Nepřítel státu

Hodně dobrý špiónský drama, který mi dost připomíná starší snímek s Robertem Redfordem Tři dny Kondora a kdyby tam gene Hackman neříkal, jak se stalo, že se musel začít schovávat a nebylo tam zmíněný jeho jméno, klidně by to mohlo být i považovaný za volné pokračování. Protože proč by Hackman nemohl být Redford po dvaceti letech? (a odhlédněme od tělesné podoby). Protože něco podobného by se klidně s Redfordem stát mohlo. Paranoidní, inteligentní, světaznalý, bez kouska normálního života a bez rodiny. Přesto ale tu je pár drobností, kteeré jsou divné a dobrý divákův pocit z filmu trošku ničí, hlavně tedy ten konec. Konec přesně ve stylu Hollywoodu, kterej bych se nedivil, kdyby si dali patentovat. No a pár výhrad bych měl i k "tajným" agentům té zlé strany. Proč proboha všichni vypadají jak pankáči? Vždyť takovýhle ksichty ještě s takovýma účesama by se hned staly středem pozornosti?! Zajímalo by mě, jestli když do telefonu řeknu Alláh, bomba, prezident Bush, elektrárna Dukovany, antrax a pár dalších, jestli po mně vyjedou. Ale radši to zkoušet nebudu :D (05.03.2006)

Dnes prý už je technika mnohem dál a kvůli utajení nemohla být zobrazena - tak to potom tedy zapomeňte na soukromí. Výborně udělaný thriller, který se mi ovšem začal více líbit, až když se objevil Hackman, což je docela po dlouhé době. Zatímco jeho můžu, tak Smithe nemusím. A navíc Hackmanova postava je tu skvělá. (27.07.2003)

Film který je rozodně nadstandartem v žánru - patřičný poměr akce, napětí, hereckých výkonů, dobře technicky zvládnutý, prostě vše, co čekáte od Jerryho Bruckheimera. Z druhé strany - film není ničím výjimečný a naprosto dokonale zapadá mezi jinné dobře zvládnuté akční thrillery, takže na něj brzy po shlédnutí zapomenete. (09.03.2005)

Nic moc. Příběh je vystaven na mockrát zopakovaném námětu. Jeden člověk je opět obětí tajné složky státu, opět samozřejmě v USA. Tady je snad drobná změna v tom, že tyto tajné složky mají k dispozici veškeré představitelné i nepředstavitelné monitorovací zařízení. Moc mě to zkrátka nebavilo. Jako bych už předem věděl, jak všechno bude probíhat a jak všechno skončí. Opravdu nenacházím nic v čem by bylo tohle drama lepší než ty ostatní. Nepřítel státu mi přijde opět a znovu vyroben ze stejného těsta. Dávám takové pěkné 2*. (28.05.2012)

Nemáte právo vstoupit do mého domu...Nepřítel státu je snad vůbec nejmainstreamovějším a divácky nejvděčnějším Scottovým filmem, čemuž nakonec patrně vděčí za svou oblíbenost. Klasický příběh chlápka v zoufalé situaci je prostě pro široké obecentsvo stravitelnější, než zbylé Tonnyho snímky, hrající si až s experimentálním vyprávěním...A s vizualitou.... Obrazově stojí Nepřítel státu někde na úpatí SVK (Scottův Vizuální Kopec; jeho vrchol vymezují Spy Game a Muž v ohni), chybí mu ještě osobitost pro tohoto režiséra tak typická. Krom kamerových nájezdů na varovně pípající satelit na orbitu matičky Země mě nejvíc zaujal výtečně nasnímaný maskar v závěru. A ten jsem tedy, musím přiznat, již toužebně očekával, když se v polovině filmu něco zlomilo a původně strhující předzvěst filmových bourneovek se stále více rozbředávala a ztrácela na zajímavosti...70% (19.07.2008)