Nepřítel státu

Film který je rozodně nadstandartem v žánru - patřičný poměr akce, napětí, hereckých výkonů, dobře technicky zvládnutý, prostě vše, co čekáte od Jerryho Bruckheimera. Z druhé strany - film není ničím výjimečný a naprosto dokonale zapadá mezi jinné dobře zvládnuté akční thrillery, takže na něj brzy po shlédnutí zapomenete. (09.03.2005)

Aj keď som film videl niekoľkokrát, pozrel som si ho kvôli komentáru a potvrdzujúcemu hodnoteniu, ešte raz. Naplnil moje očakávania. Okrem zaujímavého a stále aktuálnejšieho príbehu, neutíchajúceho svižného tempa a spoľahlivej trojice hlavných predstaviteľov ma tentoraz upútala aj výborná hudba. Film naďalej patrí k mojim najobľúbenejším, a ak by bolo povinné napísať o každom filme aj niečo negatívne, tak v tomto prípade je to Regina King. (23.12.2011)

Já si nemůžu pomoct. Kdykoliv vidím nějaký Scottův (Tonyho:) film, aniž bych to věděl, už od úvodních titulků mi je to jasné. 'Cool' klipovitý střih se střídá se záběry z družic, schopných zaměřit a zaostřit i na nápis na tričku. Ale to je prostě Tony. :P BTW: Nepřipadalo vám Déjà vu jako nějaké déjà vu? BTW: Nepřipadalo vám Déjà vu jako nějaké déjà vu? (02.08.2007)

Tenhle film má vše potřebné pro spokojenost a obdiv diváka. Maximální napětí, strhující akce, dokonalé herecké obsazení a k tomu jejich bravurní výkon. Zápletka špičková. Rozuzlení beroucí výdech i nádech. 100% úspěšnost. V dalším bodě to stojí zato se nad tím zamyslet. Film je zároveň i poučný. Na čem dříve tvůrci vytěžili peníze, tak na tom se dnes staví skutečně moc globálního kapitalistického režimu. Začíná to uměle vytvořenými útoky na společnost a její následné prevence v podobě monitorování osob kvůli naší bezpečností. Občané tak vkládají svou svobodu do rukou falešných hráčů a politických lhářů. Člověk se pak stává loutkou na divadelní scéně. O svou svobodu tím vlastně přicházíme. Neboť věříme těm lžím o bezpečnosti naší. Přitom se jedná spíše o bezpečnost a o pevnou moc těch nahoře. (03.05.2011)

Nemáte právo vstoupit do mého domu...Nepřítel státu je snad vůbec nejmainstreamovějším a divácky nejvděčnějším Scottovým filmem, čemuž nakonec patrně vděčí za svou oblíbenost. Klasický příběh chlápka v zoufalé situaci je prostě pro široké obecentsvo stravitelnější, než zbylé Tonnyho snímky, hrající si až s experimentálním vyprávěním...A s vizualitou.... Obrazově stojí Nepřítel státu někde na úpatí SVK (Scottův Vizuální Kopec; jeho vrchol vymezují Spy Game a Muž v ohni), chybí mu ještě osobitost pro tohoto režiséra tak typická. Krom kamerových nájezdů na varovně pípající satelit na orbitu matičky Země mě nejvíc zaujal výtečně nasnímaný maskar v závěru. A ten jsem tedy, musím přiznat, již toužebně očekával, když se v polovině filmu něco zlomilo a původně strhující předzvěst filmových bourneovek se stále více rozbředávala a ztrácela na zajímavosti...70% (19.07.2008)