčili Darcyho odpor počáteční i ten přetrvávající k sestrám Bennetovým, které jsou otravné jiným, a to zhýčkaným způsobem. A samozřejmě abych nezapomněla jednoho anti-hrdinu v podobě pana Collinse, který je v této adaptaci echt slizák - je mu dáno více prostoru, vykazuje tak mnohem větší oddanou nadutost (než šviháčtější následník v podobě Toma Hollandera). V každém případě rozvětvený příběh (6 dílů je hojný počet, když povážím, že kniha není tolik listy objemná) s velice košatými a hbitě prezentovanými dialogy (především pak Lizzy contra Darcy) se nemusí stydět nebo bát sentimentálního klišé - konverzace díky velmi kvalitně napsané předloze jsou pokaždé inteligentní, vkusné a mají šmrnc i dnes, o téměř dvě století dále. Angličané opět, už po několikáté, ukazují jak se chovat k národnímu (knižnímu) dědictví. (26.05.2012)

Jennifer Ehle a Colin Firth tvoří ten nejlepší pár z Pýchy a Předskudku. Jenže z ostatních postav mě rozbolela jen hlava. Věřím, že zpracování to je věrné a kvalitní, ale 6 hodin tlachání o vdávání se mě do stavu blaženosti nepřivádí. Jane Austenová asi není pro mě a Pýcha a předsudek zůstává v mých očích jen dobrým seriálem. (03.02.2010)

Tradičně velmi kvalitní adaptace literárních děl BBC se nezapře. Pochybuji, že by se to dalo natočit ještě nějak výrazněji lépe. Typicky britské, s pronikavým vykreslením dobové společnosti, charakteru postav a slovní ekvilibristikou konverzace. Elizabeth, zde naprosto přesvědčivě představovaná Jennifer Ehle-ovou, je příkladem inteligentní a morálně ušlechtilé dívky, která dokáže odolávat konformní, namnoze pokrytecké nebo čistě pragmaticky uvažující společnosti. Příběhy J. Austenové se pochopitelně nejvíce líbí ženám, neboť zcela odpovídají ženskému vidění světa, což vůbec není na škodu. Neboť v literatuře i ve filmu (a nejen tam) je v menšině. To ovšem neznamená, že je méně pravdivé... (01.07.2009)

Skvost. Možno je to tým, že práve takéto seriály majú pre mňa neuveriteľné čaro a možno je to naozaj výborná vec, ktorej sa nedajú uprieť kvality. To ma netrápi. Hlavne že som si to naozaj užívala. Krásnu angličtinu, dobovú atmosféru, kostýmy, hercov (krásne Lizzine oči a šarmantného Darcyho, krv mi pila neznesiteľne neznesiteľná tetka Bennet, sympatický stoik pán Bennet a milá a až príliš dobrá Jane Bennet), hudbu, prehnanú povinnú zdvorilosť, konverzácie a vlastne celý príbeh. Prvé štyri diely som si pozrela v rýchlom slede a mali na mňa najväčší účinok, aj tak každému, kto aspoň trochu pozná Austenovú musí dôjsť, ako sa to skončí, ale keď ja som to tým postavám tak priala. There there, indeed. (24.-25.5.2011) (26.05.2011)

Paní Bennetová je správně šílená. Mezi Lizzie a panem Darcym to vesele vře. Bingley a Jane spolu taky jdou dobře. Je hezky vidět, kde si bral inspiraci Lizzie Bennet Diaries (potažmo i ostatní adaptace). Zejména Lizzie a pan Collins jsou si dosti podobní v obou verzích. Všichni zde ale vypadají příšerně staří, zejména George Wickham vypadá, že by mohl být otec Lizzie. Na sérii je znát, že se nepočítalo se stříbrným plátnem, od kulis po zvukový doprovod je vše na úrovni veřejnoprávní televize. Trochu jsem si u toho vzpomněl na o 10-15 let starší zpracování Shakespearových děl. Jak kvalitou, tak věrností zpracování (myšleno jako kompliment). Rozhodně je ale znát posun k lepšímu od skutečného o 15 let staršího zpracování. (08.10.2017)